Černé ovce: Aktovka na vyhození

Obsah říjnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2020 Obsah říjnového dTestu

Publikováno v časopise 5/2008

Existují prodejci, kteří důvodné reklamace bez problémů uznávají, na trhu však působí i takoví, s nimiž „nehne“ ani selský rozum, ani znalecký posudek. Ve kterých obchodech budete nakupovat, to už záleží jen na Vás…

Rezavá kožená aktovka vypadala příšerně. Možná by byla vhodná pro někoho hodně avantgardního, zcela nekonvečního, ovšem na to byla až příliš tradičně ušitá. „Pán, kterému patří, ji chtěl podle doporučení prodejce před použitím ošetřit přípravkem na kůži a když to udělal, zděsil se. Na materiálu aktovky se objevily odbarvené fleky.“ Komentovala Marie Stejskalová, specialistka na kůži a textil, která na aktovku vypracovávala znalecký posudek.
Čí je to tedy vina? Zajímalo mě. Zničil si ten pán aktovku sám, anebo problém představuje její materiál? Jak je to s právem na reklamaci? A tak jsem se seznámila s Milošem Lachmanem. Dozvěděla jsem se, že aktovka byla vánočním dárkem, který společně vybíral se svou partnerkou v Obchodním centru Chodov, v prodejně DOMI CZ s.r.o. Když u poklady platili 5300 korun, dostali od prodavačky poučení, že před použitím mají aktovku ošetřit přípravkem na kůži a hned jim jeden za 250 korun nabídla. Jenže pan Lachman pár dní předtím kupoval taky drahý přípravek na kůži, měl ho už i vyzkoušený, a tak ten nabízený odmítl. Přišel domů a ihned se dal do ošetřování aktovky přípravkem TOKO. Dál už to znáte. Milá aktovka se okamžitě proměnila v naprosto nepoužitelný kus.
Když se pan Lachman vrátil s aktovkou do prodejny, nechtěli věřit vlastním očím a poslali ho do Centra ošetření kůže právě za soudní znalkyní Marií Stejskalovou. Její vyjádření se dá jednoduše a srozumitelně shrnout takto: špatná finální úprava kůže. Pan Lachman odnesl aktovku zpět do obchodu i s posudkem a očekával, že mu vrátí peníze nebo alespoň nabídnou kvalitní novou aktovku, kterou dost nutně potřeboval. Místo toho se dozvěděl, že se reklamace zamítá, protože si aktovku zničil sám.

Patová situace. Marie Stejskalová si stála za svým názorem, majitelka firmy Gabrie-la Plačková trvala na názoru jejich odborníka, že aktovka je z kvalitního materiálu a zákazník si ji zničil sám. A dodala, že inteligentní zákazník by přípravek nejprve vyzkoušel na kousku materiálu uvnitř aktovky a teprve poté by ho nanášel na vnější plochu.
Opatřili jsme několik přípravků k ošetřování kůže a aplikovali je na nebohou aktovku. Většina z nich na ní zanechávala skvrny, sice byly nepatrné, nedaly se srovnat s výraznými mapami po přípravku TOKO, ale byly tam. Když jsme TOKO nastříkali na mou koženou černou tašku i na tašku paní Stejskalové, k žádné změně na nich však nedošlo.
I majitelku firmy začalo zajímat, proč je aktovka tak zničená. Zda za to může nekvalitně finálně upravená kůže nebo přípravek TOKO a navrhla řešení – nechat aktovku prohlédnout v koželužně. Aspoň tedy něco! Na výsledek jsme čekali dlouho, aktovka se někam zatoulala, dokonce se zdálo, že se ztratila na poště, ale nakonec zazvonil telefon a paní Plačková oznámila, že už má výsledky z koželužny. Když jsme za ní přijeli, dala nám přečíst vyjádření technického poradce Michala Rulfa, ve kterém stálo, že příčinou poškození aktovky je použití nevhodného přípravku a že aktovka je ušita z kvalitního lícového materiálu. Dále ve vyjádření stálo, že aktovka byla podrobena zkouškám otěru za mokra i za sucha, při kterých se zjišťuje kvalita povrchové úpravy; zkoušky provedla akreditovaná laboratoř AZL Otrokovice s.r.o. Zavolala jsem panu Rulfovi a chtěla po něm výsledky z akreditované laboratoře. Marně, nechtěl mi je dát.
Bylo mi to divné, pokud by výsledky dopadly tak, že aktovka je v pořádku a na vině je pouze přípravek TOKO, proč bychom výsledky nemohli dostat? A tak jsme do laboratoře poslali aktovku znovu a požádali o zkoušky otěru. Za pár týdnů jsme měli jasno. Ve znaleckém posudku, který zpracovala soudní znalkyně Miloslava Štachová, sice stojí, že aktovka byla zničená přípravkem TOKO, který není určen na takovýto výrobek, na druhé straně se v něm píše, že „… z výsledků zkoušky povrchové úpravy je patrno, že stálost povrchové úpravy za sucha je snížená a neodpovídá požadované limitní hodnotě dané platnou normou.“ A na otázku, zda je povrchová úprava aktovky standardní a odpovídá svou kvalitou výrobku za 5300 Kč, soudní znalkyně uvedla: „… posuzovaná aktovka neodpovídá kvalitou povrchové úpravy standardní úrovni, která je dána normou. Cena 5300 Kč je však cenou, která by měla odpovídat výrobku ve špičkové kvalitě.“

Závěr? Reklamace je sporná, protože si aktovku zákazník zničil na jedné straně sám, na straně druhé, kdyby k tomu nedošlo, při používání aktovky by se objevily takové změny, že by ji stejně reklamoval. Takže vlastně měli pravdu všichni - aktovka je nekvalitní, ale přípravek TOKO na ni nepatří. A poučení: Nikdy nepoužívejte na kožené výrobky přípravek, který vám nedoporučí prodejce. A pokud to chcete udělat, začněte někde, kde to není vidět a vyčkejte, jak to dopadne.

