Brusel rozhodl, co je zdravé

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 12/2012

Žvýkačka je pro zuby zdravá, mléko ne, rozhodla Evropská komise. Listovali jsme právě vydaným unijním seznamem schválených zdravotních tvrzení, která budou výrobci potravin smět uvádět na obaly od 14. prosince.

Zdravé jídlo po bruselsku

O řadě potravin tvrdí jejich výrobci v reklamách i na obalech, jak jsou prospěšné pro naše srdce, cévy a zažívání. Ale je to pravda? Evropské komisi došla trpělivost a rozhodla, že všechna tvrzení o zdravotní prospěšnosti potravin je třeba vědecky prověřit, aby nemohlo docházet ke klamání spotřebitelů. To bylo v roce 2006. Výrobci byli vybídnuti, aby poslali své návrhy, co by chtěli na potravinách psát o jejich zdravotní prospěšnosti.

Brusel byl žádostmi doslova zavalen, protože jich přišlo 44 tisíc. Kdyby se každá z nich měla prověřovat jeden den, trvalo by to 120 let. Hned při prvním předběžném výběru byla vyřazena většina z nich a zbylo 4185. Teď, o šest let později, je konečně hotov oficiální seznam schválených a zamítnutých tvrzení. Má 719 stran. Těžko to lze nazvat jednoduchou a přehlednou pomůckou pro spotřebitele. Je to, jako kdybyste si brali s sebou do obchodu dva svazky telefonního seznamu.

Schváleno bylo 222 tvrzení. Neschválených zhruba 1800 se už nesmí na výrobcích ani v reklamách objevit. Datum, kdy rozhodnutí Evropské komise začne platit, je 14. prosinec tohoto roku. Jelikož se všechna tvrzení ještě nestačila prozkoumat, prověrka pokračuje. V důsledku toho se i po 14. prosinci mohou spolu se schválenými objevovat i tvrzení, jejichž posuzování stále probíhá. Do doby, než je Evropská komise zamítne, nebo schválí, je výrobci mohou vesele používat dál. A tak si spotřebiteli vyber a věř, nebo nevěř.

Kolik zdravotních tvrzení je na čekací listině, se nedá zjistit. Blíže neurčené množství zdravotních tvrzení výrobci dobrovolně stáhli, aby tím zabránili jejich umístění na seznam zamítnutých. Schválená i zamítnutá tvrzení jsou zatím v angličtině veřejně přístupná na webových stránkách Evropské komise viz http://ec.europa.eu/nuhclaims/resources/docs/euregister.pdf.

 

Hořčík desetkrát jinak

Kdo čeká, že v seznamu najde výčet konkrétních výrobků, bude zklamán. Tvrzení jsou vesměs obecnější. Týkají se vitamínů, chemických prvků nebo dalších zdravotně prospěšných látek a na potravinách bude moci být uvedeno, zda jsou jejich zdrojem. Některé ze schválených látek jsou všeobecně známé (vápník, fosfor, vláknina), o některých však ví jen hrstka odborníků, jako například arabinoxylan z endospermu pšenice, o kterém se podrobněji zmíníme na jiném místě.

Z prvků je v seznamu nejvíce zastoupen hořčík, je zmíněn desetkrát v souvislosti s deseti různými zdravotními významy. Osmkrát je zastoupen vápník a osmkrát měď. Železo je zmíněno v souvislosti se sedmi různými účinky na naše zdraví. Tvrzení musí být na výrobcích uvedena přesně tak, jak je Evropská komise schválila. U nás bude správnost uvedených tvrzení prověřovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

 

Žvýkačka prospívá, mléko ne

Konkrétních druhů potravin je na schváleném seznamu jen hrstka a mezi nimi najdeme i ty, o kterých bychom si nikdy nepomysleli, že by mohly být zdravé. Bezkonkurenčně mezi nimi vede žvýkačka, takže to budí dojem, jakoby byla nejzdravější potravinou na trhu. Spočítali jsme, že žvýkačka, samozřejmě bez cukru, má sedm různých účinků prospěšných pro zdravé zuby a dásně. Když ale výrobci žádali, aby směli uvést, že na zuby je dobré i mléko a výrobky z něj, například jogurt a sýry, také bez přidaného cukru, bylo to Evropskou komisí zamítnuto.

Aby měla žvýkačka kýžený zdravotní účinek, musí se žvýkat nejméně dvacet minut po jídle a pití aspoň třikrát denně, pokaždé v množství dva až tři gramy. My jsme za to ve škole dostávali poznámky. Teď bylo schváleno, že žvýkačka bez cukru například napomáhá snižovat demineralizaci zubů a neutralizovat kyseliny z plaku, což jsou rizikové faktory pro vznik zubních kazů. Také snižuje suchost v ústech. Zamítnuta byla naopak tvrzení, že žvýkačka zahání pocit hladu nebo snižuje chuť k jídlu.

