Finance: Starobní důchody

Obsah záříjového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2020 Obsah záříjového dTestu

Publikováno v časopise 3/2012

Vloni v prosinci byly publikovány změny zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Jaké budou podmínky státem podporovaných programů pro vytváření důchodových finančních rezerv? A kam s penězi na důchod?

Koncepce reformy starobních důchodů nabyla pevné formy a nese s sebou nové typy finančních služeb s novými termíny. Nejvýznamnější novinkou je plánované zavedení tzv. druhého pilíře neboli důchodového spoření. Také se budou transformovat stávající penzijní fondy, do kterých již nebude možné vstupovat a budou nahrazeny novým konceptem – doplňkovým penzijním spořením. To se bude řídit již novými podmínkami.

 

Penzijní připojištění končí

Do třetího pilíře důchodového systému patřilo dosud penzijní připojištění. Jedná se o speciální typy fondů, ve kterých dosud nebyl majetek společnosti oddělen od majetku účastníků, což vedlo k některým nešvarům. Sjednat tento produkt bude nyní možné pouze do konce roku 2012, přestoupit mezi jednotlivými penzijními fondy však již nelze. Účetní oddělení majetku penzijních fondů od majetku klienta je velkým plusem a v tomto smyslu se penzijní fondy, jak jsme je dosud znali, začínají podobat klasickým podílovým fondům.

Obecně budou penzijní fondy nuceně transparentnější, a to především ve vykazování nákladů a výnosů, které dosud byly v mnoha případech výsledkem tzv. „kreativního účetnictví“ a nebyly proto tak docela směrodatné. Inzerované zhodnocení prostředků v penzijním fondu dosud nemělo mnoho společného se skutečným vývojem celkové hodnoty cenných papírů na účtu fondu, některé fondy uváděly díky účetním machinacím vyšší zhodnocení, než jaké odpovídalo nárůstu hodnoty skutečného majetku.

I po reformě, tj. od roku 2013, mají penzijní fondy být nuceny garantovat nezáporné zhodnocení majetku svých klientů a tomu přizpůsobit svou investiční strategii. Neměnné mají zůstat i státní dotace.

 

Třetí pilíř nově

Od 1. ledna 2013 má být současné penzijní připojištění nahrazeno novými dobrovolnými státem podporovanými fondy s novou koncepcí i názvem: doplňkové penzijní spoření; u nich již například nebude možné sjednat tzv. výsluhovou penzi, tj. výběr až do poloviny zůstatku na účtu po 15 letech. Sníží se výše státních dotací vyjádřená v procentech z příspěvku, zato však se zvýší celková maximální výše dotace při vyšších příspěvcích.

V zákonu č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření je výše dotací definována takto: „Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka a) 300 až 999 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč, b) 1000 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 230 Kč.“

Pozitivní je, že pro tyto fondy jsou stanoveny maximální limity celkových poplatků. Také bude možné vybrat si z širší škály investičních strategií, což asi ocení především mladší generace. Investiční limity jsou však nadále poměrně rigidní a zůstane důraz především na státní dluhopisy.

Správcem těchto fondů budou tzv. penzijní společnosti, stejně jako u druhého pilíře.

 

Druhý pilíř

Druhý pilíř důchodového systému je novinkou, kterou zavádí zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. Umožňuje spořit část prostředků na vlastní důchod místo do dosud platného systému sociálního pojištění.

Podmínky jsou navrženy takto: pokud si z hrubé mzdy necháme strhnout o 2 % více, další 3 % z hrubé mzdy, které se dosud odváděly do státního sociálního zajištění, tj. na penzi dnešním důchodcům (tzv. průběžný systém), si můžeme posílat na účet určený k financování vlastní penze.

Celkem tedy 5 % z hrubé mzdy bude možno posílat do soukromých fondů (penzijních společností), kde tyto peníze mají být účelově vázány; vybrat je bude možné pouze na úhradu jednorázově placeného pojištění starobního důchodu, poskytovaného komerčními pojišťovnami. Naspořené prostředky tedy zřejmě bude možné čerpat pouze postupně a doživotně.