Maria KŘEPELKOVÁ
pořad Černé ovce, který informuje a chrání nejenom spotřebitele

 

Advokát radí...

Mezi panem Lachmanem jako kupujícím a společností DOMI CZ s.r.o. jako prodávajícím došlo k uzavření kupní smlouvy podle občanského zákoníku. Jelikož byl prodejce podnikatelem a aktovku prodal svému zákazníkovi v rámci své podnikatelské činnosti, na daný případ se vztahují vedle obecné úpravy kupní smlouvy též zvláštní ustanovení § 612 a následujících občanského zákoníku, tedy zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě. Podle § 616 občanského zákoníku v takovém případě odpovídá prodávající kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména že je bez vad. Shodou s kupní smlouvou se mimo jiné rozumí to, že prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé a že odpovídá požadavkům právních předpisů.
Podle § 3 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je prodávající kromě jiného povinen prodávat výrobky v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé. I tento zvláštní právní předpis tedy stanoví povinnost prodávat zboží v tzv. obvyklé jakosti. Byť v současné době – na rozdíl od dříve platné úpravy – již nemají platné technické normy povahu obecně závazných právních předpisů, lze uvést, že v daném případě může být za jakost obvyklou považována jakost, která odpovídá příslušné technické normě pro materiál, ze kterého je aktovka vyrobena. Pokud je tedy aktovka zhotovena z kůže, která má špatnou finální úpravu, došlo zde k dodání zboží v rozporu s kupní smlouvou a pan Lachman má podle § 616 odst. 3 občanského zákoníku právo požadovat, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci nebo její opravou; není-li takový postup možný (což zřejmě platí pro uvedený druh vady zboží), může kupující požadovat dle své volby přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. V tomto konkrétním případě bych nejspíš doporučil odstoupení od smlouvy s požadavkem na vrácení kupní ceny zboží.

V této souvislosti lze poukázat též na ustanovení § 617 občanského zákoníku, dle kterého je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou, je prodávající povinen kupujícího s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. Nesplní-li prodávající tuto povinnost, je povinen nahradit kupujícímu škodu z toho vzniklou. Lze uvažovat o tom, že prodávající neinformoval kupujícího o tom, že uvedená aktovka je na rozdíl od jiných aktovek zhotovena z natolik „specifického“ materiálu, že na ni nelze bez úhony aplikovat jiné přípravky na ošetření kůže kromě toho, který mu byl doporučen při jejím prodeji – v takovém případě by prodávající odpovídal za škodu, která kupujícímu vznikla porušením této povinnosti.
Pokud by se prokázalo, že uvedená aktovka byla sice zhotovena z jakostní kůže, avšak ke vzniku neodstranitelných skvrn došlo v důsledku nevhodného složení výrobku TOKO, který je určen na ošetřování kožených výrobků, odpovídal by za škodu prodejce uvedeného výrobku. Podle § 1 zákona č. 59/1998 Sb, o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku totiž platí, že dojde-li v důsledku vady výrobku ke škodě na zdraví, k usmrcení nebo ke škodě na jiné věci, než je vadný výrobek, určené a užívané převážně k jiným než podnikatelským účelům, odpovídá výrobce poškozenému za vzniklou škodu, jestliže poškozený prokáže vadu výrobku, vzniklou škodu a příčinnou souvislost mezi vadou výrobku a škodou.

Jelikož tato reklamace nebyla uznána, pan Lachman se může vrácení svých peněz domáhat v soudním řízení. Je třeba uvést, že znalecký posudek Marie Stejskalové, který byl vyhotoven pro účely reklamačního řízení, soudu pravděpodobně stačit nebude, neboť soud pro účely tohoto řízení jmenuje jiného znalce k posouzení otázky kvality materiálu aktovky a zjištění příčin vzniku neodstranitelných skvrn. Výsledek znaleckého posudku soudem určeného znalce nemusí být shodný se závěrem, ke kterému dospěla paní Stejskalová, což by v konečném důsledku mohlo vést až k zamítnutí žaloby – a náklady znaleckého posudku ponese účastník, který nebyl úspěšný, tedy nešťastný kupující.
Rada na závěr? Existují prodejci, kteří důvodné reklamace bez problémů uznávají, na trhu však působí i takoví, s nimiž „nehne“ ani selský rozum, ani znalecký posudek. Ve kterých obchodech budete nakupovat, to už záleží jen na Vás…

JUDr. Martin SOCHOR, advokát

Přihlásit