V bříšku jako v pokojíčku?

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 4/2008

Mohl to být geniální tah, který by vydavateli časopisu Medvídek Pú a jeho báječný svět vynášel každých čtrnáct dní spoustu peněz. Co časopis s příběhy ze Stokorcového lesa a s hádankami a úkoly a omalovánkami pro děti, to jedna část ze šedesátidílného jídelního servisu s obrázky Medvídka Pú a jeho přátel. Známé postavičky měly děti „přitáhnout“ k jídlu („Přejeme dobrou chuť, v bříšku budete mít jako v pokojíčku!“, citováno z časopisu), naučit je zacházet s lžící a příborem, pít z hrníčku a dát jim i základy stolování. Prvořadé však bylo „přitažení“ rodičů a jejich ochota pravidelně otevírat peněženky. Mohutná televizní reklama udělala své a vydavatel si mohl gratulovat. Kdyby…

Kdyby se neukázalo, že chudák Medvídek Pú přináší dětem nebezpečné výrobky – velký mělký talíř (formaldehyd), miska (formaldehyd), láhev (nebezpečné malé části a šňůrka). Čtvrté vydání časopisu s talířkem s přihrádkami už do prodeje nepřišlo.

Jak vše probíhalo

Reklama na dětský jídelní servis s časopisem se nedala přehlédnout. A tak když jsme v sobotu 16. února zahlédli v jedné prodejně tisku talíř Medvídka Pú, hned se nám vybavila. Melamin – materiál, ze kterého byl vyroben – nám vnukl myšlenku přesvědčit se o zdravotní nezávadnosti. Koupili jsme několik kusů. V pondělí 18. února jsme kontaktovali Národní referenční laboratoř pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let a objednali analýzy. Krátce poté se rozeběhly zkoušky. V okamžiku, kdy první výsledky signalizovaly, že z talířů ve zvýšené míře migruje do potravin formaldehyd, se ohlásila Hygienická stanice hl. m. Prahy, která jen pár dní po nás odebrala výrobky v tržní síti. Byla to shoda šťastných náhod, neboť takřka souběžně mohly být zahájeny zkoušky na úředně odebraných výrobcích.
Když při testování narazíme na nebezpečné výrobky, nemohou kontrolní orgány automaticky převzít naše výsledky; musí se řídit svými předpisy, tj. po našem podnětu oficiálně odebrat výrobky v tržní síti a zadat jejich analýzy. Prokáže-li se oprávněnost podnětu, dojde k vyhlášení nebezpečných výrobků. Veřejnost jsme před talířem Medvídka Pú varovali 10. března v Televizních novinách televize NOVA a o den později již hlavní hygienik ČR podepisoval stanovení nebezpečného výrobku. O pár dní později, 14. března, jsme přidali informace o nebezpečné mističce a láhvi. Takřka souběžně s vyhlášením nebezpečných výrobků hlavním hygienikem mířilo hlášení do evropského systému rychlého varování RASFF. Dozvěděli jsme se, že časopisem s jídelním servisem byly obšťastňovány děti v Polsku, Maďarsku, Itálii a možná i v dalších zemích.

O melaminu

Materiál, z něhož je vyrobeno melaminové nádobí, patří do skupiny aminoplastů. Jedná se o melaminformaldehydové pryskyřice, které vznikají jako kondenzační produkty při reakci formaldehydu a melaminu. Kondenzace melaminu s vodným roztokem formaldehydu probíhá při teplotách nad 60 °C. Rychlost kondenzační reakce a výsledná kvalita pryskyřice závisí na poměru melaminu a formaldehydu a dodržení teplotních režimů při sušení a následném vytvrzování.
Pro výrobu lisovacích hmot, které jsou používány na výrobu kuchyňského nádobí, se připravují pryskyřice o molárním poměru melaminu a formaldehydu 1:2,8 až 4. Kondenzace probíhá při pH cca 8,5 (slabě zásaditém) za varu po dobu asi 20 minut. Roztokem pryskyřice se zpravidla impregnuje vhodné plnivo, nejčastěji bělená mletá celulóza. Vzniklá hmota se suší teplým vzduchem v sušárně po dobu jedné až tří hodin při teplotách 60 až 80 °C. Při dalším kroku se produkt rozemele, v mlýnech se může smísit s barvivy a plnivy. Takto vzniklé lisovací hmoty se poté lisují ve vyhřívaných ocelových formách při teplotách 145 až 155 °C a tlaku 30 až 45 mPa.
Kvalita a bezpečnost materiálu záleží i na vhodně zvolené rychlosti vytvrzování, např. 20 až 60 s na 1 mm tloušťky stěny výlisku. Výlisky mohou být bílé i barevné. Odolávají vroucí vodě, otěru, teplu i nárazu. Obsah zbytkových monomerních látek (melaminu a formaldehydu) závisí na výběru optimálních kondenzačních, sušících a vytvrzovacích podmínek. Tedy na dodržení správné výrobní praxe.

