Fejeton: Magické koule

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 13.1.2012    Publikováno v časopise 1/2012

Nějakej Kellner, kouzelník, co u nás vystupoval o pouti, měl senzační trik s magickými koulemi. Vznášely se vzduchem, měnily barvy a byla v nich skryta spousta věcí, které se tam nemohly vejít ani náhodou – prý na to s úžasem čučeli i mongolští přírodní kouzelníci, když jim to předvedl v rámci programu večeru družby našich národů. V čem trik spočíval, nevím, Kellner si to odnesl do hrobu, nad nímž se prý za temných nocí občas objevují nehmotné modré a růžové koule.

Nemusíme litovat, neboť nyní máme na trhu podobný magický zázrak, nazývaný prací koule, obvykle s přídomkem „eco“, jak pak by ne. Je to švýcarský patent, který umožňuje bezbolestně a bez prášků prát prádlo v automatické pračce a s jistou rezervou i v neckách a horských potůčcích. V plastové kouli s množstvím dírek je množství keramických kuliček a ty teda asi perou, poněvadž samotná koule by s posmrkaným kapesníkem nic neudělala. Jak je to možné, ptá se překvapený divák s ústy otevřenými stejně jako před lety v tom stanu u Kellnera. Výrobce to hravě vysvětlí.

Keramická část koule se (podle něj) skládá z několika druhů přírodních hornin a minerálů s TM organismy, kterými jsou laktobacillus, kvasnice a fotosyntetické materiály. To je jasné, ne? Už na první pohled pochopíte, že když něco takového hodíte do vody a zamícháte tím, může vzniknout buď jogurt, pivo, nebo vývojka na černobílé fotografie. Ale když se to spojí, vypere to prádlo. (Mimochodem zkratka TM se nejběžněji používá pro termín transcendentální meditace – ta by u pračky s koulema fakticky bodla.)

Podrobněji už to výrobce nerozebírá, ale já z obvykle dobře informovaných zdrojů vím, že „základní vlastností použitého keramického materiálu je pohlcování slunečního světla. Toto světlo se pak proměňuje v pračce na infračervené záření. Z hlediska chemie to vypadá tak, že prací koule působí na molekuly vody, zrychluje je a ty proniknou lépe do hlouby látky. Kromě toho taky ionizují vodu, což zajistí, že špína se na oblečení neudrží a vyplaví se do vody. Hodnota pH vody s použitím prací koule je 10, a to postačuje na odstranění skvrn z jídel, ale taky mastných a chemických nečistot.“

A máte to. Užaslá ústa otevřela se ještě více a vydral se z nich překvapený sten: Proč já blbec vůbec kupuju prací prášky? Vždyť jedna hostinská firmě napsala děkovný dopis, že prací koule jí dočista dočista vyprala i ubrusy s fleky od červeného vína, s kterými si dosud nic nevědělo rady. A mladá matka plačíc sdělila, že její malý synek měl z pracích prášků alergii a nyní, po kouli, má nosánek nádherně čistý! V USA vysypali do Niagary šest tun pracích koulí a nic! Ještě v šedesátých letech se dole pod vodopádem tvořila pěna z pracích prostředků až do výše dvou a půl metru!

Takovou magickou kouli prostě musím mít taky. Než jsem však vystartoval, abych se za dvě stovky zbavil všech problémů, zarazilo mě vyjádření nějaké paní Růženy, která na internetu nedbale utrousila: Hele, nepere to vůbec. Manželovo zpocené triko smrdělo po vyprání stejně jako předtím!

Já se teda taky dost potím, a tak si radši počkám. Třeba až to někdo otestuje.

Zdeněk Rosenbaum


Přihlásit