Finance: Kreditní karty

Publikováno v časopise 3/2013

Naše doba se stále proměňuje. Nic není pevné, vše mění svůj obsah i tvar a tržní ekonomika má dnes vliv i na oblasti, kde ještě donedávna tržní principy neplatily anebo nebyly tak významné.

Tento tlak je na každého z nás vyvíjen i jako na spotřebitele. Čím dál víc si lidé cení druhých podle toho, zda a jaké mají auto a kdy a kde byli naposledy na dovolené. Jinak řečeno: náš sociální status a tedy pozice ve společenské hierarchii nejsou posuzovány pouze podle výdělku, nýbrž stále častěji podle naší spotřeby.

To je přímo optimální situace pro bankovní domy a celou řadu jejich produktů. Stále větší důraz se klade na možnost platit téměř na všech obchodních místech platební kartou, ba co víc, slýcháme, že je téměř pro každého dosažitelné své tužby naplňovat i přesto, že mu to jeho příjem neumožňuje.

 

Prodejní argumenty

Mít vlastní platební kartu se již pro většinu z nás stalo naprostou samozřejmostí. Pro mnohé z nás je pak samozřejmé i to, že disponujeme úvěrovou platební kartou neboli kreditní kartou. Prý má mnoho výhod.

„U karet vydaných přímo obchodníkem je možné využívat různých slev při platbě v jeho obchodních pobočkách. Pro cestovatele je neocenitelnou výhodou možnost platit v cizině bez nutnosti absolvovat procedury se směňováním peněz a platbou směnárenských poplatků. Taktéž jsou ke kartě nabízeny nejrůznější druhy pojištění včetně cestovního,“ zní například tradiční výčet kladů, jež nám pracovníci bankovních domů při zřizování karty vyjmenují.

Občas ale opomenou říct, že nevýhodou karet může být účtování poplatků za jejich vydání, vedení, blokaci a podobně. „U kreditních karet může být nevýhodou poměrně vysoký úrok při splácení vyčerpané částky, na druhou stranu však většina bank nabízí bezúročné období, během kterého částku splatíte bez jakéhokoli navýšení,“ vysvětlí bankovní úředník s úsměvem na tváři. Na paměti bychom nicméně měli mít klasické pravidlo, podle kterého platí, že  úředník v bance či pojišťovně nabízí přednostně takový produkt, ze kterého má on, nikoli klient, nejvyšší profit.

Pokud jde o kreditní karty, současnou situaci lze charakterizovat pozoruhodným posunem oproti dřívějšku: standardní bankovní ústav nabídne kreditní kartu téměř každému klientovi, který má na účtu alespoň minimální obrat. Některé společnosti dokonce posílají kartu poštou, aniž by si ji člověk vědomě objednal, jiné pak nabízejí kartu aktivním přímým marketingem přes telemarketingové společnosti. Jiné například nabízejí karty jako úvěr na financování nákupu zboží.

 

debetní karta
Karta, kterou přistupujete na svůj běžný bankovní účet.

kreditní karta
Karta, kterou si půjčujete peníze od banky.
Pokud peníze vrátíte v takzvaném bezúročném období, neplatíte žádné úroky.

 

Poplatky za kartu významnější než úrok

Při uzavření smlouvy o kreditní kartě se většinou dozvídáme pouze ony kladné argumenty, kvůli kterým bychom kartou měli určitě disponovat, a ne už tolik ty, které by nás od ní měly odradit. Díky nepřehledné poplatkové struktuře si je málokdo schopen uvědomit a především spočítat, do jak krajně nevýhodného vztahu podpisem smlouvy možná vstupuje. Ne každý dokáže pouze využít bezúročného období a pak úvěr snadno splatit.

Mnozí si pak berou jednu kreditku za druhou a přestávají zvládat dluhy splácet. Kreditní karta tak u některých bývá vstupenkou do dluhové spirály, prvním krokem do dluhové pasti.

 

Brandové karty

Zmínit se musíme také o takzvaných brandových kartách, které nesou název jiné společnosti (například O2, Shell, Agip, Billa, OVB, Broker Consulting, Avon a další). V praxi to funguje tak, že instituce nemůže oslovit klienta s nabídkou karty, pokud na něj nemá ve své databázi kontakt. Proto banky oslovují partnery s tím, aby obeslaly vlastní databáze klientů (například Avonu, kterým je nabídnuta brandová karta Avon).

