Fejeton: Extrapanny mého strejdy

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 1.10.2012    Publikováno v časopise 10/2012

Strejda Pepík byl samá ženská, a tak ho přede mnou ukrývali až do mých šestnácti let, poněvadž se báli, že budu po něm, když už se mu tak podobám, ale nakonec to vzdali. To už jsem byl v maléru skrzevá jednu ženskou, no spíš dívenka to byla, jako z růže květ, jen měla vzteklýho tátu. Tudíž už na sto procent věděli, že budu opravdu po strejdovi, a přestali ho schovávat. Okamžitě jsme si padli do oka a vedli jsme spolu dlouhé hovory, když nás nikdo neslyšel, a shodou okolností jsme já ani on neměli rande. Takže jsme si fakt pěkně pokecali – asi tak dvakrát do roka.

Že byl o nějakých těch pětadvacet let starší než já, tak jsme si ani nelezli do zelí, aspoň příliš často ne, a on mi asi trošku záviděl věk mých partnerek, jelikož se vztyčeným prstem při našich hovorech velmi často pronášel: Ženský jsou všechny pěkný, ale panna je něco extrovního! Takže když se potácím mezi regály v konzumu a do oka mi padne flaška s nápisem Extra panenský olivový olej, vždycky si automaticky vzpomenu na strejdu Pepíka místo toho, abych si lámal hlavu nad tím, jaký rozdíl je mezi pannou a extrapannou, nebo abych se podíval do šrajtofle, jestli tam náhodou někde není zapadlá dvoustovka, za kterou bych si tu extrovní záležitost koupil. Ale nějaký rozdíl tam bude, to já vím, ten je tam vždycky – nakonec já se taky ve skutečnosti nepotácím konzumem, nýbrž supermarketem nebo hypermarketem, a docela klidně by to mohl být i extramarket, taky by to se mnou nešlehlo a furt bych mu žoviálně říkal konzum.

Ale jdu a pořád myslím na strejdu, protože takhle k stáru už si na něj vzpomenu málokdy, a to mi ho v prapodivné souvislosti ještě musí připomenout nějakej olej, o kterém neměl Pepík nejspíš ani páru, třebaže byl vyučený pingl, jenomže ve svém poměrně krátkém životě nevystrčil nos za hranice okresu. A zkouším si vybavit, jak vypadal a co říkal, ale na nic nového nepřijdu, na žádný památný výrok o pannách nebo o vdovách, a pak najednou koukám, jsem na ulici a v igelitce mám laciný slunečnicový olej, který z neznámých důvodů nikdy nemůže být panenský a vlastně ani nic extra. Řepkový taky ne. A motorový už vůbec. Měl bych se nad tím možná zamyslet, ale jsem línej a spokojím se s tím, že mi to stejně nakonec jednou vysvětlí v dTestu.

A když se odštrachám domů a myju si (nad vším) ruce, zas mi padne do oka flaška, tentokrát je v ní tajemná kosmetika mé ženy obsahující samozřejmě extra panenský olivový olej, a co myslíte, že mě napadne? Ne, že bychom si zase mohli zajet v létě do Řecka nebo do Španělska nebo do Itálie nebo kam, kde jsou všude olivového oleje plný přehrady a čučí na vás za každým rohem, kde jím dochucují vynikající pokrmy a nesmaží na něm kotlety jako čeští machři v televizních pořadech… ne to ne. Napadne mě strejda Pepík. Ten mi jednou takhle povídal: Ženský jsou všechny pěkný, ale panna je něco extrovního!

Nevyprávěl jsem vám už o tom?

 

Zdeněk Rosenbaum


Přihlásit