Ze světa vitamínů a minerálií: vitamin D

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 1/2012

Nadměrný příjem některých vitamínů i minerálních látek může narušit dobře vyvážený metabolismus, vzájemný poměr nejenom vitamínů a minerálií, ale i ostatních účastníků látkové výměny.

Medicína první poloviny 20. století vkládala do vitamínů velké naděje. V průběhu dalších desetiletí přehnaný optimismus částečně vyprchal a v některých směrech se dostavilo rozčarování. Příčina tkví hlavně v tom, že se „hospodaření“ s bioaktivními látkami řídilo chybnou taktikou podle zásady „čím více, tím lépe“ namísto tolikrát osvědčeného „všeho s mírou“. Ukázalo se, že „přiměřené“ množství zdraví prospěšného vitamínu nebo jiné bioaktivní substance se zpravidla vícenásobnou dávkou přiměřeně nezvyšuje. Taková úměra běžně nefunguje a může vést i k překvapivě nechtěným opačným výsledkům.

V našem seriálu se vám pokusíme podat informace, které přinesou užitek objektivní informovaností tak, jak to odpovídá stavu současné vědy.

 

Vitamín D

Vitamín D je obecným označením pro skupinu v tuku rozpustných látek, které vykazují antirachitickou aktivitu. Je nepostradatelným pro děti a nezbytným pro celou populaci. Jeho hlavními formami jsou vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol); chemické a fyzikální vlastnosti obou vitamínů jsou podobné.

Vitamín D se vyskytuje v pokožce jako provitamín D, slunečním zářením se převádí na vitamín, který pak prostupuje dále do organismu a

vstřebává se v horní části tenkého střeva. Vzhledem k tomu, že je rozpustný v tucích, je k jeho vstřebání nutná přítomnost tukových částic a žlučových solí. V případě poruchy vstřebávání tuků, například u neléčené celiakie (nesnášenlivost lepku) nebo u postižení žlučových cest, je vstř

ebávání vitamínu D nedostatečné, i když je ho v potravě dostatek. V aktivaci a syntéze vitamínu D mají významnou úlohu kůže, játra a ledviny. Ultrafialové paprsky slunečního záření v kůži aktivují vitamín D3, který se zde váže na bílkovinu a transportuje dále do jater. V játrech se opět metabolizuje a ke konečné aktivaci se dostává do ledvin, kde se účinkem enzymů pod hormonální kontrolou dostává do dalších tkání.

Význam vitamínu D je zásadní především v prevenci rozvoje i léčbě křivice (rachitidy), osteomalacie a osteoporózy. Osteomalacie je onemocnění, jehož příčinou je nedostatečná mineralizace kostní hmoty; postihuje už až desetinu populace. Důvodem je například u těhotných žen nedostatečný příjem vitamínu D ve stravě a nedostatek pohybu na slunci, které vede k jeho aktivaci. Důvodem mohou být i různá onemocnění. Osteoporóza je stav charakterizovaný úbytkem kostní tkáně s následným narušením architektury kostní trámčiny. Jednou z příčin může být i nedostatek vitamínu D. Všechna tato onemocnění kostní tkáně jsou spojená s nebezpečím snadnějšího nebo dokonce tzv. spontánního vzniku zlomenin.

Nedostatek vitamínu D se může spolupodílet na vzniku onkologických onemocnění (riziko vzniku nádoru střev), diabetes, onemocnění ledvin, deprese, obezity, srdeční choroby, na rozvoji dispozic k roztroušené skleróze a dalších zdravotních problémů. V případě méně dramatického stupně deficitu vitamínu D dochází k nechutenství, nespavosti, pálivým pocitům v ústech, průjmům, někdy i k zrakovým potížím a ke ztrátám tělesné hmotnosti.

V rámci přiměřené životosprávy, tedy výživy, pohybu na slunci a fyzické aktivity, není nutné u člověka v produktivní fázi života vitamín D dále doplňovat.

Výjimku tvoří kojenci (obsah vitamínu D v mateřském mléce je nedostačující), senioři (u starších osob je vstřebávání vitamínu do organismu nižší, roli hraje i nedostatečná konzumaci ryb a nedostatečný pohyb na slunci) a lidé s určitým onemocněním. Pokud se nutnost doplňování vitamínu D objeví, doporučuje se jej pravidelně užívat, případně si vybírat potraviny jím obohacené.

Nejbohatším přirozeným zdrojem vitamínu D je rybí tuk a játra, mořské ryby (sardinka, sleď, losos, makrela) a vaječné žloutky. Malá množství tohoto vitamínu obsahuje maso, mléko a máslo. Rostliny jsou chudými zdroji, ovoce a ořechy neobsahují vitamín D vůbec.

Vitamín D je v potravinách relativně stálý a také i při jejich skladování. Vaření způsobuje ztráty jen malé, působením světla však mohou dosáhnout až 40 %. Nesnáší se s kyselým prostředím. Vitamín D se v organismu uchovává dva až čtyři měsíce.

Ing. Jarmila Blattná, CSc.

Doc. Ing. Jaroslav Prugar, DrSc.

 

Denní doporučené dávky vitamínu D se pohybují mezi 5 až 10 μg. Komise EU pro ochranu a zdraví spotřebitelů se problematikou bezpečnosti vitaminů a minerálních látek zabývala a v červnu 2006 vydala obsažný materiál, ve kterém roztřídila vitamíny a minerální látky do tří skupin. Vyplynulo z něj překvapivě, že vitamín D je v současné době zařazován do skupiny druhé, ve které existuje jen malé riziko při překročení maximální dávky, a to v množství 35 μg na den. Vitamín D byl do té doby považován za kritický v pětinásobném přebytku, mnoho let jako jediný z vitamínů, a k němu byl přiřazen vitamin A, ale až teprve v sedmdesátých létech byl považován za kritický v desateronásobném přebytku. V současné době je na základě řady nových poznatků a zkušeností jako jediný  rizikový vitamín považován vitamín A.

 

Z historie

Jedním z velmi vážných onemocnění dětí a dospívající mládeže je křivice (rachitis). Dochází k ní z nedostatku vitamínu D. Známa byla v dávných dobách. Již před 3500 léty byly popsány deformace na kostrách z Egypta. První konkrétní údaje o křivici (rachitis) pocházejí z roku 1645.

Až v roce 1865 byl pro její léčení navržen rybí tuk. Po roce 1918 přispěl k vývoji studia křivice objev vitamínu D, který byl objeven jako v pořadí čtvrtý vitamín a proto dostal čtvrté písmeno v abecedě. Od objevu vitamínu až k jeho syntéze uplynula nejdelší doba – 41 let. Po zavedení vitamínu D do prevence se situace onemocnění křivicí rapidně změnila a v civilizovaných zemích téměř vymizela.

 

Mimořádně širokým možno nazvat mnohaletý průzkum uskutečněný v USA na více než 57 000 osob, jehož poznatky byly publikovány v roce 2007 v časopise Archives of Internal Medicine.
Prokázalo se, že užívání 300 až 2000 jednotek vitamínu D denně po dobu alespoň šesti let snižovalo úmrtnost o 7 %. Není dosud zcela vyjasněno, zda vitamín D stojí především za pozitivními účinky, a proto se počítá s dalším výzkumem. Uvádí se také, že dostatečný přísun vitamínu D může oddálit stárnutí organizmu, tudíž chránit před některými nemocemi spojenými s věkem. K tomuto závěru došli také britští vědci z londýnské Kings College (dle publikace v časopisu A. J. of Clinical Nutrition).

Přihlásit