Povinné údaje na potravinách

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 5.9.2012    Publikováno v časopise 9/2012

Z textu na obalech potravin bychom se měli dovědět více podrobností z výrobního zákulisí a vytištěné údaje by měly být lépe čitelné, než je tomu nyní. Závan čerstvosti do zastaralých potravinářských předpisů prosadil Evropský parlament.
 

Závan informační čerstvosti

Europoslanci loni rozhodli, že výčet povinných informací na obalech potravin musí být aktualizován, aby zveřejňované údaje držely krok s dobou. Aktualizace je v tomto případě skutečně na místě. Unijní pravidla pro označování potravin se totiž řídí předpisy z roku 1978.
Za více než tři desítky let, které mezitím uplynuly, se změnilo mnohé a mnohdy od základu se změnily i potravinářské technologie. Informace na obalech potravin na to však v řadě případů vůbec nereagují. Strojně oddělené maso, přidaná voda nebo rozmrazované a opětovně zmrazované výrobky… To vše jsou dnes postupy pro potravináře běžné, pro nás spotřebitele však stále zahalené neproniknutelnou informační mlhou. Unijní nařízení by to mělo změnit. Tyto a ještě mnohé další nové povinnosti ukládá potravinářům Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

 

Příště snad bez lupy

Cílem unijního dokumentu je, aby spotřebitelé mohli při nákupu potravin uplatnit právo na „informovaný výběr“. Předpokladem pro to je, že informace budou srozumitelné a zároveň snadno k nalezení i k přečtení. Nařízení ukládá, že povinné informace o potravině budou na viditelném místě a snadno čitelné, tedy nikoli skryté třeba v záhybu nebo pod obrázkem. Poprvé se také určuje, jak velké má být písmo, jímž jsou povinné údaje na etiketách vytištěny. Výška malého písmene „x“ musí být nejméně 1,2 milimetru, a z toho vychází i velikost ostatních písmen povinného textu.

Součástí informovaného výběru, který má posílit postavení spotřebitelů a lépe chránit jejich zdraví, se mají stát také údaje o výživové hodnotě potravin. To například znamená, kolik obsahují kalorií, cukru, tuku, bílkovin nebo soli. Přítomnost kuchyňské soli v potravině nebude možné obcházet údajem o množství sodíku.

Unijní nařízení bylo schváleno loni v listopadu po vášnivých diskusích s producenty potravin, které trvaly tři a půl roku. Platit však začne až od 13. 12. 2014. A výživové hodnoty se budou povinně uvádět až od 13. 12. 2016. Výrobci dostali ještě další oddechový čas tím, že i po těchto termínech se bude moci doprodávat zboží se starým značením, pokud bylo dodáno do obchodů před účinností nařízení.

 

Místo se najde

Potravináři namítají, že pro nové povinné informace nebude na obalech dost místa. Ale Martin Štěpánek z odboru potravinářské výroby a legislativy Ministerstva zemědělství s tím nesouhlasí. „Dvě třetiny obalu jsou pokryty nepovinnými údaji, které tam výrobci umísťují z vlastní iniciativy. Povinně zveřejňované informace zabírají jen třetinu obalu,“ uvedl s poukazem na průzkum ministerstva.

Pravdou je, že obaly potravin bývají pokryty celými romány, ba pohádkami, ale spotřebitelsky závažné informace se ztrácejí v záplavě jiného textu, nebo tam ani nejsou. Martin Štěpánek říká, že špatná čitelnost údajů je pro Ministerstvo zemědělství už dnes důvodem k neudělení národní značky kvality potravin KLASA. Takovou závadou může být třeba i lesklé písmo na tmavém pozadí. dTest s obdobným problémem zápolil například při testu mléčných čokolád (dTest 1/2012), když byly informace o složení jednoho z výrobků vytištěny zlatým písmem na tmavě hnědém lesklém obalu. Text v češtině byl navíc skryt pod záhybem ve svaru obalové fólie.

Nekritizují jenom Češi, ale celá unie. „Nečitelné informace o produktu jsou jednou z hlavních příčin nespokojenosti s etiketami na potravinách,“ jak je doslova napsáno ve zmíněném unijním nařízení. Čitelnost je pojata komplexně, včetně písma, jeho barvy a kontrastu. Povinné informace na potravině musí být umístěny tak, aby byly dobře viditelné. Nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem nebo vyobrazením či jiným zasahujícím materiálem. Ani od nich nesmí být odváděna pozornost.

 

Kalorie pod kontrolou

Výživové údaje se u nás povinně uvádějí zatím pouze na kojenecké výživě a dietních potravinách, na veškeré potraviny se tato povinnost začne vztahovat až od 13. 12. 2016. Závazných údajů bude sedm. Především půjde o energetickou hodnotu vyjádřenou v kilojoulech (kJ) a kilokaloriích (kcal). Dále o množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.

