Sušené ovoce plné roztočů

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 12/2011

Bez sušeného ovoce se neobejde žádná mikulášská nadílka ani štědrovečerní stůl. Spolu se sušeným ovocem si však můžeme z obchodu domů nechtěně přinést i velkou porci skladištních členovců, kteří jsou běžným pohledem nepostřehnutelní. Šokující podrobnosti dTest zjistil ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze.

Někdo si ráno cestou do práce kupuje čerstvé rohlíky, odborník na skladištní škůdce Jan Hubert vkládá do nákupního košíku balíček sušených fíků v průhledné fólii. Jen co v laboratoři Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze pověsí kabát do skříně, pokládá svůj ranní nákup pod zvětšovací binokulární lupu. Začíná názorná lekce ze života skladištního hmyzu a my ji s Janem Hubertem na připojené obrazovce sledujeme v přímém přenosu.

Co by se očím běžného zákazníka v obchodě jevilo pod průhledným obalem jako vysrážené krystalky cukru na sušených plodech, to se pod čtyřicetinásobným zvětšením v laboratoři mění v akční podívanou. Jeden přes druhého, jako v mraveništi, tu lezou a pobíhají drobní bíle zbarvení živočichové. Zdánlivé krystalky cukru jsou ve skutečnosti shluky skladištního roztoče mlékohuba obecného (Carpoglyphus lactis).

Roztoč mlékohub, jak název napovídá, škodí zejména v sušeném mléku a nepohrdne ani konzumací některých druhů sýra. Rád si ale pochutná také na sušeném ovoci. Díky bílému, takřka průhlednému zbarvení a drobné velikosti, která dosahuje pouhých 0,4 milimetru, mlékohub snadno uniká běžné pozornosti. Jako většina roztočů napadajících naše domácnosti produkuje látky, které u citlivějších jedinců vyvolávají alergie. Za určitých okolností dokáže přežít průchod trávicím traktem člověka nebo hospodářských zvířat. Mlékohub, podobně jako jiní roztoči, šíří v potravinách plísně, s nimiž žije v symbióze. Tyto plísně jsou častí producenti mykotoxínů. 

 

Ani živý, ani mrtvý

Pojídání hmyzu a roztočů nepatří k běžným stravovacím zvyklostem Evropanů. Připomeňme, že před napadeným sušeným ovocem chrání české spotřebitele potravinářská vyhláška č. 157/2003 Sb., v platném znění. Doslova se v ní říká, že v sušeném ovoci nesmí být žádný živočišný škůdce, a to ani živý, ani mrtvý či v jakémkoli stádiu vývoje. My jsme se přesvědčili, jak (ne)dodržování předpisů vypadá v praxi. Stačilo si prohlédnout balíček sušeného ovoce v laboratoři pod binokulární lupou. Ale co je to platné, takový přístroj v obchodě nenajdeme a k běžnému vybavení domácností také nepatří. Ani obalový materiál nebývá vždy průhledný, jako tomu bylo v daném případě.

Řeklo by se, že z jednoho náhodného nákupu ještě nelze vyvozovat zevšeobecňující závěry. Riziko pro spotřebitele přesto existuje a není malé. Kromě balíčku zamořených fíků, na nichž nám výzkumníci pod zvětšovacím sklem ukázali, co je očím bez zvětšovací optiky skryto, má ústav po ruce závažnější argumenty.

 

Nejvíce zasažené byly meruňky

Tým odborníků ústavu, jehož členem byl i Jan Hubert, loni v rámci širšího výzkumného úkolu o roztočích důkladně zmapoval kontaminaci sušeného ovoce v české obchodní síti. Během ledna až června 2010 nakoupil v různých supermarketech i specializovaných prodejnách celkem 180 balíčků různých druhů sušeného ovoce. Zamořeno mlékohubem bylo 13 % z nakoupených balení. Nejvíce zasaženým ovocným druhem byly sušené meruňky, nezávadných bylo pouze 12 z celkových 30 zakoupených balení. V gramu sušených meruněk odborníci napočítali až 650 roztočů mlékohuba. Pro představu: plátek sušené meruňky má hmotnost asi deset gramů, takže v něm může být až 6500 mlékohubů.