Další „zdravou“ potravinou je voda, a to hned ze dvou různých důvodů. Jednak má přispívat k udržení normálních tělesných a rozpoznávacích funkcí, za druhé pak k udržení normální regulace tělesné teploty. Na obalu výrobku nebo v reklamě musí být spotřebitel informován, že pro dosažení účinku je třeba denní dávky nejméně dvou litrů vody ze všech zdrojů. Voda musí splňovat požadavky unijních směrnic 2009/94/ES a/nebo 98/83/ES, jinak řečeno parametry vody pitné. Marketingovou šanci tak dostaly třeba balené stolní vody. V této souvislosti není nezajímavé, že byla zamítnuta různá zdravotní tvrzení pro minerálky několika konkrétních značek.

 

Kreativita bez hranic

Mnout ruce spokojeností si z mnoha důvodů budou moci výrobci řady rostlinných olejů a tuků. Evropská komise schválila četná zdravotní tvrzení pro různé látky, které se v nich shodou okolností vyskytují. Výčet začíná esenciálními mastnými kyselinami alfa linolenovou a linolovou, přes vitamín D až po rostlinné stanoly a steroly.

Ale pozor. Když reklamní kreativci na obal výrobku umně zakomponují schválená zdravotní tvrzení do doporučeného příjmu konkrétního výrobku, můžeme si doma z dětí vykrmit bumbrlíčky. Na ukázku příklad z českých pultů. Výrobek s názvem Delakids créme s vyobrazením medvídka a pastelek signalizuje, že je určen především dětem. Jde o rostlinný roztíratelný tuk s obsahem tuku 70 %. Na růžovém víčku s obrázky je napsáno, že výrobek obsahuje omega-3 a 6 esenciální mastné kyseliny a vitamín D. Na spodní straně krabičky je uvedeno, že esenciální mastné kyseliny jsou potřebné pro normální růst a vývoj dětí. Příznivého účinku se dosáhne při příjmu 2 g kyseliny alfa linolenové (ALA) a 10 g kyseliny linolové (LA) denně. S tím nelze polemizovat, tohle v Bruselu opravdu schválili. Ale čtěme dál: „Potřebné množství těchto esenciálních mastných kyselin je obsaženo též v 70 g rostlinného roztíratelného tuku Delakids,“ jak tvrdí výrobce, jímž je PALMA Group Bratislava.

Známá dietoložka Iva Málková nad tím nevěřícně kroutí hlavou, podle ní je takto formulovaná věta trestuhodná. Říká, že 70 gramů tuku je maximální denní dávka tuku pro dospělého člověka, a to ze všech potravin, včetně tuku živočišného, který je pro pestrou stravu také potřebný. Kdo si hlídá hmotnost, měl by veškerého tuku v jídle přijmout nejvýše 40 gramů.

Samo o sobě je zdravotní tvrzení o dávce esenciálních mastných kyselin ALA a LA pravdivé. Nestravitelná je však stanovená dávka výrobku, kterou by dítě spolu s nimi mělo za den sníst. A nic na tom nemůže změnit připojené, rovněž schválené tvrzení, že výrobek je zdrojem vitamínu D potřebného pro normální růst a vývoj kostí u dětí.

„Zdravotní tvrzení uváděná na balení potravin a v reklamě se stala důležitým marketingovým nástrojem k upoutání pozornosti spotřebitelů,“ stojí doslova v tiskové zprávě Evropské komise k vytvořenému seznamu zdravotních tvrzení. Ponecháváme tuto větu bez komentáře, spotřebitelé si to jistě přeberou sami.

 

Prošla umělá sladidla, med nikoli

Zdravotní prospěch mají podle Evropské komise přinést spotřebitelům také potraviny a nápoje s náhražkami cukru. Těchto tzv. intenzívních sladidel bylo schváleno celkem deset. Mají vést k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po jejich konzumaci v porovnání s potravinami a nápoji obsahujícími cukr a dále i přispět k zachování mineralizace zubů. Zamítnutí se naopak dočkala různá zdravotní tvrzení o prospěšnosti medu i dalších včelích produktů jako mateří kašička a propolis.

Schválené zdravotní účinky vlašských ořechů (30 gramů denně) a olivového oleje (20 gramů denně) na cévy a krev jsme podrobněji zmiňovali v dTestu 9/2012 (V zdravém těle zdravý tuk). Kromě toho Brusel zařadil do seznamu „zdravých“ potravin ještě maso nebo ryby. Přispívají k lepšímu vstřebávání železa, avšak za podmínky, že je budeme konzumovat spolu s jinými potravinami obsahujícími železo. Tvrzení smí být použito pouze u potravin, jejichž porce obsahuje nejméně

50 gramů masa nebo ryb. Povede-li to u výrobců ke zvýšení podílu masa ve špekáčcích a rybích prstech, pak to my spotřebitelé leda uvítáme, byť možná z jiných důvodů než zdravotních.

