Ze světa vitamínů a minerálií: vitamin B1

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 11/2011

Nadměrný příjem některých vitamínů i minerálních látek může narušit dobře vyvážený metabolismus, vzájemný poměr nejenom vitamínů a minerálií, ale i ostatních účastníků látkové výměny.

Medicína první poloviny 20. století vkládala do vitamínů velké naděje. V průběhu dalších desetiletí přehnaný optimismus částečně vyprchal a v některých směrech se dostavilo rozčarování. Příčina tkví hlavně v tom, že se „hospodaření“ s bioaktivními látkami řídilo chybnou taktikou podle zásady „čím více, tím lépe“ namísto tolikrát osvědčeného „všeho s mírou“. Ukázalo se, že „přiměřené“ množství zdraví prospěšného vitamínu nebo jiné bioaktivní substance se zpravidla vícenásobnou dávkou přiměřeně nezvyšuje. Taková úměra běžně nefunguje a může vést i k překvapivě nechtěným opačným výsledkům.

V našem seriálu se vám pokusíme podat informace, které přinesou užitek objektivní informovaností tak, jak to odpovídá stavu současné vědy.

 

Vitamín B1

Vitamin B1 (thiamin) patří mezi osm vitamínů skupiny B, které jsou rozpustné ve vodě. Je nezbytný pro normální vývoj a funkci mozku, svalů, nervů a srdce a pro metabolismus sacharidů ve funkci koenzymu a tím pro získání energie. Jeho nedostatek se projevuje bolením hlavy, únavností, anorexií, ochablostí svalů, nechutenstvím a snížením odolnosti proti infekcím. Alkohol nepříznivě ovlivňuje jeho vstřebávání a využití. Vitamín B1 se vyskytuje v potravinách rostlinného a živočišného původu, ale často jen v malých koncentracích.

Nejbohatším zdrojem jsou pivovarské kvasnice, dále játra, ledviny, srdce a vepřové maso. Není přítomen v olejích a tucích a také ve vysoce rafinovaném cukru. Z rostlinných materiálů jsou obiloviny, luštěniny a ořechy dobrým zdrojem, ale jen relativně nízké koncentrace se vyskytují v zelenině, ovoci a mořských plodech. Obsah vitamínu B1 v moukách kolísá podle stupně vymletí; nejvyšší obsah mají klíčky a o něco nižší je v obalových vrstvách, uvnitř zrna je obsah nejnižší – čím je mouka bělejší, tím je obsah vitamínů nižší.

Vitamín B1 je za nepřítomnosti světla a vlhkosti stabilní vůči kyslíku. Je však zvláště citlivý na teplo, na vyšší pH, kyslík a záření. Přibližně 20 až 25 procent se ztrácí z potravin při běžné úpravě, při sušení ovoce a zeleniny nutno počítat se ztrátou až 50 procent.

Vitamín B1 se v organismu vyskytuje ve formě volné a jako mono-, di- a trifosfát (např. v mozku, srdci, játrech a ledvinách je 80 procent přítomno jako difosfát, 11 procent jako monofosfát, 5 procent jako trifosfát a 4 procenta jsou ve volné formě). Difosfát je aktivním koenzymem v četných enzymových reakcích. Vzhledem k tomu, že tento vitamín hraje důležitou úlohu v sacharidovém metabolismu, nachází se prakticky ve všech orgánech a tkáních.

 

U vitamínu B1 neexistuje žádné riziko ani při větší konzumaci a není třeba stanovit maximální množství pro doplňky stravy. Přebytek vitamínu B1 se vylučuje močí a jeho uchování v organismu trvá pouze 4 až 10 dní.

 

Občas se hloubavější čtenáři ptají, jak je to vlastně s „očíslováním“ vitamínů ze skupiny B-komplexu, do něhož se zahrnuje osm členů (B1, B2, B6, B12, niacin, kyseliny pantothenová a listová a biotin). Tyto vitamíny jsou vesměs rozpustné ve vodě, a ačkoliv patří do jedné skupiny, každý z nich má své vlastní nezastupitelné funkce. Proč došlo k číslování? Vědečtí pracovníci objevili látku, o níž se domnívali, že je jediná svými vlastnostmi a fyziologickou povahou a nazvali jí jednoduše vitamínem „B“. Postupem času se však novými výzkumy zjistilo, že jde o celou skupinu a jednotlivým sloučeninám byla přidělena pořadová čísla. Jeden z vitamínů B-komplexu má vyšší označení B12; vzniklo to tím, že dříve, než byl objeven, byly objeveny látky, o kterých se soudilo, že jsou také vitamíny, posléze se ukázalo, že tomu tak není – a ona „dvanáctka“ už mu zůstala.

Kyselina pangamová a laetril, dříve známé jako vitamíny B15 a B17, vědecká komunita za vitamíny nepovažuje. A upozorňuje, že takové označení je zavádějící a v případě laetrilu, užívaného ve značných koncentracích, dokonce za nebezpečné.

Ing. Jarmila Blattná, CSc.

Doc. Ing. Jaroslav Prugar, DrSc.

 

Vyšší dávky vitamínu B1 potřebují kromě žen těhotných a kojících také ženy, které užívají pilulky proti otěhotnění. Nezbytné jetaké doplnění vitamínu B1 u kuřáků, sportovců, osobpo operaci a dlouhodobě nemocných (např. kožní onemocnění, arterioskleróza, poruchy funkce srdce nebo nádorové onemocnění), u kterých jeho potřeba drasticky stoupne

 

Z historie

Avitaminózy (chorobný stav vyvolaný naprostým nedostatkem určitého vitamínu) mají svou historii hluboko v dějinách lidstva. Ovšem až do počátku 20. století byly jen velmi zlou zkušeností, proti jejímž katastrofálním následkům neměla tehdejší společnost ochranné prostředky. Snad nejdéle bylo známo nervové onemocnění beri–beri (nedostatek vitamínu B1), a to již v roce 2600 př. Kr; toto onemocnění se podařilo léčit až po objevu vitamínů v roce 1912.

Pokrok v analytické chemii přinesl i ve výzkumu vitamínů nová zpřesňující poznání ve všech oborech – potravinářství, zemědělství i medicíně. Jako perličku lze uvést studium bilancí vitamínů při výrobě sušeného mléka. Proti veškerému očekávání a „proti přírodě“ vycházely vyšší hodnoty vitamínu B1 v mléce sušeném ve srovnání s mlékem čerstvým. Bylo to způsobeno tím, že vázaný vitamín v čerstvém mléce se běžně užívaným analytickým postupem neuvolnil a vazba praskla až při sušení mléka. Teprve po zavedení enzymového uvolnění při extrakci vitamínu ze vzorku zkoumaného materiálu se podařilo získat správné výsledky. 


Přihlásit