Ze světa vitamínů a minerálií: vitamin B2

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 12/2011

Nadměrný příjem některých vitamínů i minerálních látek může narušit dobře vyvážený metabolismus, vzájemný poměr nejenom vitamínů a minerálií, ale i ostatních účastníků látkové výměny.

Medicína první poloviny 20. století vkládala do vitamínů velké naděje. V průběhu dalších desetiletí přehnaný optimismus částečně vyprchal a v některých směrech se dostavilo rozčarování. Příčina tkví hlavně v tom, že se „hospodaření“ s bioaktivními látkami řídilo chybnou taktikou podle zásady „čím více, tím lépe“ namísto tolikrát osvědčeného „všeho s mírou“. Ukázalo se, že „přiměřené“ množství zdraví prospěšného vitamínu nebo jiné bioaktivní substance se zpravidla vícenásobnou dávkou přiměřeně nezvyšuje. Taková úměra běžně nefunguje a může vést i k překvapivě nechtěným opačným výsledkům. V našem seriálu se vám pokusíme podat informace, které přinesou užitek objektivní informovaností tak, jak to odpovídá stavu současné vědy.

 

U vitamínu B2 neexistuje žádné riziko při větší konzumaci a není tedy třeba stanovit maximální množství pro doplňky stravy. Přebytek vitamínu se vyloučí močí a malé množství výkaly. Jeho uchovávání v organismu trvá 2 až 6 týdnů.

 

Vitamín B2

Vitamin B2 (riboflavin) patří mezi nejvíce rozšířené vitamíny a v potravinách zejména živočišného původu se vyskytuje jak ve vázané, tak ve volné formě. Má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, je pro organismus nezbytným, neboť ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu. Jako součást enzymů v dýchacím řetězci je nepostradatelný pro základní buněčný metabolismus.

V lidském organismu se vstřebává volný i vázaný vitamín. Vázaný hydrolyzuje v horní části trávicího ústrojí na volnou formu, postupuje dále až do jater, srdce a ledvin, kde nemůže vytvářet významné zásoby. Přebytek vitamínu odchází z lidského organismu močí a v malé míře i výkaly. V organismu se uchovává dva až pět týdnů.

Vitamín B2 je stabilní vůči teplu a kyslíku, naopak nestabilní při vyšším pH. Vykazuje vysokou citlivost na světlo, jeho ztráty činí až 50 %. Vystaví-li se mléko slunečnímu záření, dojde již za dvě hodiny ke ztrátě až 85 % vitamínu B2 z původního obsahu. K žádným ztrátám nedochází, jsou-li potraviny uchovávány v temnu. Pasterace, kondenzace a sušení mléka nepůsobí téměř žádné ztráty. Při obvyklých podmínkách přípravy pokrmů se ztráty pohybují mezi 15 až 20 %.

Nejvýznamnějšími zdroji vitamínu B2 jsou živočišné produkty; mléko a mléčné výrobky, maso a masné výrobky zásobují organismus 55 až 60 % tohoto vitamínu. Rostlinné potraviny jej zásobují jen 30 %, z čehož jednu polovinu tvoří obiloviny a výrobky z nich. Vitamín B2 se ve směsi s dalšími vitamíny přidává do vybraných potravin, včetně nápojů. Samostatně se pro své žluté zbarvení přidává do některých polévek.

Nedostatek vitamínu B2 se zejména projevuje na oku a v ústech. Na oku vzniká několik závad, např. keratitida (zánětlivé onemocnění oční rohovky), zánět spojivek, v ústech se objevují zánětlivé změny na sliznici, rtech (trhlinky v ústních koutcích), jazyku, afty. Signálem jeho nedostatku je i tvorba lupů, lámavé a matné nehty. Nedostatek vitamínu B2 se u dospělých projevuje poklesem výkonnosti a u dětí dochází ke zpomalení duševního vývoje.

Příčinou nedostatku tohoto vitamínu v lidském organismu mohou být redukční diety, zvláště v kombinaci se cvičením, dlouhodobé stresy a některá onemocnění, např. štítné žlázy (Basedova nemoc). Jeho nedostatek je taktéž průvodním jevem vegetariánství a veganství. Na zvýšený příjem vitamínu B2, obdobně jako u jiných vitamínů, se musí dbát při léčbě antibiotiky.

Nedostatek vitamínu B2 se nejčastěji vyskytuje u těhotných a kojících žen, které se vyhýbají živočišným výrobkům. Vegetariánství a veganství negativně ovlivňuje složení mateřského mléka, neboť neobsahuje potřebnou dávku vitamínu B2. Kojence vegetariánských a veganských matek je zapotřebí z hlediska příjmu tohoto vitamínu sledovat.

 

Z historie

O vitamínu B vznikla představa, že se skládá ze dvou složek – tepelně nestabilního vitamínu B1 a tepelně stabilního vitamínu B2. Ve dvacátých letech minulého století se mělo za to, že vitamín B2 je faktor, který zabraňuje onemocnění pelagrou (zánětlivé změny kůže, nechutenství, průjem, zmatenost). Po řadě bádání se podařilo na konci roku 1932 získat „ovoflavin“ z vaječného bílku a v témže roce se jiné skupině badatelů podařilo izolovat vitamín z mléka. A taktéž v roce 1932 byl objeven „žlutý enzym“, ve kterém byl zjištěn vitamín B2. Jeho syntéza se podařila už v roce 1934. V roce 1937 obdržel Nobelovu cenu za chemii Paul Karrer za své výzkumy v oblasti karotenoidů, flavinů, vitaminu A a vitaminu B2.

 

Ing. Jarmila Blattná, CSc.

Doc. Ing. Jaroslav Prugar, DrSc.


Přihlásit