Test spodního prádla

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Kvalitu spodního prádla bychom neměli podceňovat. Nevhodné spodní prádlo může představovat zdravotní rizika a vážné mohou být i ekologické dopady. Náš test objevil nedostatky i u některých značkových výrobků.

(Ne)přátelské spodní prádlo

Spodní prádlo může představovat zdravotní riziko. Nezanedbatelné nejsou ani ekologické dopady jeho výroby. Z testovaných výrobků jsou rizikovější podprsenky. V jedné podprsence jsme objevili nadlimitní koncentraci kadmia. Spodní prádlo z tržnice představuje vyšší riziko a ani značkové výrobky stoprocentní kvalitu nezaručí. Při nákupu se vyvarujte tmavých barev a také potisků. Část nežádoucích látek lze z textilu odstranit postupným praním.

Textilní výroba je jedním z nejhladovějších oborů, co se spotřeby chemikálií, energie a vody týče. Při výrobě textilií se běžně používá přes 700 chemických látek. Mnohé z nich jsou nebezpečné a ohrožují pracovníky v továrnách, zatěžují životní prostředí a mohou také ohrožovat i konečné uživatele textilních výrobků. Nejproblematičtější je zpracování surovin pro výrobu textilií a následný proces zušlechťování – předúprava, bělení, barvení, tisk a speciální úpravy. V evropském hlášení nebezpečných výrobků RAPEX (http://www.dtest.cz/nebezpecne-vyrobky) představují textilní výrobky nejčastější kategorii hlášených výrobků. Chemické riziko patří spolu s rizikem zranění či uškrcení u výrobků určených dětem k nejčastějším problémům objevujícím se v souvislosti s oblečením.

Spodní prádlo je nejrizikovější

Mezi textilními výrobky mají prominentní postavení ty, které přichází do přímého styku s pokožkou. V případě spodního prádla je to navíc umocněno tím, že se dotýká velmi citlivých částí těla. Snadno tak může dojít k nežádoucím reakcím počínaje podrážděním pokožky přes alergické reakce až po možné zvýšení rizika přispívající ke vzniku rakoviny. Důležitou roli hrají faktory zvyšující možnou migraci nežádoucích látek do pokožky, jako je například doba kontaktu a míra otěru jak za sucha, tak za vlhka (pot).

Mezi chemické látky, které vzbuzují největší obavy, patří barviva. Mnohá z používaných barviv nejsou dostatečně prozkoumaná z hlediska jejich zdravotních dopadů. Odhaduje se, že až deset procent z používaných barviv může způsobovat genové mutace. Dále jsou to například ftaláty, jejichž zdrojem jsou zejména PVC potisky, a formaldehyd používaný při finálním zpracování textilií.

Používání některých chemických látek je přísně regulováno nebo dokonce zakázáno evropskou legislativou, jiné jsou předmětem dobrovolné regulace, ke které se někteří výrobci zavázali. Mezi známé značky zaručující chemickou a ekologickou nezávadnost patří například Oeko Tex.

 

Oeko-Tex
Je uznávaným a spolehlivým standardem chemické a ekologické nezávadnosti. Pro udělení značky musí být textilní výrobek otestován v akreditované laboratoři podle standardizované metodiky. Zaměřuje se na nežádoucí a alergizující látky v textilu. Kritéria se liší podle toho, zda je výrobek určen pro děti, zda přichází do přímého styku s pokožkou či zda se jedná o dekorativní textil.

 

Co najdeš v prádle?

V testu jsme se zaměřili na chemickou bezpečnost dámského i pánského spodního prádla. S ní úzce souvisí i kvalitativní požadavek kladený na stálobarevnost. Nestálé barvy, které se při nošení uvolňují otěrem a vlhkostí (potem), zvyšují riziko podráždění pokožky a mohou startovat vznik alergických reakcí. Navíc zatěžují odpadní vody.

Z barevné škály jsme zvolili černé prádlo; z hlediska možné přítomnosti nežádoucích látek patří k rizikovějšímu. Prádlo jsme rozdělili na jednotlivé části podle druhu použitých materiálů a analyzovali jsme přítomnost a obsah sledovaných nežádoucích látek. Při vyhodnocení jsme přihlédli nejen k legislativním limitům, ale i k přísnějším nepovinným standardům jako k již zmiňovanému Oeko-Tex.

 

Jak minimalizovat riziko

  • Prádlo často měňte, abyste omezili dobu jeho přímého kontaktu s pokožkou.
  • Nové prádlo, které přichází do kontaktu s pokožkou, před použitím vždy vyperte.
  • Patříte-li mezi citlivé jedince, nepoužívejte aviváž; obsahuje potenciálně alergenní vonné látky. Obecně má aviváž negativní dopady na životní prostředí.
  • V případě reakce pokožky přestaňte prádlo používat a poraďte se s lékařem.

 

Podprsenka s kadmiem

Nejhůře z celkového porovnání vyšly podprsenky. Na rozdíl od kalhotek a boxerek obsahují vedle textilu i plasty a kovy. Nejzávažnějším nálezem byl nadlimitní obsah kadmia, které jsme objevili v plastovém kroužku ramínek české podprsenky Linia; 680 mg/kg je přitom vysoko nad 100mg limitem stanoveným evropskou chemickou legislativou REACH. Kadmium je toxická a rakovinotvorná látka, jejíž negativní účinky se projevují především při dlouhodobé expozici.