Bude se uvádět množství energie a živin ve 100 g nebo ve 100 ml dané potraviny, aby si spotřebitel mohl porovnat výrobky o různě velkých baleních. Nebude tedy dostačující, když výrobce uvede pouze údaje pro tzv. porci. Ani nebude možné místo obsahu soli deklarovat jen množství sodíku, jak to dnes někteří výrobci činí ve snaze zkreslit skutečnou slanost potraviny. Připomeňme, že celkový obsah soli lze vypočítat tím, že množství sodíku znásobíme koeficientem 2,5, ale to už potom potravina nevypadá tak dietně, jak se tváří. Je třeba podtrhnout, že údaje o energii a živinách se vztahují na potravinu ve stavu, v němž je prodávaná.

Zda jsou deklarované údaje pravdivé, bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Inspekce tyto hodnoty občas namátkově ověřuje, pokud jsou na potravinách uvedeny. Čísla víceméně souhlasí, ale to do budoucna nestačí. Spotřebitel nesmí být klamán, protože řada lidí musí dodržovat speciální diety a obsahy různých živin bedlivě sledovat. Výrobce si buď nechá udělat analýzy svých produktů, nebo je odvodí z referenčních tabulek pro použité suroviny. Národní databáze složení potravin v Česku teprve vzniká. Vlastní databázi už mají například ve Velké Británii, Německu nebo Dánsku.

Stanovený seznam živin budou výrobci moci dobrovolně doplnit ještě o další, v tomto případě již nepovinné údaje. Například o obsah vlákniny, škrobu, mononenasycených či polynenasycených mastných kyselin a vitaminů nebo minerálních látek. Výrobci také budou moci na potravině uvádět, kolik energie a živin v procentech její konzumace představuje z doporučené denní dávky potravin. Pro snadnější orientaci spotřebitele zároveň uvedou, kolik činí 100 % této hodnoty. Jde o tzv. referenční hodnotu denního příjmu energie a živin, stanovenou pro průměrnou dospělou osobu. Tyto referenční hodnoty uvádíme v tabulce.

 

Potraviny s rodokmenem

Rozšíří se okruh potravin, u kterých bude nutné uvádět zemi jejich původu. Povinné je to prozatím u ovoce a zeleniny, olivového oleje, medu, ryb a hovězího masa. Nově tato povinnost bude platit také pro maso vepřové, skopové, kozí a drůbeží. Obdobně jako u masa hovězího bychom se měli dočkat informací o místu narození hospodářského zvířete, místu jeho odchovu a porážky. Zveřejňovat by se také měla země původu mléka ve výrobcích, kde jeho podíl překračuje 50 %. Mlékárny ho běžně nakupují v různých zemích, takže není jasné, odkud je mléko třeba v jogurtech. Nepovinně by zpracovatelé mohli uvádět, zda bylo zvíře před porážkou omráčeno, což je důležitá informace pro ty spotřebitele, kteří mají na srdci šetrné zacházení se zvířaty.

Země původu potraviny by se také měla uvádět v případech, kdy by opomenutí této informace mátlo spotřebitele a vytvářelo by v něm mylný dojem, že byla vyrobena jinde. Pro příklady netřeba chodit daleko. Máslo Pragolaktos pocházelo z Německa a Máslo Kunín z Francie, ačkoli jejich názvy navozovaly dojem, že pocházejí z České republiky.

Obdobným případem je zmrazená Mochovská zeleninová směs, vyrobená v Rakousku, nikoli v Mochově u Prahy, kde původně vznikla. Káva Jihlavanka už také není z Jihlavy, dělá se v Polsku, jak upozornil Jindřich Pokora ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

A když už jsme se dotkli mrazení – také v tomto případě se chystají novinky. U potravin, které prošly touto úpravou, se bude vedle data spotřeby/minimální trvanlivosti povinně uvádět datum zmrazení. Spotřebitel také musí být upozorněn, že potravina byla rozmrazena, dále zpracována a poté opět zmrazena, anebo že je prodávána po rozmrazení.

 

Upozornění, varování, zákazy

Masné výrobky, masné polotovary a produkty rybolovu, jež mohou vyvolávat dojem, že jsou vyrobeny z jednoho celistvého kusu masa či ryby, avšak ve skutečnosti jsou tvořeny různými kusy spojenými jinými složkami, včetně přídatných látek a enzymů, budou muset být označovány údajem „ze spojovaných kousků masa“ a „ze spojovaných kousků rybího masa“.

Povinným bude upozornění na přítomnost imitátů v potravinách, u kterých spotřebitel předpokládá, že jsou složeny z čistě přírodních surovin.

Na přidanou vodu v kusu masa nebo ryby bude muset být spotřebitel upozorněn už v názvu potraviny, tedy nejen ve výčtu složek. Týká se to masných a rybích výrobků či polotovarů, které mají podobu krájeného masa, kusu masa, plátku či porce, anebo filé či celé ryby a bylo do nich přidáno více než 5 % vody (láku).

Unijní nařízení také stanovuje, kolik tuku smí být v mletém masu. V čistě hovězím bude povoleno nejvýše 7 % tuku, v mletém vepřovém nejvýše 30 %.

'Bude zakázáno připisovat potravinám léčivé vlastnosti, to znamená opatřovat jejich obal informacemi, že mohou zabránit, zmírnit nebo vyléčit nějakou nemoc, ani na tyto vlastnosti odkazovat. Zákaz se ale nebude vztahovat na přírodní minerální vody a potraviny pro zvláštní výživu.

Přihlásit