Zlý cholesterol není zas tak zlý

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Publikováno v časopise 10/2007

Obdobně jako není pro lidský organismus prospěšné velké množství zlých volných radikálů, ale na druhou stranu jejich absolutní nepřítomnost škodí také, je tak tomu i se zlým cholesterolem. Tělo jej v určité míře nezbytně potřebuje. Poslední výzkumy dokonce prokazují, že jeho příliš nízká hladina nejenže není ideálním cílem, ale může vést i k vyššímu riziku rakoviny.

„Hodný“ a „zlý“

V lidském organismu není nic jednoduché a stejně tak je to i s cholesteroly. Tělo přitom potřebuje oba základní typy, tedy jak „hodný“ (HDL), tak „zlý“ cholesterol (LDL). Rozhodující je přitom poměr mezi HDL a LDL, optimální je zhruba poloviční koncentrace HDL vůči LDL v krvi, konkrétně jde o 2,5 nmol/l : 5 nmol/l.
Tělo si cholesterol samo vyrábí, prostřednictvím potravy jej získáváme jen 25 až 30 procent. Čím méně cholesterolu z potravy získáme, tím více jej tedy tělo vyrobí ve vlastní režii. To v praxi znamená, že pokud ze stravy vyloučíme tuky, ani náhodou to neznamená, že bychom organismus cholesterolu zbavili – dokonce jej vlastně nutností vyrábět si tuto látku z jiných zdrojů poněkud více zatížíme. To koresponduje s výsledky některých výzkumných studií, které došly k závěru, že omezení konzumace tuků pravděpodobně nemá žádný vliv na riziko aterosklerózy, což ale bývá hlavním argumentem při dodržování netučných diet. Aby byla situace ještě složitější, bývají ve všech tučných potravinách přítomny cholesteroly oba – HDL i LDL. Konzumujeme-li tedy potraviny obsahující zlý cholesterol, což na první pohled není žádoucí, konzumujeme zároveň i cholesterol hodný, který negativní vliv LDL ruší.
Sám cholesterol je klíčovou látkou při tvorbě buněčných membrán, vitamínu D, některých hormonů a látek potřebných k trávení. S výjimkou mozku jej umí vyrobit každá buňka a například taková játra jej produkují při nedostatku v potravě až jeden gram denně.
Na druhou stranu je dlouhodobý nadbytek cholesterolu v krvi nebezpečný, protože se pak usazuje na stěnách cév a podporuje vznik srdečně-cévních onemocnění.

Nové objevy: nízká hladina cholesterolu je nebezpečná

Základní a ne zcela dořešenou otázkou v současnosti je, co je vlastně vysoká a co nízká hladina cholesterolu. Jak totiž zjistili američtí lékaři, příliš nízká hladina cholesterolu souvisí s rakovinou. V praxi tuto hladinu snižují léky zvané statiny, jenže podle všeho ji snižují až příliš. V červnovém čísle amerického časopisu pro kardiology (JACC) totiž lékaři zveřejnili údaje, které „přinesly značné rozčarování“. Podle nich u úspěšně léčených pacientů s nízkým LDL cholesterolem rostou případy rakoviny. Autoři studie uvádí nárůst o jeden případ na každých 1000 osob, a to není málo. Souvislost mezi léčením statiny a vyšším rizikem rakoviny je údajně prokazatelná, nyní bude důležité, zda jde také o přímou souvislost s nízkou hladinou LDL. Tak či tak je třeba dávat si bedlivý pozor na léky, jejichž cílem je hladinu LDL v těle výrazně snižovat. Nevíme totiž, „co to udělá“.
Postupující vědecké poznání ostatně přinášejí o cholesterolu nové a závažné údaje každou chvíli a nedávno například vyvrátilo tezi, že absence cholesterolu v těle je smrtelná. Izraelská lékařka Elen Einstein totiž dokázala vytvořit myši, u nichž cholesterol nahradila jinou látkou (desmosterol) a přinesla tak světu důkaz, že funkce cholesterolu vnímaná dosud jako nenahraditelná má svou alternativu.

Zdravé vepřové

Nebezpečnost vysokých koncentrací cholesterolu ale dosud vyvrácena nebyla a zřejmě ani nebude. A protože symbolem stravy s nevhodným cholesterolem je vepřové maso, snaží se vědci a šlechtitelé změnit látkové složení této oblíbené stravy – a daří se jim to. Díky tomu již byla vytvořena prasata, která místo škodlivých omega 6 mastných kyselin produkují pro naše srdce zdravé omega 3 mastné kyseliny. Ty přitom zlepšují funkci srdce a snižují nebezpečí srdečně cévních chorob. Otázkou ovšem je, jak přijme zdravotně prospěšná prasata laická veřejnost.
Škodlivé mastné kyseliny byly totiž na zdravé přeměněny prostřednictvím genetických zásahů, jde tedy o GMO zvířata. Takové zásahy ovšem odsuzují aktivisté všech možných zelených organizací. GMO prasata by přitom mohla přinést prospěch jejich producentům (zemědělcům) i konzumentům – spotřebitelům. Specielně v našich podmínkách by totiž představovala bezpečný zdroj žádoucích omega 3 masných kyselin
namísto doposud hojně kon-zumovaných vitamínových a potravinových doplňků s obsahem těchto prospěšných látek. Pravda, přirozeným zdrojem omega 3 mastných kyselin jsou mořské ryby – ty však mají díky rostoucímu znečištění moří v tělech stále vyšší koncentrace opravdu nebezpečných látek, pro někoho možná překvapivě také jedovaté rtuti.

Petr HAVEL


Přihlásit