Zneklidňující éčka

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Nápadně zbarvené cukrovinky a limonády mohou vyvolat hyperaktivitu dětí a oslabit jejich schopnost soustředit se. Šestici nejkontroverznějších barviv musí provázet varování na obalu. V USA považují za nevhodné pro děti hned osm "éček".
 

Než dětem koupíme pamlsek, abychom je na chvíli uklidnili, měli bychom si uvědomit, že výsledek může být právě opačný a dítě ještě zlobivější. A nebude za tím špatná výchova, ale právě křiklavá barva cukrovinky, respektive přidaného potravinářského barviva. Kvůli špatnému vlivu na chování dětí se vedou už letité diskuze i výzkumy a Evropská komise se rozhodla od června příštího roku snížit povolené množství tří barviv do potravin. Která to jsou?

Jedná se o barviva s označením

  • E110 žluť SY,
  • E104 chinolinová žluť a
  • E124 košenilová červeň, jinak také ponceau 4R.

Brusel tím zpřísnil své předchozí kroky proti umělým barvivům, před kterými zatím výrobci musí od roku 2010 spotřebitele varovat na obalech. Varování, že jimi může být nepříznivě ovlivněna činnost a pozornost dětí, se týká šesti barviv. Kromě již zmíněných tří jde o:

  • E122 azorubin,
  • E129 červeň allura a
  • E102 tartrazin, což je také potravinářská žluť.

Barvivo z kontroverzní šestky může být složkou široké škály potravin, počínaje bonbóny přes bramborové lupínky po nealkoholické nápoje a zmrzlinu. Tedy právě v tom, co malí neposedové milují. Zmíněná barviva hodnotu potravin nijak nevylepšují.

Na souvislost dokonce osmi syntetických barviv se syndromem ADHD, tedy hyperaktivitou dětí a jejich sníženou pozorností, upozorňuje v USA Americká akademie pediatrů a společnost Věda ve veřejném zájmu. Kromě šestice barviv podezřívaných v EU je to v USA ještě:

  • E132, neboli indigotin a
  • E 133 brilantní modř.

 

Malí dinosauři, velké problémy

Tažení proti syntetickým barvivům v dětských potravinách zahájili Američané dříve než Evropané. Dětský lékař Benjamin Feingold tam už v roce 1970 poukázal na souvislost chování dětí s umělými potravinářskými barvivy. Od té doby se jen v USA zvýšilo používání syntetických barviv v potravinářství pětinásobně. Americký úřad pro potraviny a léky FDA loni oznámil, že vztah mezi barvivy a hyperaktivitou dětí podrobí přísným zkouškám, protože dosavadní studie jsou protichůdné. FDA zatím uvedl, že nezvratný důkaz o škodlivosti barviv není, ale některé děti na ně mohou být citlivé.

Jako příklad špatného vlivu barviv na dítka školou povinná uvedla americká média příběh dnes devatenáctileté Dawnielly Woodmannové z města Fairfax, která se z třídního klauna stala vzornou žačkou. Za proměnou dívky bylo nasazení přísné diety, při níž se například zřekla ovesné kaše s malými červenými dinosaury. „Bylo to zábavné jídlo, ale dělala jsem po tom bláznivé věci,“ přiznala se Dawniella veřejné rozhlasové stanici NPR. Místo instantního výrobku jí matka začala vařit oblíbenou kaši přímo z ovesných vloček a sušených borůvek.

Ale vraťme se do Evropy. V roce 2007 tu pozornost rozvířila tzv. studie univerzity v britském Southamptonu. Děti různých věkových skupin tam za účasti rodičů i učitelů řešily počítačové testy, v jejichž průběhu jim byly podávány různé nápoje a sladkosti. Pozornost klesala po konzumaci potravin s již zmíněnou šesticí barviv a také vlivem konzervantu E211, což je benzoát sodný. Účinky se zesilovaly potravinami s kombinací těchto éček. Nejpostiženější byly skupiny dětí ve věku tří let a osmi až devítileté děti.

Britská veřejnost začala požadovat zákaz těchto látek v potravinách. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvedl, že tzv. studie Southampton představuje jen částečný důkaz, ale když se potraviny s těmito látkami ze stravy vyloučí, nebude to pro děti znamenat žádnou újmu.

 

Umělé a přírodní není totéž

Výsledky studie však přece jenom nebyly vzaty na lehkou váhu. Nařízení Evropské komise o rok později, v roce 2008, stanovilo nutnost snížit obsah těchto látek v potravinách a od roku 2010 na nich uvádět varování, že mohou nepříznivě ovlivnit pozornost dětí. A letos Evropská komise původní limity u tří z těchto barviv dále snížila s platností od června příštího roku.

Konzervant benzoát sodný je sůl kyseliny benzoové, v přírodě se běžně vyskytuje například v brusinkách, houbách, skořici či v hřebíčku. Pro průmyslové využití v potravinářství se však vyrábí synteticky z toluenu. Z ropných derivátů se vyrábějí i syntetická barviva do potravin. Označení přírodně identická znamená, že mají stejné složení jako barviva přírodní, jsou však vyrobena uměle v chemických továrnách.

Ne že by se syntetická barviva nedala nahradit přírodními. Jenže ta přírodní jsou dražší a méně stabilní, tedy časem vyblednou. Evropské informační centrum pro potraviny (EUFIC) doporučuje opatrným rodičům, aby přehodnotili jídelníček i stravovací zvyklosti dětí. Éčka škodí zvláště v kombinaci s nadměrnou konzumací sladkostí a nedostatkem pohybu. Do stravy dětem, což pro dospělé platí také, by se mělo zařazovat více syrové zeleniny a ovoce, celozrnného pečiva a kvalitních zdrojů bílkovin, což jsou hlavně neochucené mléčné výrobky. Důležité jsou i potraviny s omega-3 a omega-6 nenasycenými mastnými kyselinami s dlouhým řetězcem. Ty najdeme hlavně v rybách, vaječných žloutcích a rostlinných olejích, zejména řepkovém, a oleji z vlašských ořechů.
 

Přihlásit