Odkud jsou naše vejce?

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 14.11.2011    Publikováno v časopise 11/2011

Velmi detailní a přesto matoucí je současná praxe v označování původu vajec. A tak se údaj na obalu často liší od toho, který pak najdeme uvnitř na vaječné skořápce.

Česko-polská omeleta

Vejce patří k potravinám, na kterých se povinně uvádí země původu. Přesto si někdy z obchodu doneseme vejce ze zahraničí, ačkoli jsou na krabičce písmena CZ.

Vejce se zmíněným překvapením jsme si odnesli z prodejny jednoho velkého obchodního řetězce. Na plastové krabičce byla písmena CZ, signalizující český původ.

Po otevření obalu jsme však na skořápkách našli písmena PL, což je registrační kód přidělený producentům vajec v Polsku. Z toho lze odvodit, že vejce snesly nosnice v Polsku.

„Klíčovou informaci o původu vajec musí spotřebitelé hledat pouze na skořápce,“ jak doporučila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmová. To je sice dobrá rada, ale při běžném nakupování skýtá jisté úskalí. Do krabičky, ač je z průhledného plastu, není vidět a samotné otevírání, neřkuli zavírání, jde velmi ztuha. Stačí malá neobratnost – uvnitř je křehké zboží – a na podlaze je rázem omeleta.

Aby bylo jasno, rozhodně nemáme nic proti vejcím od našich severních sousedů, ani nehodláme šířit potravní vlastenectví. Zajímalo nás, zda takto dezorientující značení plní poslání informovat a chránit spotřebitele. Obdobně rozporuplná praxe se značením vajec není jen specialitou onoho velkého obchodního řetězce, narazili jsme na něj i v dalších. Skutečný původ vajec má pro spotřebitele význam při různých potravinářských aférách, jako tomu bylo například letos v lednu s dioxiny v Německu nebo v minulých letech výskyty ptačí chřipky.

Dagmar Tůmová souhlasí s tím, že systém označování je v tomto případě tak trochu postavený na hlavu, avšak potravinářským předpisům neodporuje. Unijní legislativa na jedné straně říká, že hranice členského státu smí překročit pouze vejce označená, na druhé straně však umožňuje, aby se dovážela nevytříděná. V praxi to znamená, že označená zahraniční vejce nechá na českém území obchodník vytřídit a zabalit ve veterináři schváleném provozu, jehož registrační číslo pak umístí na obal. Uvádět na balení zemi původu dovezených vajec je podle Tůmové zakázáno unijními předpisy.

 

Jak dešifrovat kód
Značení vajec na skořápce je jednotné pro celou EU. První číslo (nula až tři) označuje metodu chovu nosnic. Po něm následuje registrační kód státu vyjádřený písmeny; jsou stejná jako státní poznávací značka pro auta příslušné země. Poslední čtyřčíslí je registrační číslo konkrétní drůbežárny.

 

Krabičky budou zatavené

Jinými slovy – z registračního kódu na obalu zjistíme, která firma na našem území vytřídila a zabalila dovezená vejce, jejichž původ však odhalí až registrační kód na skořápce. V bruselských představách má každý spotřebitel možnost obal otevřít a podívat se dovnitř. Jedinou výjimkou je případ, kdy se vejce prodávají v zataveném obalu. Pak se na něj země původu vajec uvádět musí. V takovém případě najdeme na obalu údaje dva, tedy kód drůbežárny i balírny.

V zataveném obalu se u nás zatím prodávají pouze vejce na proložkách, kdy je uzavřená fólie chrání před vypadnutím. Dagmar Tůmová však uvedla, že Brusel chystá změny, takže se v zatavených obalech budou povinně prodávat veškerá vejce. Má to zabránit manipulaci s nimi, aby byl spotřebitel více chráněn.

Vejce se k nám dovážejí z Polska, Německa, Litvy, Slovenska i dalších zemí. Proč vlastně kamiony s vejci jezdí až z takové dálky? V Polsku je vajec přebytek, zatímco u nás jejich výroba klesá. Loni se muselo krýt dovozem 14 procent domácí spotřeby, letos to má být podle odhadu Ministerstva zemědělství až čtvrtina. Čeští producenti tvrdí, že výroba vajec se nevyplácí kvůli drahým krmivům a energii.

 

Pohodlí pro nosnice

Podle Českomoravské drůbežářské unie je nyní výroba vajec rozkolísaná v celé Evropě. Drůbežárny se přestavují, neboť od příštího roku začnou platit přísnější požadavky pro pohodu nosnic. Budou se muset chovat ve větších klecích než dosud. Každá nosnice bude mít nově k dispozici plochu 750 cm2, zatímco až dosud to bylo 550 cm2. Klece budou také vyšší, každá nosnice bude mít své místo na bidýlku, lepší přístup k napájení vodou, dostane možnost si obrušovat drápy a snášet vejce do hnízda.

