Medicína první poloviny 20. století vkládala do vitamínů velké naděje. V průběhu dalších desetiletí přehnaný optimismus částečně vyprchal a v některých směrech se dostavilo rozčarování. Příčina tkví hlavně v tom, že se „hospodaření“ s bioaktivními látkami řídilo chybnou taktikou podle zásady „čím více, tím lépe“ namísto tolikrát osvědčeného „všeho s mírou“. Ukázalo se, že „přiměřené“ množství zdraví prospěšného vitamínu nebo jiné bioaktivní substance se zpravidla vícenásobnou dávkou přiměřeně nezvyšuje. Taková úměra běžně nefunguje a může vést i k překvapivě nechtěným opačným výsledkům.
V našem seriálu se vám pokusíme podat informace, které přinesou užitek objektivní informovaností tak, jak to odpovídá stavu současné vědy.
Železo
Železo patří mezi velmi důležité prvky pro metabolismus člověka. Je zapotřebí pro tvorbu červených krvinek a řadu vitálních funkcí – růst, reprodukce, hojení ran a imunita. U zdravého člověka dochází k dennímu úbytku železa přibližně v množství 1 mg, u žen při menstruaci nebo v období kojení může být tato hodnota přibližně dvojnásobná, ale i vyšší.
Vstřebávání železa z potravin závisí na zdroji. Z rostlinných materiálů je nízké (cca 5 %), ze živočišných kromě masa vyšší (cca 20 %) a nejvyšší u masa (až 24 %). Vstřebávání železa negativně ovlivňují fytáty a polyfenoly obsažené v obilovinách, zelenině a luštěninách, třísloviny v čaji a kávě, vápník a rostlinné bílkoviny v sóji a ořeších. Biologickou využitelnost železa zlepšuje vitamín C, některé organické kyseliny a maso, nedostatek vitamínu A jeho využití zhoršuje.
Nedostatek železa se projevuje onemocněním zvaným anemie (chudokrevnost), což je nejobecnější onemocnění na světě vůbec. K anemii přispívá i nedostatek dalších látek, jako jsou například některé vitamíny, kyselina listová a vitamín B12. Onemocnění je provázeno únavou, ztrátou svalové síly, nervozitou, závratěmi, bušením srdce atd.
O anemii je nyní známo, že netkví pouze v nedostatečném množství železa ve stravě, v nízké využitelnosti potravinového železa ani v nadměrné ztrátě krve. Bylo prokázáno, že deficit železa je variabilní a závisí na metabolismu bílkovin, které železo regulují. Dále se zjistilo, že při infekci v organismu se snižuje hladina železa v krvi.
Mnohem řidším případem, než jsou příznaky nedostatku železa, jsou symptomy jeho nadbytku. Dlouhodobě vysoký obsah železa v potravě může vést k jeho nežádoucímu hromadění, jehož příčinou je snížené vstřebávání.
Někteří jedinci mají geneticky podmíněnou schopnost a hlavně účinnost příjmu zažívacím traktem (tzv. hereditární hemochromatóza); obsah železa se v jejich organismu zvyšuje, třebaže přijímají potravu v normálním množství. Příčinou může být dlouhodobě chybné léčení preparáty železa nebo nepřiměřené přijímání potravinových doplňků s vyšším obsahem železa.
Osoby, které užívají komplexní multivitaminové preparáty s významnějším obsahem železa, by je měly užívat jen v případě, že prokazatelně trpí jeho nedostatkem.
Ing. Jarmila Blattná, CSc.
Doc. Ing. Jaroslav Prugar, DrSc.
Skupina „děti“ se rozděluje do 7 podskupin, v řadě případů se svými nároky liší ještě dívky a chlapci. Nároky na denní příjem jednotlivých živin, tedy i minerálních látek, závisí zejména na hmotnosti a potřebě při růstu. Například 6měsíční kojenec váží přibližně 10x méně než dospělý jedinec, ale potřebuje mnohem více vápníku a železa, dospělý jedinec potřebuje přibližně jen 2x tolik. Mezi 1. až 10. rokem věku dítěte je denní potřeba velmi podobná potřebě dospělého, více však organismus potřebuje v období růstu, tj. mezi 10. až 18. rokem; u většiny nutričních faktorů je tak potřeba stejná u 10letého jako u dospělého jedince.
Dnes je už známo, že správná výživa je podstatná jak pro vývoj dítěte, pro jeho růst, ale také pro jeho zdravotní stav v dospělosti. Mnoho chronických onemocnění má svůj původ v dětství. Po desetiletí je utajeno a pak v dospělosti náhle propukne. Jako příklad je možné uvést onemocnění osteoporózou (řídnutí kostí) nebo strumou (onemocnění štítné žlázy). Podobně je tomu s deficitem vitamínu B12 u veganů, kteří se živí výhradně alternativní výživou.