Předběžná opatrnost

Melaminové předměty, které jsou určeny pro styk s potravinami, se v poslední době čím dál tím častěji objevují mezi nebezpečnými výrobky. Nikdo při výběru v obchodě, ani doma při užívání nepozná, zda to či ono je nebo není v pořádku. Zda výrobci dbají na dodržování správné výrobní praxe.
Může se spotřebitel, když si není jistý, nějak chránit? Odpověď zní: ano. Bude-li ve svůj prospěch důsledně využívat princip předběžné opatrnosti. Když existuje riziko možného nebezpečí pro zdraví, které se nedá smysly rozpoznat, lze ho vyloučit jediným způsobem: ignorovat takovou nabídku trhu. Melamin lze velice snadno nahradit jiným materiálem, v případě talířů, hrníčků a spol. například porcelánem.
Princip předběžné opatrnosti, jehož podstatou je opatrnost, by se měl stát běžnou součástí našeho spotřebitelského chování. Nejenom při výběru výrobků pro děti…

Otazník kolem limitu

Aby předměty z melaminu přicházející do styku s potravinami vyhověly, nesmí migrace formaldehydu přestoupit hranici limitu, který činí 15 mg formaldehydu na 1 kilogram potraviny nebo potravinového simulantu. Limit představuje bezpečnou hranici při denním příjmu formaldehydu osobou, jejíž tělesná váha činí 60 kg, po celou dobu jejího života.
Většina melaminového nádobí je však určena dětem, jejichž váha je mnohonásobně nižší…
Na pravděpodobný problém aplikace limitu formaldehydu u výrobků, které jsou určeny především dětem, upozornil v dubnu letošního roku český zástupce členy pracovní skupiny pro hodnocení zdravotních rizik, zřízené při DG-SANCO Evropské komise, a pracovní skupiny pro posuzování expozice chemickými látkami, zřízené při evropského Institutu na ochranu zdraví a spotřebitele (IHCP).
Obě pracovní skupiny se budou touto problematikou v nejbližší době zabývat.
Před přijetím evropských předpisů u nás platil mnohem přísnější národní limit – 0,1 mg formaldehydu/1 dm2 plochy výrobku, což představuje 0,6 mg formaldehydu/kg potraviny či potravinového simulantu. Naprostá většina tehdy vyráběných předmětů z melaminu limitu vyhověla.

Formadehyd
Formaldehyd patří mezi těkavé organické látky. Plynný formaldehyd může vstupovat do organismu inhalačně nebo kontaktem s kůží. Orální expozice připadá v úvahu pouze kontaminovanou stravou.
Formaldehyd lze označit jako středně až silně toxickou látku, jedná se o proto-plazmatický jed. Dráždí sliznice, leptá kůži a poškozuje dýchací cesty. Rychle se vstřebává plícemi, zažívacím traktem a kůží. Opakované malé expozice mohou vést k přecitlivělosti (spojivky, dechové a kožní reakce). Příznaky chronických otrav jsou nechutenství, poruchy ve vylučování potu, bolesti hlavy, úbytek na tělesné hmotnosti a pocit slabosti. V odborných pramenech se dále uvádí negativní vliv formaldehydu na imunitu organismu.
U 25 % dětí, které konzumovaly mléko obsahující malá množství formaldehydu, došlo po několika dnech k vylučování bílkovin močí, které po podávání normálního mléka ustalo.
Kancerogenní (rakovinotvorné) účinky formaldehydu byly prokázány v experimentech na zvířatech
za podmínek, při nichž dochází k expozici lidí. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) jej v roce 2004 zařadila mezi látky s karcinogenními účinky na člověka.
Mutagenní účinky, tj. navozující změny v genetickém kódu, které se přenášejí na další generace, jsou připisovány zejména jeho metabolitu – kyselině mravenčí.

Přihlásit