Dobrá zpráva je, že bude na výběr z pěti rizikových kategorií a že majetek účastníků bude oddělen od majetku penzijních společností. Z toho ale také vyplývá, že již nebude garance kladného zhodnocení prostředků. A zvolíme-li potenciálně výnosnější fond, budeme přímo vystaveni riziku poklesu hodnoty cenných papírů ve fondu.

Z tohoto pohledu bude penzijní spoření velmi podobné investování do tradičních podílových fondů, od kterých se penzijní společnosti budou lišit pouze v několika bodech. Bude možné díky nim ušetřit na daních a na sociálním pojištění. Zato jejich výběr však bude poměrně omezený, stejně jako investiční strategie, kterou se tento speciální druh fondů má řídit. Hlavní nevýhodou oproti otevřeným podílovým fondům je nemožnost prostředky vybrat, a to ani v produktivním ani v důchodovém věku.

Jak si vybrat mezi současnými penzijními fondy? Penzijní připojištění obecně je produkt, který má nejlepší efektivní úročení za kratší dobu. Je to dáno tím, že fond samotný má nízké výnosy, které sotva překonávají inflaci. Důležitým ukazatelem je vedle zhodnocení také nákladovost fondů. Velmi nízké průměrné zhodnocení fondů ukazuje, že kdyby nebylo penzijní připojištění podporováno státem, nemělo by žádný smysl.

 

Penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření?

Do konce roku 2012 je ještě možné sjednat si penzijní připojištění. Pro koho je výhodné?

Penzijní připojištění obecně je produkt, který má nejlepší efektivní úročení za kratší dobu. Je to dáno tím, že fond samotný má nízké výnosy, které sotva překonávají inflaci, a efekt státních dotací (max. 1800 Kč ročně) se časem stále více snižuje.

Proto se penzijní připojištění vyplatí, pokud je vám více než 55 let. Staré penzijní připojištění je ve srovnání s novým doplňkovým penzijním spořením výhodnější u vkladů do 500 Kč. U vkladů 600 až 1000 Kč/měsíčně na kratší dobu se již může více vyplatit konzervativní doplňkové penzijní spoření.

Pro mladší střadatele obecně by se spíše mohlo vyplatit sjednání doplňkového penzijního spoření než penzijního připojištění. V doplňkovém penzijním spoření si totiž budou moci vybrat některou z investičních strategií, která by mohla být dlouhodobě ziskovější. Mladší občané ale současně ztratí jednu z výhod – výsluhovou penzi, tedy možnost výběru poloviny prostředků na účtu po 15 letech.

Jak se bude doplňkovému penzijnímu spoření dařit bojovat s inflací, přinese až čas. Historie však ukazuje, že v poslední době ani po deseti nebo dvaceti letech nemusejí být klasické investiční nástroje, se kterými se v doplňkovém penzijním spoření počítá, ziskové. Zákon poměrně přísně omezuje investiční možnosti těchto fondů a tak nabídka investičních možností nemusí být nakonec až tak atraktivní.

Pro mladší střadatele tak možná i nadále zůstane výhodnější variantou oproti třetímu pilíři vlastní investování do prověřených prostředků kapitálového trhu prostřednictvím klasických fondů nebo například individuálního správce majetku, přestože tento způsob investování není státem nijak podporován.

 

Důchodové pojištění: druh životního pojištění podobný kapitálovému životnímu pojištění; dříve nabízený především pojišťovnami. Váží se k němu stejné zákonné podmínky jako ke kapitálovému a investičnímu životnímu pojištění. Na rozdíl od nich mívá v sobě možnost výplaty doživotního důchodu místo jednorázového výběru prostředků.
Penzijní připojištění: třetí pilíř penzijního systému, tedy státem podporované dobrovolné účelové spoření, do kterého lze vstoupit do konce roku 2012.
Doplňkové penzijní spoření: třetí pilíř podle nového systému, platný od roku 2013.
Důchodové spoření: druhý pilíř důchodové reformy, do kterého lze vyvést část povinných odvodů místo povinného sociálního pojištění. Novinka, která má být výsledkem probíhající důchodové reformy.

Přihlásit