Problematickým se ukázalo prádlo s potisky pravděpodobně z PVC. Jak podprsenka Květa od další české firmy Werso, tak pánské boxerky z tržnice s barevným obrazem obsahovaly vysoké množství ftalátů; změkčovadel plastů zakázaných mimo jiné ve výrobcích pro děti.

Další výrobek z tržnice, dámské kalhotky, obsahovaly vyšší množství nonylfenolu. Tato povrchově aktivní látka způsobuje znečištění odpadních vod a hromadí se v živých organismech. Lze jej sice snadno odstranit vypráním, čímž ale nevědomky znečišťujete životní prostředí.

Ostatní dostatečně hodnocené prádlo trpělo především nestálobarevností jak při otěru za sucha, tak především za vlhka působením potu, případně při praní. Především u dražšího značkového prádla pouštění barev neočekáváme, přesto se s tímto jevem můžeme u něj setkat. Kromě poškození ostatního prádla při praní mohou uvolněná barviva způsobit podráždění pokožky a negativně zatěžovat životní prostředí.

Azobarviva
Z některých azobarviv se uvolňují nebezpečné aromatické aminy spojované s rizikem rakoviny; tato barviva jsou v EU zakázána od roku 2003. Nesmí se používat v textilních a kožených výrobcích, které mohou přicházet do přímého a dlouhodobého styku s lidskou kůží nebo ústní dutinou.
Disperzní barviva
Od vynálezu syntetických barev jich v textilním průmyslu byly používány tisíce. Mnohé z nich mohou způsobit podráždění, genové mutace, poškození reprodukčních orgánů a rakovinu. Používají se pro barvení polyesterových vláken a jsou častou příčinou podráždění pokožky z oblečení.
Ftaláty
Nechvalně proslulá změkčovadla plastů. Mnohé mají negativní dopady na zdraví a životní prostředí. Narušují vývoj reprodukčního systému, hromadí se v organismu a v přírodě se velmi pomalu rozkládají (především v půdě a usazeninách). Jejich používání je zakázáno ve výrobcích pro děti.
Formaldehyd
Používá se jako zpomalovač hoření, součást lepidel, pro finální povrchovou úpravu textilií, např. pro snadnější žehlení, proti srážení či snadnější odpuzování nečistot. Lze jej nalézt u oblečení z bavlněných a celulózových vláken (viskóza). Jedná se o karcinogenní látku, silný alergen a dráždivou toxickou látku. Postupně se odstraňuje praním.
Chlorbenzeny a tolueny
Používají se pro barvení polyesterových vláken za atmosférického tlaku. Umělá vlákna vyžadují pro barvení vysoké teploty, díky použití těchto chemických látek lze teplotu snížit pod 100 °C. Chlorbenzeny a tolueny jsou karcinogenní nebo potenciálně karcinogenní a některé se akumulují v živých organismech.
Nonylfenol a nonylfenol ethoxyláty (NP/NPE)
Povrchově aktivní látky, součásti některých pracích prostředků používaných při výrobě textilií. Mají negativní dopady na životní prostředí, hromadí se v živých organismech a poškozují hormonální systém. Nebezpečné jsou i ve velmi malých koncentracích. Průzkum organizace Greenpeace z roku 2010 odhalil, že do českých řek pronikají velká množství těchto látek a že provozovatelé čističek ignorují omezení a svou povinnost hlásit větší množství vypouštěného nonylfenolu.
pH
Kyselost nebo zásaditost textilií je výsledkem chemických procesů používaných při jejich výrobě. Příliš nízké nebo vysoké pH může vést k podráždění pokožky; svědčí to o nedostatečné neutralizaci po mokrých chemických procesech.
Nikl
Vysoce alergenní kov, zejména v přímém a dlouhodobém styku s pokožkou. Nikl je nejčastější příčinou kontaktní alergie v Evropě, alergií na nikl trpí až 20 % žen.
Olovo
Používá se buď samostatně, či jako součást nejrůznějších sloučenin. Jedná se o potenciální neurotoxin, který se kumuluje v měkkých tkáních a kostech. Působení olova je dáváno do souvislosti se vznikem schizofrenie. Legislativa REACH reguluje pouze jeho použití ve sloučeninách či směsích.
Kadmium
Kadmiové barvy se používají pro barvení plastů, keramiky, skla, textilu apod. Používá se jako stabilizátor v PVC a jiných plastech. Z těla se odbourává jen pomalu a zdravotní riziko představuje především při dlouhodobém kontaktu, resp. příjmu. Mezi následky patří onemocnění ledvin, poškození plic a slábnutí kostí. Kadmium je rakovinotvornou látkou a zřejmě poškozuje reprodukční systém. Povolené množství je regulováno legislativou REACH.
 

Malá ukázka z testu spodního prádla je ke stažení pod článkem. Celý článek včetně tabulky najdete ve vydání 05/2012 nebo na www.dtest.cz/spodni-pradlo.

Přihlásit