Olivový olej není jen tak obyčejný olej; pro obsah organismu prospěšných mononenasycených mastných kyselin, přírodních fenolových látek a dalších ochranných látek, např. rostlinných sterolů, získal punc „zdravého“ oleje. Na této pověsti se však rádi přiživují podvodníci, kteří olivový olej různým způsobem falšují.
Buď do něj přimíchávají olej levnější, například řepkový nebo slunečnicový, nebo k němu přidávají olivový olej podřadnější jakosti, který vydávají za prvotřídní. Případně uvádějí nepravý původ olivového oleje, třeba když směs olejů z různých zemí vydávají za čistě italský, ačkoli tato směs mohla být v Itálii pouze naplněna do láhví. Aby byli spotřebitelé chráněni před falšovateli, musí se olivový olej v celé Evropské unii označovat a prodávat podle jednotných pravidel.
Z etikety bychom měli především zjistit, jaký způsob zpracování byl při výrobě oleje použit. Zda mechanickými postupy za studena, anebo chemicky rafinací. A také jestli je přímo z oliv nebo až z pokrutin, tedy ze zbytků po předchozím lisování. Nejvíce ceněný je extra panenský olej; za studena a jen mechanicky lisovaná šťáva z nejkvalitnějších oliv, které nesmí být poškozené ani přezrálé.
Návod pro orientaci spotřebitelů jsme „opsali“ z Nařízení EU č. 1308/2013 o organizaci trhu se zemědělskými produkty a z Nařízení EU č. 29/2012 o obchodních normách pro olivový olej. Legislativa zná celkem osm typů olivového oleje, v maloobchodním prodeji se však smí nabízet jen čtyři druhy. Na každém obalu musí být uveden název druhu – jakostní třídy a zároveň musí být jakostní třída vysvětlena příslušným textem. Povinné údaje jsou převzaty v doslovném znění.
- Extra panenský olivový olej - výběrová jakost olivového oleje získaného přímo z oliv pouze mechanickými postupy.
- Panenský olivový olej - olivový olej získaný přímo z oliv pouze mechanickými postupy.
- Olivový olej - obsahuje pouze rafinovaný olivový olej a olej získaný přímo z oliv.
- Olivový olej z pokrutin - obsahuje pouze olej získaný zpracováním zbytků po extrakci olivového oleje a olej získaný přímo z oliv. Nebo to může být olivový olej obsahující pouze olej získaný zpracováním pokrutin a oleje získaného přímo z oliv.
Označení původu se povinně uvádí na etiketách extra panenského a panenského olivového oleje. Významnou část olejů této kategorie tvoří podle Evropské komise směsi z různých unijních i neunijních států. Ve směsi se ztrácí specifické chuťové vlastnosti olejů z jednotlivých pěstitelských oblastí.
Na etiketě musí být, že jde o směs z EU, případně mimo EU, anebo směs EU/mimo EU. Jestliže je zemí původu konkrétní stát, pak to znamená, že tam byly olivy jak sklizeny, tak vylisovány. Pokud se lisovna nachází v jiné zemi, než byly olivy sklizeny, musí být na etiketě uvedeny oba státy. Pro směsi olejů z unijních i neunijních států tato zásada platí také. V označení původu je pak uvedeno: „(extra) panenský olivový olej získaný v (Unii nebo jméno daného členského státu) z oliv sklizených v (Unii nebo jméno daného členského státu nebo třetí země).“
Balení nabízené spotřebitelům smí mít maximální obsah 5 l a musí být opatřeno uzávěrem, který není možné znovu použít.
Barva oleje závisí na zralosti použitých oliv, výslednou jakost to však neovlivňuje. Čím tmavší je olej, tím zralejší byly použité olivy.
Bio olivový olej musí pocházet z ekologicky vypěstovaných oliv bez chemických hnojiv a pesticidů proti škůdcům. Musí být zpracován nechemickými postupy. Jistotu, že tomu tak opravdu je, stvrzuje na etiketě certifikát pro biopotraviny v podobě lístečku složeného z 12 unijních hvězdiček.
Největším producentem olivového oleje je Evropská unie, kde se ročně vyrobí okolo 70 % světové produkce. Lví podíl na tom má Španělsko, které samo vyprodukuje takřka polovinu olivového oleje na světě.