 

Z bakterií jen dvě

Pravdou je, že mléčné výrobky Brusel tak docela nezatratil a některé z nich vzal na milost, i když nepřímo. Schválil totiž zdravotní prospěšnost živých jogurtových kultur v jogurtu nebo kysaném mléce. O těchto výrobcích bude povoleno uvádět, že zlepšují trávení laktózy z výrobků u osob, které laktózu špatně tráví. Připomeňme, že laktóza je mléčný cukr a že tvrzení lze použít pro jogurt či kysané mléko obsahující nejméně sto milionů kolonii tvořících jednotek živých mikroorganismů zákysové kultury (Lactobacillus delbrueckii subsp. Bulgaricus a Streptococcus thermophilus) na jeden gram.

Komise naopak mlékařům neschválila žádný návrh o zdravotní prospěšnosti bakterií s probiotickými účinky, tedy různých bifidobakterií apod. Zamítnuto bylo například tvrzení, že kysané mléko Actimel obsahující probiotikum Lactobacillus casei DN-114 001 a směsnou jogurtovou kulturu snižuje přítomnost toxinů Clostridium difficile ve střevě (u náchylných starších osob). Součástí zamítnutého tvrzení byla i věta, že přítomnost toxinů Clostridium difficile je spojována s výskytem akutního průjmu.

Mezi stovkami zamítnutých tvrzení jsme našli i ta, která příliš nepotěší milovníky čaje, kávy nebo čokolády. Evropská komise například neschválila, že káva arabica pomáhá osvěžení těla a mysli či zbystří pozornost. Neprošly ani antioxidační účinky polyfenolů z čaje, zamítnuto bylo rovněž tvrzení, že kakao snižuje váhu a rozkládá tuky. Na milost nebyla vzata prospěšnost polévek, které měly údajně přispívat ke kontrole naší hmotnosti tím, že nás naplní objemem a spálí zásoby tělesného tuku. Co by tomu asi řekla nebožka babička, která považovala polévku za zdravé jídlo...

 

Brusel rehabilitoval knedlíky

Až dosud se zdálo, že Evropská komise nemá kladný vztah k českým potravinám. Nejdřív nám zakázala rum, pak zkomplikovala domácí zabíjačky a nejnověji definitivně zatrhla pomazánkové máslo. Kdo by tušil, že bruselští eurokomisaři rehabilitují houskové knedlíky a buchty, tradiční to pilíře české kuchyně. Na seznamu schválených zdravotních tvrzení sice buchty a knedlíky jmenovitě uvedeny

nejsou, ale je tam klíčová složka pro jejich výrobu, arabinoxylan z endospermu pšenice. Tato látka, o které dovede zasvěceně pohovořit jen úzká vrstva odborníků, se nachází pouze v bílé pšeničné mouce. Povahou je to neškrobový polysacharid a ani v otrubách ani ve vnějších obalových vrstvách pšeničného zrna, až dosud považovaných za jedině zdravé součásti pšeničného zrna, se vůbec nevyskytuje. Arabinoxylan se nalézá pouze v samém nitru pšeničné obilky, odborně endospermu. „Konzumace arabinoxylanu jakožto součásti jídla přispívá k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle,“ zní schválené zdravotní tvrzení. Na prestižním seznamu 222 látek s prokazatelně příznivými účinky obsadil arabinoxylan druhé místo hned za aktivním uhlím, jenž pro změnu přispívá ke snižování nadměrné plynatosti po jídle.

„Nové poznatky dokládají, že averze vůči bílé mouce je odtržená od reality. Bílé pečivo nás opravdu nezabíjí,“ potvrdila dTestu Iva Burešová, vědecká tajemnice ústavu technologie a mikrobiologie potravin z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Bílý rohlík nám neškodí, na závadu však je, když výrobci obarví bílou mouku karamelem z cukru, aby pečivu dodali zdání celozrnnosti.

Arabinoxylan je rozpustná vláknina, jejíž příjem ve stravě snižuje glykemický index. Podle schváleného zdravotního tvrzení by se arabinoxylanu mělo spolu se stravou denně zkonzumovat osm gramů, aby to přineslo kýžený účinek pro zdraví. Znamenalo by to sníst kolem 400 gramů bílého pečiva za den, tedy asi devět rohlíků. Tudy asi cesta nepovede. Další možností by bylo izolovat arabinoxylan z mouky a vyrábět z něj potravní doplňky. To by však vedlo k plýtvání, protože k čemu by byla dobrá již znehodnocená mouka? Nejspíš si budeme muset počkat, až obilnáři vyšlechtí nové odrůdy pšenice bohatší na arabinoxylan. V Česku je k dispozici na 130 odrůd pšenice, takže vybírat máme z čeho.

Přihlásit