Tyto karty jsou prodávány jako slevové a výhodové, avšak z důvodu sdílení zisku bývají dražší než nebrandové karty. Platí tu klasický marketingový trik: nechci slevu zadarmo. Nejošemetnější u těchto karet je, že si přečtete v nabídce o neskutečných výhodách a nepřeberném množství slev, avšak údaje o úrokové sazbě ani poplatcích se v reklamní nabídce většinou nedočtete a klienti často ani nevědí, že by to vědět měli.

Obecně lze říct, že bankovní instituce, pokud jde o klienty, se nejvíc obávají  takzvaných freeriderů neboli klientů, kteří využívají pouze bezúročné období. Karty mají navíc často programy, které za čerpání vrací klientovi procentem z výběru nějakou část peněz zpět, a to buď přímo na kartu, nebo do jiného produktu (například do penzijního připojištění). Na těchto klientech dosahují bankovní instituce reálnou ztrátu. Je to však marketingový trik. Banky mají dobře spočítáno, že mnoho lidí, které zláká bezúročné období, zanedlouho začne platit vysoké úroky.

 

Máte kreditní kartu a nevyužíváte ji? I tak vám může znepříjemnit život, pokud budete žádat o jiný typ úvěru. Úvěrový rámec, který máte u karty schválen, totiž můžete kdykoliv vyčerpat a např. při schvalování hypotečního úvěru to může být problém pro schválení, popř. důvod ke zvýšení úrokové sazby. Všechny údaje o úvěrech jsou totiž evidovány v příslušných registrech, jejichž prostřednictvím si finanční instituce tyto informace vyměňují.

 

Kreditní kartu, či spotřebitelský úvěr?

Pokud jdete do obchodu a neměli jste v plánu si půjčovat, nenechte si kreditní kartu vnutit. Taktéž spotřebitelský úvěr nebývá obvykle dvakrát výhodný a v obou případech výrazně přeplatíte. Z obou zmíněných variant je však menší zlo spotřebitelský úvěr. Kreditní karty na nákup zboží na splátky nelze vůbec doporučit.

Kreditní kartu lze oproti „spotřebáku“ doporučit pouze v případě, že částku opravdu splatíte před koncem bezúročného období nebo záhy poté. V opačném případě jde o produkt, který si takřka nezadá s nebankovními úvěry na hranici lichvy. Pokud to tedy opravdu jinak nejde a potřebujete půjčit, upřednostněte určitě spotřebitelský nebo hotovostní úvěr.

Taktéž mějte na paměti, že pokud zvolíte klasické splácení, kdy se splácí čím dál méně, fakticky to znamená, že zaplatíte mnohem více na úrocích. Pokud již nedopatřením kreditní kartu máte a splácíte, můžete tak činit i klasickým, tj. anuitním způsobem s konstantní splátkou podobně jako u spotřebitelského úvěru. Vyjde vás to výrazně levněji, ale i tak je levnější spotřebitelský úvěr. Srovnání nákladů na splátky naleznete v grafech na následující straně.

 

Budete-li splácet bankou doporučovanou minimální splátku, zaplatíte jen na úrocích třikrát více, než při splácení dvanácti shodnými splátkami.

 

Kreditní karta je dobrá jen pro ty z nás, kteří mají silnou vůli, a pokud kartu využijí, tak jen nakrátko. Proto doporučujeme našetřit si rezervu na spořícím účtu, spíše než využívat kreditní karty. Pokud jste přece jen v tíživé situaci, zkuste si půjčit raději v rodině nebo od přátel.

Kreditní karta je až poslední nouzová možnost, která se řádně prodraží a je lepší se jí vyhýbat obloukem. Pokud už ji máte, zbavte se jí co nejdříve. Pokud jste si z ní již peníze vybrali, zkonsolidujte je nějakým k tomu určeným spotřebitelským úvěrem a raději si ji už nikdy nepořizujte.

Čeněk Kirch a Šimon Finemon

think-tank TANK

 

Poznámka: příslušnou tabulku najdete pod článkem v přiloženém PDF souboru.


Přihlásit