Druhým nejzasaženějším ovocem byly sušené švestky (8 vzorků z 30) s obdobným počtem roztočů na gram ovoce. Různou měrou zamořená byla také pětina fíků a desetina rozinek. Žádné škůdce odborníci nenašli pouze u datlí, v případě sušeného ananasu nevyhověl jeden z 30 vzorků. Nakoupené sušené ovoce pocházelo ze Středomoří, především z Turecka a Řecka.

„Zajímalo nás, jak rychle se roztoči dokáží v běžných podmínkách množit, a sami jsme byli překvapeni zjištěným údajem. Deset roztočů se za tři měsíce dokázalo rozmnožit na deset tisíc jedinců,“ přibližuje enormní plodnost škůdců Jan Hubert. Tím ale poznatky nekončily.

 

Do sušeného ovoce se nesmí přidávat cukr ani žádná jiná sladidla. Sušina musí činit nejméně 70 %, u sušených švestek je to nejméně 67 %. Musí být bez známek poškození živočišnými škůdci včetně nepřítomnosti živých či mrtvých živočišných škůdců v jakémkoli stádiu jejich vývoje, bez znečištění zeminou či prachem. To vše diktuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování

 

Prokouše i hliník

Přes zanedbatelné rozměry se mlékohub vyznačuje mimořádnou schopností pronikat obalovým materiálem, zvláště celofánem, před možným napadením neobstojí žádný obalový materiál, ve kterém se u nás sušené ovoce prodává. Umí dokonce proniknout i hliníkovou fólií. Bez problémů tak přechází z jednoho sáčku do druhého a tím se šíří i do nezasažených balení.

Čeští vědci publikovali výsledky svých pokusů v renomovaném odborném časopisu Food Additives and Contaminants (Potravinové přídavky a jedy) v jeho letošním zářijovém vydání. Poukázali na dosud neprozkoumaná rizika v potravinách spojená s jejich kontaminací roztoči. Takto systematicky se dosud roztočům v sušeném ovoci žádná vědecká práce nevěnovala.

Další člen týmu Václav Stejskal upozorňuje, že nebezpečné látky, které skladištní členovci produkují do potravin, nelze zničit ani tepelnou úpravou. Ve výjimečných případech lze zasažené suché plody využít k výrobě ovocných pálenek. Proti neviditelným roztočům nefunguje ani důkladné omytí plodů. Roztoče, kteří si vyžírají v potravě komůrky, voda neodplaví. Nepříznivým životním podmínkám se navíc dokáží bránit tím, že upadnou do klidového stavu, tzv. stadium hypopa, kdy dlouhodobě nepřijímají potravu a proberou se k další aktivitě, až když se jim životní podmínky zlepší.

Mlékohub je typický skladištní škůdce, jeho masivní výskyt v sušeném ovoci je však relativně nový. Václav Stejskal to dává do možné souvislosti se zákazem používání účinného plynovacího prostředku metylbromid. Ten se přestal používat v roce 2006, protože byl zařazen mezi plyny, které poškozují ozonovou vrstvu Země, podobně jako freony. Metylbromid dokázal během 24 hodin zlikvidovat ve skladištích populace škůdců, což zatím takto účinně nedokáže žádný jiný prostředek proti hmyzu. Spolehlivou metodou hubení roztočů je leda extrémní tlak, ale to je drahé.

Státní zemědělská a potravinářské inspekce nezávadnost sušeného ovoce na trhu kontroluje, ale všechno neuhlídá. Pořádek by si měli udělat především dovozci a obchodníci. 

 

Máte podezření, že sušené ovoce, které jste si koupili, vykazuje známky napadení skladištními škůdci? V takovém případě se můžete po předběžné telefonické dohodě (233 022 265) obrátit na oddělení ochrany zásob a bezpečnosti potravin Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., Praha a nechat si sušené ovoce zkontrolovat. Důležitý je obal koupeného sušeného ovoce i informace o místě nákupu. 

Přihlásit