Ze světa vitamínů a minerálií: vitamin K

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 2/2012

Nadměrný příjem některých vitamínů i minerálních látek může narušit dobře vyvážený metabolismus, vzájemný poměr nejenom vitamínů a minerálií, ale i ostatních účastníků látkové výměny.

Medicína první poloviny 20. století vkládala do vitamínů velké naděje. V průběhu dalších desetiletí přehnaný optimismus částečně vyprchal a v některých směrech se dostavilo rozčarování. Příčina tkví hlavně v tom, že se „hospodaření“ s bioaktivními látkami řídilo chybnou taktikou podle zásady „čím více, tím lépe“ namísto tolikrát osvědčeného „všeho s mírou“. Ukázalo se, že „přiměřené“ množství zdraví prospěšného vitamínu nebo jiné bioaktivní substance se zpravidla vícenásobnou dávkou přiměřeně nezvyšuje. Taková úměra běžně nefunguje a může vést i k překvapivě nechtěným opačným výsledkům.

V našem seriálu se vám pokusíme podat informace, které přinesou užitek objektivní informovaností tak, jak to odpovídá stavu současné vědy.

 

Vitamín K

Vitamín K objevil v roce 1929 Henrik Dam a nazval ho „koagulační vitamín“, proto ono K. V  roce 1943 byly uděleny dvě Nobelovy ceny v oboru medicíny a fyziologie – za objev vitamínu K ji dostal H. Dam a E. A. Doisy za objev jeho chemické povahy. Od té doby bylo známo, že vitamín K má schopnost koagulovat krev, tedy zabraňovat krvácení. U člověka však ke krvácení dochází jen zřídka, proto panovala představa, že většina populace má příjem tohoto vitamínu adekvátní. Ke změně názorů došlo po zjištění, že vitamín K je nezbytný pro funkci některých bílkovin odvozených od aminokyseliny – kyseliny glutamové.

Vitamín K má zásadní význam pro dobrou srážlivost krve a hraje významnou úlohu v kostním metabolismu. Vyskytuje se v několika formách; v přirozené formě je to vitamín K1 (fylochinon) a vitamín K2 (menachinon), v syntetické vitamín K3, který se v organismu člověka a některých zvířat může přeměnit na vitamín K2.

Vitamín K je poměrně stabilní, nemění se ani tepelnou úpravou ani skladováním. Ke značným ztrátám však dochází působením denního světla, zmrazením, rentgenovým ozářením, přítomností konzervačních látek aj. Jeho nedostatek je u dospělých vzácný, častěji k němu dochází jen u dětí nedonošených či výlučně kojených. Lidské mléko obsahuje jen velmi málo tohoto vitamínu.

 

V posledních létech proběhly četné studie, z jejichž výsledků vyplynulo, že doplňování vitamínu K může zvýšit minerální hustotu kostí a tím snížit četnost zlomenin u pacientů, kteří už osteoporózu (řídnutí kostí) mají. Kromě toho vitamín K také výrazně snižuje vylučování vápníku močí. Některé studie také prokázaly, že vitamín K a vitamín D mohou mít synergický, tedy společně působící účinek.

 

Největším nebezpečím nedostatku vitamínu K je možnost krvácení, které se může projevovat především v novorozeneckém věku a dále u lidí s některými nemocemi trávicího traktu nebo při užívání určitých léků. Mezi nejčastější patří léky podávané k ovlivnění srážlivosti krve, např. léky určené k prevenci nebo léčbě trombo-embolických komplikací (plicní embolie, trombóza hlubokých žil, některá onemocnění srdce apod.). Mezi léky, které mohou snižovat příjem vitaminu K, patří rovněž i některá antibiotika, která ničí střevní mikroflóru a zabrání tak tvorbě vitamínu K2, a některé další léky, kde však změna účinných hladin vitaminu K není cílem jejich podání.

Dosud nebyly jednoznačně i přes vícero diskusí vyšetřeny otázky optimálního přísunu vitamínu K potravou, protože jeho obsah v potravinách kolísá, u stejné potraviny se může i značně lišit. Existují též rozdíly v aktivitě enzymů, regulujících metabolismus vitaminu K.


Ing. Jarmila Blattná, CSc.
Doc. Ing. Jaroslav Prugar, DrSc.

 

V červnu 2006 vydala Komise EU zprávu o bezpečnosti příjmu vitamínů a minerálních látek, ze které vyplynulo, že není evidence o riziku při konzumaci vysokých dávek vitamínu K u zdravého člověka a není třeba stanovit maximální hodnotu jeho příjmu. Denní doporučená dávka pro vitamín K činí u mužů 80 µg a u žen 65 µg.

 

Pacienti s rizikem vzniku nežádoucích poruch srážlivosti krve

U osob s vyšším rizikem trombózy je vhodné podávání léků snižujících krevní srážlivost. Krevními testy se ukáže, zda je ordinovaná dávka správná. Zkouška se nazývá „Quickův test“ nebo také „protrombinový čas“. Tvorba protrombinu (koagulační faktor) je přímo závislá na přítomnosti vitamínu K; měří se čas vzniku krevní sraženiny (koagulu). Ke zvýšení účinku koagulačního efektu dochází v případě sníženého příjmu vitamínu K; naopak snížení intenzity srážlivosti krve provází zvýšená konzumace stravy bohaté na vitamín K, což je z hlediska srážlivosti krve nežádoucí.

U pacientů, kteří cíleně užívají léky, jež ruší účinek vitamínu K v organismu, je nutné upravit jejich stravovací režim (zvláště se jedná o příjem zeleniny a jater) tak, aby byl příjem vitamínu vyrovnaný a nenarušoval se vlastní léčebný proces. Za optimální je možno považovat dietu vycházející ze zásad správné výživy, zohledňující další výživová doporučení i individuální stravovací návyky.

Potraviny z hlediska stravovacího režimu pacientů lze podle množství vitamínu K rozdělit do tří skupin:

  • rizikové potraviny, vysoký obsah vitamínu K (např. brokolice, cibule nať, cizrna, čekanka, chřest, fenykl, hrách, mango, kapusta, kedlubna, kopr, mangold, olivy a olivový olej, petržel nať, řeřicha, saláty, sója, tuřín, zelený čaj, zelí, játra, kuře). Uvedený přehled nelze posuzovat jako neměnný seznam. Obsah vitamínu K závisí na řadě faktorů, jako je odrůda, způsob pěstování, zpracování i skladování, ale také na způsobu úpravy pokrmu a množství a častosti jeho konzumace;
     
  • kontrolované potraviny, obsahují vitamín K v množství, které může srážlivost krve ovlivnit, proto je třeba je kontrolovat;
     
  • bezpečné potraviny, lze konzumovat dle libosti.

 

Zvláštní pozornost v souvislosti s příjmem vitamínu K je nutno věnovat bylinám, jejichž obliba stále roste. Je známo, že byliny obsahují řadu látek, které mohou reagovat se složkami pokrmu a také s medicinálními přípravky a tím i případně snížit nebo i eliminovat antikoagulační účinek podaného léku.


Přihlásit