Ředěná a klamavě označená vína

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 13.1.2012    Publikováno v časopise 1/2012

Podle starého rčení je ve víně ukrytá pravda, podle nových poznatků Státní zemědělské a potravinářské inspekce se ve víně skrývá nepovolená přidaná voda.

Spotřeba vína v České republice roste. Podle Ministerstva zemědělství ho loni každý Čech včetně nemluvňat vypil dvacet litrů, zatímco v roce 2003 to bylo necelých 17 litrů na hlavu.

V produkci vína nejsme soběstační; jeho spotřebu z vlastních zdrojů nepokrýváme ani z poloviny. Kvůli špatné úrodě v předchozím roce jsme byli letos ve spotřebě vína soběstační jen z dvaceti procent. Jinak řečeno, z oněch dvaceti vypitých litrů na hlavu představují vína českého původu pouze čtyři litry, zbytek pochází ze zahraničí. Nejvíce vína k nám bylo letos dovezeno z Itálie, Španělska a Slovenska.

Rostoucí obliba jiskrnného moku je příležitostí pro obchodníky, ale i falzifikátory, jak zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Nejčastějším prohřeškem je ředění vína vodou, v některých případech bylo vína v zachyceném nálezu jen dvacet procent, zbytek byla přilitá voda. Dalším přestupkem je přidávání cukru v množství vyšším, než je povoleno. Zákon umožňuje přidávat nejvýše 3,5 %, inspekce odhalila až 90 % přidaného cukru. Podvodníci také vydávají podřadné levné víno ze zahraničí za víno českého původu.

Například z Itálie se k nám letos v září dovezlo víno, jehož průměrná cena činila 12,30 Kč za litr. Nejlevnější domácí sudové víno v té době výrobci dodávali za 30,60 Kč za litr. A litr jakostního vína v láhvích nabízeli čeští výrobci za 57,30 Kč bez dopravy a DPH, jak uvádí tržní zpravodajství Státního zemědělského intervenčního fondu.

Triky s vínem běžný spotřebitel neodhalí, v obchodě totiž do láhve nikdo nevidí. Zkušený znalec vína sice po napití doma pozná, že něco není v pořádku, ale pro reklamaci nekvalitního nápoje nemá dost průkazných argumentů. Sama SZPI používá při odhalování padělků nejnovějších vědeckých metod, jak dTestu potvrdil Kamil Kolář z oddělení izotopových analýz SZPI.

Geografický původ hroznů inspekce prokazuje pomocí izotopů vodíku. Dnes se dá poznat, jaké složení má dešťová voda, která zkrápí vinice v dané oblasti. Čím dál od moře, tím je ve srážkách nižší koncentrace deuteria, tedy tzv. těžké vody, kterou mraky nasávají nad Atlantickým oceánem. Ta z mraků vyprší jako první a proto se dál do vnitrozemí Evropy dostává až v nižší koncentraci. Přidaný cukr se pozná z izotopů uhlíku. Řepný či třtinový cukr má jinou koncentraci izotopů uhlíku než cukr v hroznech. Přídavek vody zase signalizují izotopy kyslíku. Podle izotopů stroncia lze určit konkrétní pozemek.

Izotopy jsou atomy téhož prvku, které se liší počtem neutronů v jádře. Izotopová metoda se nyní používá k ověření pravosti vína ve všech státech Evropské unie. Touto formou SZPI v letech 2006 až 2010 zkoumala 662 vzorků vína, z toho 71 nevyhovělo. Buď byla ve vínu přidaná voda, nebo cukr či neodpovídal deklarovaný původ.

 

Evropská vinná databanka

Vznikla v roce 1989 kvůli kontrole evropského volného trhu s vínem. Každý členský stát Evropského společenství má za úkol do této banky každý rok odevzdat přesně stanovený počet vzorků vína ze sklizně na svém území. Mok není určen k obohacení tabule unijních politiků, ale slouží jako srovnávací vzorky při kontrolách toho, co nakonec přijde do prodeje na regály obchodů. Co státy do databanky odešlou, to slouží jako etalon pro daný ročník vín. Vzorky se užívají jako reprezentant kvality – nesmí v nich být žádná přidaná voda, ani více přidaného cukru, než je pro danou vinařskou oblast povoleno. A samozřejmě musí pocházet z dané zeměpisné oblasti.

Česká republika povinně přispívá do unijního vzorníku vín od roku 2004, kdy jsme do EU vstoupili. Každým rokem musíme poskytnout nejméně dvacet vzorků vín, které reprezentují danou sklizeň.

Unijní legislativa zakazuje přilévat do vína vodu. Cukr se přidávat smí, avšak jen v povoleném množství, které se liší podle klimatických podmínek. Země s chladnějším klimatem mají povoleno doslazovat víno více než země v teplejším pásmu. Unijní vinařské státy jsou z tohoto pohledu rozděleny do tří skupin.

Země s nejteplejším klimatem jsou zařazeny do zóny C. Do zóny B patří země s méně teplejším klimatem; spadá do ní i vinařská oblast Morava. Vinařská oblast Čechy je zařazena do zóny A s nejchladnějším klimatem. V unii se v závislosti na zóně a počasí v daném ročníku smí doslazovat od 1,5 do 3,5 %.

Cukr se k hroznům přidává kvůli zvýšení alkoholu, který se tvoří kvašením části cukru. Český vinařský zákon č. 321/2004 Sb. ukládá vinařům, aby přidání cukru ohlásili Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Zákon zakazuje přidávat cukr do tzv. vín s přívlastkem. 6

 

Přívlastková vína
kabinetní vína, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno, slámové víno

Přihlásit