Klame Korunní?

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2007

Na stole stojí dvě lahve, obě s nápisem KORUNNÍ, s korunkou „královny minerálních vod“ a letopočtem 1878. V jedné je přírodní minerální voda perlivá, v druhé… Kdepak minerálka! Pramenitá voda ochucená s příchutí pomeranče. Fakt! Taky jsme tomu, masírováni televizní reklamní kampaní v loňském roce na ochucenou Korunní s vyváženým poměrem minerálů, nechtěli věřit, dokud jsme se nepřesvědčili na vlastní oči.

Je to klam

Etiketa ochucené Korunní na první pohled budí dojem, že si opravdu kupujete známou minerálku s příchutí, nechybí na ní ani informace o „královně minerálních vod“…
„Osvěžte se douškem plným harmonie, napijte se Korunní. Díky vzácně vyváženému poměru minerálů prospívá Vašemu zdraví, a nemusíte ji tak střídat s jinými minerálkami. Právem je přezdívána královnou minerálních vod – a královna, ta může být jen jedna. Neobsahuje chemické konzervanty.“
Když si ale etiketu ochucené Korunní prohlédnete celou, objevíte na jiném jejím místě informace o složení; hůře se čtou než ty o „královně“, neboť písmo je menší. Dozvíte se z nich, že jste si k pití koupili pramenitou vodu, ochucenou.
Mezi balenou vodou minerální a balenou vodou pramenitou je podstatný rozdíl. Balená minerální voda musí pocházet ze zdroje přírodní minerální vody,o kterém bylo vydáno osvědčení, popř. certifikát podle zvláštního právního předpisu (tzv. lázeňského zákona), nebo ze zdrojů uznaných odpovědným orgánem některého členského státu Evropské unie nebo některé země Evropského sdružení volného obchodu, jež jsou vyhlašovány v Úředním věstníku Evropské unie. Zdrojem balené pramenité vody je chráněný podzemní zdroj (jeho vydatnost, složení, teplota a ostatní základní vlastnosti musí být ustálené v mezích přirozeného kolísání).
Která informace ze dvou protichůdných na obalech ochucené Korunní je pravdivá? Ta o královně s vyváženým poměrem minerálů a bez konzervačních látek (jasná spojitost s ochucenou vodou), nebo ta o použití pramenité vody? Odpověď jsme našli ve výsledcích laboratorních zkoušek, které jsme zadali (viz tabulka). Kdo žije v přesvědčení, že pije minerální ochucenou, bude zklamán, protože je (a ještě nějakou dobu bude) klamán. Závěr laboratorní expertízy:
„Z výsledků vyplývá, že dodané vzorky balené vody Korunní minerální voda a Korunní ochucená nepocházejí ze stejných zdrojů, resp. ze zdrojů stejné hydrogeologické struktury, protože rozdíly v obsahu některých látek (zvláště hořčíku, chloridů a celkových rozpuštěných látek) jsou natolik výrazné, že je nelze přisoudit přírodnímu kolísání kvality v rámci stejného zdroje.“
Nelze než vyslovit jednoznačný soud: výrobce Karlovarská Korunní kyselka vědomě klamal a klame spotřebitele, protože na etiketách ochucených vod uváděl a uvádí nepravdivou informaci. Možná se spoléhal na to, že lidé (jak je obecně známo) nečtou složení toho kterého výrobku, možná se navíc spoléhal i na to, že pod názvem Korunní se každému automaticky vybaví minerální voda a proč by si to tedy někdo navíc ověřoval na etiketě.
Aby námi vynesený soud byl ještě „posvěcen“, požádali jsme o konzultaci Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Pro ni nebylo naše zjištění novinkou, případem značení Korunní ochucené se zabývala už v srpnu loňského roku. Onen text o královně minerálních vod tak, jak je uveden na etiketách pramenité vody ochucené, byl s ohledem na označování výrobku posouzen jako klamavý a zavádějící. Státní zemědělská a potravinářská inspekce uložila výrobci opatření: ukončit používání těchto etiket.
Výrobce ví a mlčí (na internetových stránkách Korunní samozřejmě nic o používání pramenité vody pro výrobu ochucených vod není; poznámka: psáno na počátku února), Státní zemědělská a potravinářská inspekce ví a v blahé nevědomosti tak zůstávají pouze a jenom spotřebitelé, kteří si ochucenou Korunní v domnění, že budou pít minerálku, kupují. A nedolehne-li k některým naše zpráva, budou žít v nevědomosti do té doby, než se z obchodů vyprodají všechna balení s klamavými a zavádějícími etiketami, která byla vyrobena před loňským srpnovým opatřením inspekce. A to může ještě nějaký ten měsíc trvat. A k tomu hned poznamenáváme, že koncem ledna jsme v obchodě koupili Korunní mango s datem minimální trvanlivosti 7.5.2007, taktéž ještě výrobou spadající před srpen 2006.
Jak dlouho Karlovarská Korunní kyselka klamala své zákazníky, nevíme a zřejmě se to ani nedozvíme. A také se asi nedozvíme, zda za klam a zavádění jí postihla navíc i nějaká pokuta.

Není to klam?