V „novém“ už u nás žije 60 procent nosnic, do konce roku to má být 80 procent. Jisté je, že v konvenčních klecích se od příštího roku nosnice nebudou smět chovat. Výsledky v chovech v nových „unijních“ klecích jsou pozoruhodné, snížily se úhyny nosnic a více snášejí.

 

Metoda chovu
Číslo 0 je přiděleno biovejcím. Na metru čtverečním lze chovat maximálně šest nosnic, 90 procent krmiva musí pocházet z ekologického zemědělství.
Číslo 1 je vyhrazeno nosnicím ve volném výběhu, každá nosnice má k dispozici nejméně metr čtvereční a musí mít speciální prostor, kde se může ochladit.
Číslo 2 označuje, že nosnice žijí volně v halách na pode-stýlce, kterou tvoří sláma, piliny nebo písek. Na metr čtvereční smí připadat nejvýš devět nosnic.
Číslo 3 přísluší vejcím z halového chovu v drátěných klecích. Unijní předpisy nařizují, že od ledna 2012 musí mít nosnice k dispozici o deset centimetrů vyšší klece, tedy 45 centimetrů, v nich pak dvakrát více prostoru než dosud. V kleci bude možné chovat nejvýš devět nosnic, zatímco dosud jich bylo až 18.

 

Plast nebo papír?

Vejce se prodávají v plastových nebo v papírových obalech. Krabičky z papíru se snáze otevírají a mají i další výhody. Jsou prodyšné, takže se v nich vejce nepotí. Bez ohledu na použitý obalový materiál musí být na krabičce informace o jakostní třídě vajec, jejich hmotnostní skupině a datu minimální trvanlivosti.

Na obalu je někdy zdůrazněno, že pro výkrm nosnic bylo použito speciální krmi-vo. Jde o tzv. obohacená vejce, která by měla mít vyšší výživovou hodnotu než běžná. Například jódová vejce znamenají, že byl do krmiva přidán zdroj jódu. Obdobně se do krmení přidává minerál s obsahem selenu, který je pro organismus potřebný, avšak v běžné stravě ho přijímáme málo. Najdeme-li na obalu upozornění, že jde o třízrnná vejce, znamená to, že v krmné směsi byla kromě pšenice také kukuřice a ječmen. Obohacená vejce bývají dražší než běžná.

Cenu ovlivňuje také hmotnostní skupina. Označuje se písmeny obdobně jako u velikostí oděvů, tedy S (malá), M (střední), L (velká) a XL (velmi velká). Přímo ze skořápky vyčteme z číselného kódu metodu chovu nosnic, zemi jejich původu a registrační číslo drůbežárny.

 

Kvalitní a čerstvé
Barva skořápky nemá vliv na kvalitu a souvisí pouze s plemenem nosnic. Skořápka musí být neporušená, čistá, bez zbytků trusu, peří a rozteklých vajec.
Kvalita vajec se posuzuje především podle bílku. Měl by být čistý, průhledný, nezakalený až třpytivý. A také bez krevních a masových skvrn; totéž platí i pro žloutek. Barva žloutku je tmavší u slepic pasených ve venkovním výběhu, přechází do něj barvivo z trávy. U nosnic v halách se tmavší barvy žloutku dociluje speciálním krmivem.
Po rozklepnutí čerstvého vejce na rovnou plochu se bílek neroztéká a je vysoký. Po našlehání by měl bílek kvalitního vejce zvětšit svůj objem až sedmkrát a pěna držet tvar i po uplynutí jedné hodiny. Příznakem čerstvosti je i to, že se po uvaření bílek neodděluje od skořápky, takže se vejce špatně loupe. Čerstvé vejce se po ponoření do sklenice s vodou drží u dna, zatímco starší vystoupá až pod hladinu. Je to tím, že stářím vejce postupně ztrácí hmotnost.
Po prosvícení jsou ve zkažených vejcích patrné výrazné tmavé skvrny. Čím menší je vzduchová bublina na tupém konci vajec, tím jsou vejce čerstvější. Vzduchová bublina u čerstvých vajec jakostní třídy A je nižší než šest milimetrů, u třídy extra A musí být pod 4 milimetry.
Vejce jakostní třídy A mají minimální trvanlivost 28 dní od data snůšky, prodávat se však smějí nejpozději sedm dní před vypršením tohoto data. Ještě přísnější kritéria platí pro jakostní třídu EXTRA A, vejce s tímto označením lze prodávat maximálně devět dní od snůšky. Pak musí být páska nebo etiketa s takovým označením odstraněna a vejce se prodávají už jen pod označením čerstvá A bez slova EXTRA. Vejce jakostní třídy B jsou určena k průmyslovému zpracování.
Po celou dobu prodeje, což ostatně platí i pro distribuci, se musí uchovávat při nekolísavé teplotě od 5 do 18 °C v suchu, chráněná před sluncem. Vejce doma skladujme špičkou dolů při teplotě 5 až 8 °C, pak vydrží déle.
Zdroj: www.nasevejce.cz

Přihlásit