Se spotřebou 149 litrů pěnivého moku na hlavu a rok je pivo v Česku stále oblíbeným nápojem. A protože se pivo vyrábí z obilí, mohly by do něj přecházet mykotoxiny, což jsou toxické produkty plísní, které napadají klasy sladovnického ječmene. Jak „čistá“ z hlediska mykotoxinů jsou piva v české obchodní síti, mapoval test lahvového piva.
V chemické laboratoři jsme nechali analyzovat 50 různých značek piva české výroby a 37 z nich bylo více či méně kontaminováno mykotoxiny obilné plísně rodu Fusarium. Konkrétně šlo o mykotoxin deoxynivalenol (DON) a jeho vázanou formu deoxynivalenol-3-glukosid (D3G). Na jedničku z hlediska mykotoxinů obstálo 17 značek piva, tedy necelá třetina.
Vzhledem k tomu, že v Česku se v současnosti vyrábí na 500 značek, námi testovaná piva pokrývají 10 % z nich. Testována byla piva s různě vysokým obsahem alkoholu i piva nealkoholická.
Vůbec nejvíce fusariového mykotoxinu deoxynivalenolu obsahovalo jedno speciální tmavé pivo; v litru zmíněného moku bylo zjištěno 85 mikrogramů deoxynivalenolu. A to už je pro běžného konzumenta množství, které překračuje tolerovatelnou denní dávku deoxynivalenolu, tak jak ji určila EU. Její stanovení je jednoduché a může si ho spočítat každý sám pro sebe individuálně vzhledem k tomu, že závisí na tělesné hmotnosti. Bez rizika je možno přijmout mikrogram deoxynivalenolu na kilogram tělesné hmotnosti za den. To znamená, kolik kdo váží, takovou dávku v mikrogramech může přijmout, aniž by mu to způsobilo újmu na zdraví.
Na paměti je ovšem třeba mít, že deoxynivalenol může být i v jiných výrobcích z obilí, a nejen v pivu. I když deoxynivalenol nemá smrtící účinky, jeho projevy nám můžou pořádně znepříjemnit život. Je to bolení hlavy, nevolnost a střevní potíže. Dlouhodobým působením této škodlivé látky dochází k oslabení imunity. Obsah mykotoxinu deoxynivalenolu do deseti mikrogramů na litr piva mírnému konzumentovi piva nemůže uškodit.