V obchodech jsme už objevili Korunní ochucenou (lipový květ, uváděno jako novinka), z jejíž etikety zmizela klamavá a zavádějící informace. Dozvíte se z ní, že…
„Ochucená Korunní překvapí harmonickou, lahodnou chutí. Té jsme dosáhli výhradním používáním přírodních a přírodně identických aromat, lehce stravitelného invertovaného cukru a vynikající jemně perlivé vody. Díky svému složení je ochucená Korunní osvěžujícím nápojem pro každou příležitost.“
Ve složení je uvedena pramenitá voda. Etiketa kromě změněného textu zůstává stejná: nápis KORUNNÍ, korunka a letopočet 1878. Nic netušící spotřebitel bude dále žít v domnění, že pije ochucenou minerálku. Vždyť přece pije Korunní. Je klamán, nebo není klamán? To je vskutku otázka na místě, protože jsme se setkali se dvěma názory…
První názor zní: Klamán není, a opírá se o následující argumentaci...
Je-li pod totožným obchodním označením a se stejnou grafickou úpravou etikety nabízena jak přírodní minerální voda, tak ochucená pramenitá voda, nelze učinit obecný závěr, že se jedná o označování pro spotřebitele zavádějící, neboť na obale obou výrobků jsou uvedeny povinné informace o charakteru nápoje (označení „přírodní minerální voda“ dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. č. 275/2004 Sb., i název podskupiny „pramenitá voda ochucená“ dle vyhlášky Ministerstva zemědělství
č. 335/1997 Sb.). Platné právní předpisy, které se týkají označování potravin, neomezují použití obchodního označení pro různé druhy potravin. Zcela běžné tedy je, že určité obchodní označení je používáno pro celou výrobní řadu (nejenom) nápojů, která zahrnuje nápoje kvalitativně odlišné.
Druhý názor naopak zní: Je klamán, a argumentuje § 8, odstavcem 8 vyhlášky o balených vodách (č. 275/2004 Sb), ve kterém se říká…
„… na obale (i pramenitých) balených vod... nelze použít označení, chráněné názvy, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo jiné značky ve formě symbolů... které... mohou způsobit záměnu s jinými balenými vodami...“
Když se objeví nejednotné výklady právních norem, je zapotřebí, aby rozhodl soud. Zatím žádné takové rozhodnutí nám není známo.
Na světě nejdříve byla přírodní minerální voda Korunní. Karlovarská Korunní kyselka se její historií chlubí, citujeme (zkráceně)…
„Historie minerální vody Korunní se datuje až do roku 1876, kdy Carl Gölsdorf, majitel pozemků v okolí obce Korunní (dříve německý název Krondorf) ležící v nedalekém sousedství Karlových Varů, podchytil nepojmenovaný pramen minerální vody. Již za dva roky začal se stáčením a prodejem této kyselky pod obchodním jménem Krondorf. Koncem 19. století bylo minerální vodou Krondorf zásobované nejenom celé tehdejší Rakousko, ale kyselka byla exportovaná také do mnoha zemí světa. Po druhé světové válce byl závod Korunní znárodněn a byl provozován jako divize podniku Západočeská zřídla Karlovy Vary. Od té doby se začala minerální voda prodávat pod označením Korunní, které se používá dodnes.“
Zřejmě někdy v roce 2006 (kdy, to ví pouze výrobce a Státní zemědělská a potravinářská inspekce) se označení „Korunní“ začalo používat i pro pramenitou vodu ochucenou. Zažité spojení: Korunní rovná se minerálka, přestalo platit. Podzemní zdroje vody, které se používají při výrobě pramenité vody ochucené, se nacházejí na katastrálním území – lokalitě Korunní (zdroje BJ 12, BJ 14, BJ 16).
Chcete-li vědět, co doopravdy pijete a co jíte, změňte svůj letitý zlozvyk – nedávejte automaticky výrobky do nákupních košů, byť některé třeba kupujete sebedelší dobu. Podívejte se na jejich složení…

Proč asi Karlovarská Korunní kyselka „sáhla“ po pramenité vodě? Že by to byla její nová strategie? Kdyby ano, proč věnovala v uplynulých letech tolik úsilí vybudovat image Korunní ochucené jako nápoje, jehož základem je minerální voda Korunní? Jen vzpomeňte na loňskou reklamní kampaň na ochucené Korunní, kterou na televizních obrazovkách zahájila v polovině dubna; spoty – Sladké nicnedělání, Sladké dětství, Sladké pokušení, či Sladká naivita – byly vždy zakončeny sloganem: „Oslaďte si život raději Korunní ochucenou. Navíc obsahuje vyvážený poměr minerálů.“ A samozřejmě nechybělo ani známé logo „Optimineral“. Cílem kampaně bylo, jak ještě dnes (počátek února 2007) stálo na internetových stránkách Korunní: „…informovat spotřebitele o tom, že ochucená Korunní nejen skvěle chutná, ale je i mimořádně kvalitní díky Korunní s vyváženým poměrem minerálů“. Kdyby nešlo o novou strategii, jaký jiný důvod by to mohl být?
Aby zdroje přírodní minerální vody získaly osvědčení od Českého inspektorátu lázní a zřídel, musí být (vedle dalších podmínek) stabilní, kolísání jejich celkové mineralizace (tj. obsah rozpuštěných látek) v rámci přirozených výkyvů by nemělo činit zpravidla více než ±20 %. Jsou-li zdroje silně komerčně využívány, a to se v posledních letech děje, dochází k jejich přetěžování. Zdroje mohou nasávat vodu odlišného složení z jiných horizontů, což se může negativně odrážet na poklesu jejich celkové mineralizace. V konečném důsledku by přetěžované zdroje mohly přijít o osvědčení minerální vody.
Dostáváme se tak k druhému, možná pravděpodobnějšímu důvodu, proč Karlovarská Korunní kyselka sáhla pro ochucené nápoje po pramenité vodě: závislost na výrobních možnostech zdrojů přírodní minerální vody…

Přihlásit