Vyrobeno v EU? U jídla to nestačí

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 31.1.2013    Publikováno v časopise 2/2013

Zajímá vás při nákupu potravin, v jaké zemi byly vyrobeny? Tato informace je důležitá pro sedmdesát procent spotřebitelů, jak ukázal průzkum Evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Vadí vám, když se při nákupu potravin marně pídíte po konkrétní zemi jejich původu a na obalu najdete pouze označení vyrobeno v EU? Nejste sami, jak zjistil exkluzivní průzkum Evropské spotřebitelské organizace BEUC na téma důležitost země původu při výběru nakupovaných potravin.

Sedmdesát procent dotázaných spotřebitelů považuje za důležité vědět, z jaké země pocházejí potravinové výrobky na pultech obchodů. Pouze pro tři procenta spotřebitelů je takový údaj zcela nedůležitý.

Při nákupu je původ potravin dokonce důležitějším kritériem než jejich vzhled a jejich význam pro zdravou výživu. Naopak větší důležitost než původ potravin má pro jejich výběr chuť, cena, snadnost přípravy a čerstvost. V pořadí důležitosti tak původ potravin získal páté místo z 11 zkoumaných hledisek, která rozhodují o tom, jaké potravinářské zboží skončí v nákupních košících.

 

Různé země, podobné odpovědi

Průzkum proběhl loni v červenci a BEUC nyní koncem ledna s jeho výsledky seznámil partnerské spotřebitelské organizace včetně sdružení dTest. Při průzkumu byly použity dotazníky jednotného znění, které byly předloženy respondentům ve čtyřech zemích, a to ve Francii, Polsku, Rakousku a Švédsku.

Výběr zemí byl zvolen tak, aby mezi nimi byly starší i novější členové EU a také státy malé i velké. V každé z těchto čtyř zemí odpovědělo přes tisíc lidí, dohromady to bylo 4200 respondentů. Průzkum vedly profesionální agentury sledující veřejné mínění a vzorek dotázaných byl vybrán podle zásad reprezentativnosti ve věku od 16 do 64 let, různého vzdělání, profese a velikosti bydliště.

Co průzkum ukázal? Spotřebitele nezajímá, zda potravina pochází z EU či odjinud, ale chtějí znát přímo zemi, odkud je a dokonce by uvítali i konkrétní region původu. Tento přístup byl stejný ve všech zkoumaných zemích.

 

Nejzvědavější jsou Švédové

Devadesáti procentům, tedy drtivé většině spotřebitelů nestačí, když je jako původ výrobku uvedeno pouze „EU“ nebo „mimo EU“ či dokonce „EU a mimo EU“, což může odpovídat jakémukoli místu na světě. Tak absurdní označení nemá žádnou informační hodnotu a spíše vypadá jako výsměch spotřebitelům. Připomeňme, že dTest se s takto mlhavými informacemi o původu potravin setkal při testování medu nebo panenského olivového oleje.

Průzkum dále zjistil, že lidé ve všech čtyřech zemích chtějí na obalu najít konkrétní zemi původu především u masa, mléka, ryb, ovoce a zeleniny a také u cukru, mouky a soli. O původ masa, mléka, ryb a ovoce či zeleniny se zajímají i tehdy, když je pouze jednou ze součástí potravinového výrobku. To znamená, odkud jsou například zvířata, jejichž maso je v salámech, kde vyrostlo ovoce v prodávaném džemu, anebo jaký původ má mléko v jogurtech.

Nejzvědavější, pokud jde o zemi původu, jsou Švédové; tato informace byla důležitá pro 78 procent dotázaných. Naopak nejmenší důležitost zemi původu přikládali v průzkumu Francouzi. O tuto informaci se při nákupu zajímá polovina dotázaných francouzských spotřebitelů. To se dá vysvětlit tím, že Švédové značnou část potravinového sortimentu do svého severského státu dovážejí, zatímco Francouzi mohou v zásadě předpokládat, že konzumují to, co se u nich vypěstovalo.

 

Potraviny s rodokmenem

K zvídavosti vedou spotřebitele nejrůznější důvody. V první řadě si zemi původu spojují s kvalitou a bezpečností potravin. Pokud se navíc potravina dováží z daleka, předpokládají, že už bude méně čerstvá, než ta zblízka. Dále do rozhodování zasahuje environmentální aspekt, který může být v mnoha ohledech spjat s místem původu potraviny. Část spotřebitelů by dokonce ráda našla na potravinách také informaci o konkrétní lokalitě dané země, protože považuje za vhodné podporovat místní ekonomiku.

Pro maso by se mělo stát vzorem současné značení hovězího. To znamená, aby i na ostatních druzích masa byly údaje o tom, kde se zvíře narodilo, v jaké zemi bylo vykrmeno, kde bylo poraženo a zpracováno. Obdobně detailní údaje o původu očekávají spotřebitelé u výrobků z ovoce a zeleniny, aby z informací o jejich původu našli nejen zemi výrobce, ale i to, kde byly zpracované plodiny vypěstovány.

Čeští spotřebitelé se k těmto otázkám mohli vyjádřit vloni v červenci na internetových stránkách dTestu. Této ankety se účastnilo 1917 zájemců z řad předplatitelů i příznivců dTestu, z nichž 89 procent považovalo zemi původu na potravinách za důležitou informaci. Co do pořadí důležitosti byla země původu na třetím místě za chutí a čerstvostí. Cena potravin skončila s důležitostí 70 procent až na pátém místě v pořadí.

Hlavní zjištění a doporučení BEUC z průzkumu lze shrnout takto: Značení původu by se mělo stát povinným pro veškeré druhy masa, včetně masa použitého jako součást zpracované potraviny. Stejné zásady by měly platit i pro mléko a výrobky z něj. Dále pro jednosložkové výrobky jako je cukr, sůl, mouka a také pro čaj a kávu a pro složky, které tvoří více než 50 procent potravinového výrobku.

Zájem spotřebitelů o původ potravin je silný a všeobecný. Toto zjištění by se podle organizace BEUC mělo stát klíčovým marketingovým poselstvím pro výrobce potravin. Měl by to být také podnět Evropské komisi ke změně potravinářské legislativy.

Pravdou je, že určité zlepšení informační mlhy by mělo nastat v polovině prosince 2014. V té době v unijních státech začne platit povinnost uvádět zemi původu nejen na hovězím, ale také na vepřovém, drůbežím, kozím či skopovém masu a na mléce. Členským státům to ukládá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Zveřejňovat by se měla také země původu mléka na výrobcích, kde jeho podíl překračuje 50 procent. Konkrétní detaily však Evropská komise dosud nezveřejnila.

 

BEUC oslavil padesátiny

Evropská spotřebitelská organizace, známá pod zkratkou BEUC, sídlí v Bruselu, kde zastřešuje 40 národních spotřebitelských sdružení ze 30 zemí Evropy (za ČR je součástí dTest). Hlavní poslání organizace výstižně charakterizuje její motto: BEUC – Spotřebitelský hlas v Evropě. Ten je slyšet již od roku 1962, kdy vznikla, tedy již přes půl století.

BEUC si pro svou činnost v prosazování spotřebitelských práv stanovila osm hlavních priorit, z nichž jednou je právě kvalita potravin. K dalším sledovaným prioritám patří například spotřebitelské smlouvy, bezpečnost průmyslových výrobků, finanční služby nebo ceny energie.

Přihlásit