České pivo

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2008

Nestane-li se do 21. července letošního roku nic neočekávaného, mohou se tuzemští spotřebitelé ještě letos dočkat na etiketách piva vyrobeného v ČR vizuálního potvrzení jeho původu prostřednictvím názvu „České pivo“. Tedy pouze u piv, která budou respektovat podmínky výroby podle žádosti, jejíž odsouhlasení Bruselem zaručí příslušným výrobkům evropskou ochranu zeměpisného původu.

Zatím nikdo neprotestuje

Oficiální žádost o ochranu názvu České pivo zveřejnila ve svém Úředním věstníku Evropská komise letos 21. ledna. V současné době tak běží šestiměsíční lhůta, v níž mohou členské státy EU podávat připomínky k registraci a fakticky tak možnost ochrany buď oddálit, nebo zcela zhatit. To se však zatím, ačkoli již uběhly od zveřejnění žádosti čtyři měsíce, nestalo, takže pravděpodobnost ochrany názvu České pivo se zvyšuje. Odborníci na celém světě se přitom shodují, že v ČR vyráběné pivo má skutečně odlišnou identitu od ostatních zahraničních piv, a v pivním názvosloví má také speciální kategorii „pilsner českého typu“. Důvody pro ochranu zmiňovaného názvu tedy jsou.
V žádosti o registraci ochranného názvu je přitom uvedena celá řada podmínek, které musí výrobci piva k tomu, aby mohli název používat, splnit. Jde mimo jiné o použité výrobní technologie či specifické suroviny, ale také o geografické vymezení, které nekopíruje hranice ČR. Uvedené ochranné označení se tak nebude týkat všech piv vyrobených na území ČR, ale jen takových, která budou používat v žádosti popisovaný technologický postup a splní i další podmínky, včetně geografické polohy. Kromě toho nebude možné používat ochranné značky České pivo v případě levných nízkoalkoholických piv, ale ani v případě speciálních piv s obsahem alkoholu nad šest procent. Podmínky totiž připouštějí obsah alkoholu v rozmezí 3,8 až 6,0 procenta.

Dietetická pozitiva

Umírněná konzumace piva jako nápoje a specificky piva tuzemského má přitom po-dle dietologů na lidský organismus mnoho příznivých účinků. Na toto téma bylo již napsáno bezpočet dlouhých článků i celých knih, takže připomeňme jen jejich stručný výčet.
Laicky největší přínos piva spočívá přitom ve zvýšení hladiny „hodného cholesterolu“ (HDL) v těle, který paralyzuje „zlý cholesterol“ (LDL). Pivo tak má významné antisklerotické účinky. Zejména práce Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského potvrdily, že umírněná konzumace piva má ochranný vliv na vznik aterosklerózy. Tím se snižuje výskyt ischemické choroby srdeční a úmrtnost na akutní infarkt myokardu a cévní mozkové příhody. Mírná konzumace piva vede k poklesu krevního tlaku v důsledku rozšíření cév a změn ve vodním a minerálovém hospodářství. Po požití piva se snižuje hladina krevního cukru, což společně s lepším využitím inzulinu příznivě ovlivňuje metabolizmus cukrů a tuků. Pivo neobsahuje cholesterol ani jiné tuky a je kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko nebo kolové nápoje. Pivo působí proti stresu a jeho konzumace podporuje trávení, takže je vhodné při onemocnění zažívacího traktu.
Svými vlastnostmi – močopudností a zvýšeným vylučováním žluče působí také proti vzniku žlučových a močových kamenů. Antioxidační účinky některých látek mohou bránit rozvoji rakovinotvorného bujení a dostatečné množství a vhodný poměr minerálů a vitaminů zpomaluje proces osteoporózy (řídnutí kostí). Pivo obsahuje velké množství důležitých minerálních a stopových látek (zvláště draslík a hořčík) nezbytných ke správné funkci všech orgánů v těle. Hojně jsou v něm také zastoupeny vitaminy, zvláště řady B. Obsah kyseliny listové, vitaminu ze skupiny B, je důležitý zejména pro ženy v produkčním věku, které mohou otěhotnět. Nedostatek této kyseliny totiž prokazatelně způsobuje vyšší riziko (až o 50 procent) takových vývojových poruch u novorozenců, jako jsou rozštěpy páteře a patra. Proto by měly ženy konzumovat v doplňcích výživy kyselinu listovou. Jejím zcela přírodním zdrojem je ale i pivo. Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chróm, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek. Stopové množství tohoto prvku podporuje aktivitu hormonu insulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chrómu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivě jako obohacování stravy chrómem, tedy i konzumací piva.

Problematika nitrosaminů

Odpůrci pití piva by mohli operovat i zdravotními riziky jeho konzumace. Zejména, pokud by vycházeli z dřívějších údajů, podle nichž obsahuje pivo nebezpečné látky nitrosaminy. To však již dnes absolutně neplatí. Dokonce by bylo možné říci, že pivovarnický průmysl po celém světě dnes produkuje výrobky, u nichž je na rozdíl od jiných typů potravin a nápojů riziko přítomnosti nitrosaminů prakticky vyloučena.
Zmíněné nitrosaminy jsou rakovinotvorné sloučeniny, které vznikají při zahřívání sloučenin dusíku za vyšších teplot. Problém s nimi nastal v pivovarství a ve sladařství na sklonku 80. let, kdy byly zveřejněny nové poznatky o karcinogenitě nitrosaminů. Do piva se tehdy tyto látky dostávaly při sušení sladu tím, že se přímo pod sušenými surovinami topilo a aminy, které jsou složkou zrní, se přitom slučovaly s dusíkem, který vznikal hořením při sušení. Tím vznikaly karcinogenní nitrosaminy.
V průběhu několika málo let ovšem sladovny a pivovary zásadně technologicky „přezbrojily“ a přešly na nepřímý způsob sušení a ohřívání, například prostřednictvím předtím předehřáté vody. Tak bylo riziko nitrosaminů v pivu vyloučeno. Lze ale podotknout, že tomu tak nemusí být u všech stávajících potravin. V zásadě platí, že přítomnost nitrosaminů ve výrobcích potenciálně hrozí všude, kde dochází k přímému ohřevu primárních zemědělských (i jiných) surovin při jejich zpracování.

Průmyslová a restaurační piva

Při současném boomu specifických piv vyráběných malými pivovary je pro spotřebitele důležitou informací také porovnání dietetických vlastností široce dostupných průmyslových piv a lokálních speciálů. Podle pivovarníků nicméně není měřítkem různých vlastností piv velikost pivovaru, ale to, zdali se pivo vypije jinde, než se vyrobí, nebo se konzumuje přímo v místě výroby, v takzvaném restauračním pivovaru.
Zatímco mezi technologií výroby, složením a účinky piv z průmyslových pivovarů rozdíl kromě chuti prakticky není, rozdíl mezi průmyslovým a restauračním pivem je. Například průmyslová piva musí být filtrovaná, aby se při transportu na místo určení a skladování nezkazila. To u restauračních piv nehrozí, a proto se nefiltrují. Výsledkem je pak kalná tekutina, oproti průmyslovým pivům evidentně hustší, což ale není na závadu. Naopak. Vyšší hustota znamená vyšší přítomnost a větší počet v pivu přítomných aktivních látek a možný vyšší pozitivní dietetický přínos pro spotřebitele. I když za speciální restaurační místní piva obvykle zaplatíme více, vrací se tato „investice“ v podobě konzumace většího množství pro zdraví prospěšných látek.

Petr HAVEL


Přihlásit