Do mouky semleli i brouky

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 11.3.2012    Publikováno v časopise 3/2012

Čeští vědci rok zkoumali složení mouky přímo ve mlýně a přišli s alarmujícími poznatky, jimiž rozhodně nepotěší milovníky proslulých italských těstovin. V semleté mouce našli rozdrcené brouky, moučné moly i hmyzí vajíčka.

Kdykoli vědci objeví nějaký nový druh exotického brouka, je to senzace. Neméně husarským kouskem však může být i zjištění, kolik již dávno známého hmyzu či jeho fragmentů se dá najít v 50 g čerstvě umleté mouky.

Zatímco v USA i Kanadě jsou takové údaje veřejně dostupné, v Evropě jsou zahalené rouškou utajení. Tu se nakonec podařilo poodhalit s přispěním českých vědců z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze Václava Stejskala a Jana
Huberta. Zjistili, že některé vzorky obsahovaly až 15 fragmentů hmyzu v 50 g semleté pšeničné mouky. Nejčastěji mouku znečišťovala hmyzí kusadla, pak nožičky a fragmenty kutikuly, tedy vnější kostry hmyzu. V mouce také našli celé hmyzí larvy a dospělé jedince.

Vše zdánlivě vypadalo jako rutinní práce. Stačilo zajít do nejbližšího mlýna, odebrat vzorky mouky, dát je do filth flotačního aparátu a brouky či jejich zbytky přepočítat. Ve skutečnosti to byla záležitost takřka detektivní. Takový mlýn, kde by jim experiment umožnili uskutečnit, museli biologové Václav Stejskal a Jan Hubert nejdřív najít. Věřte, nevěřte, českým vědcům se to nakonec podařilo až v Itálii. V České republice a ostatně i v celé Evropské unii vše naráželo na bariéru, zvanou obchodní tajemství.

„Kdyby výsledky experimentu přinesly nějaké nepříjemné zjištění, pověst mlýna by to mohlo poškodit v očích obchodních partnerů. Nakonec nám pomohl italský profesor Pasquale Trematerra z tamní univerzity v Molise,“ říká odborník na skladištní škůdce Jan Hubert.



Přihlásit