Černé ovce: Neznámí nájemníci

Obsah prosincového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2019 Obsah prosincového dTestu

Publikováno v časopise 3/2008

Vždycky jsem si myslela, že pokud se chci k někomu přihlásit k trvalému bydlišti, potřebuji jeho souhlas, a předpokládala jsem, že i notářsky ověřený. Když mi vloni na podzim zavolala paní, že její známá potřebuje pomoc, protože se u ní bez jejího vědomí hlásí k trvalému pobytu mnoho různých cizinců, nechtěla jsem tomu vůbec uvěřit.

Trvalo to dost dlouho, než jsme za paní Věrou Mackovou z pražských Modřan mohli přijet s kamerou, protože se jí smůla lepila na paty, buď byla ona sama nemocná nebo byl v nemocnici její manžel. Říkala jsem si, že za tu dobu se určitě vše vyřeší a já nebudu mít co točit. Pravdu jsem neměla…
Paní Macková bydlí v malém rodinném domě spolu se svým manželem a synovou rodinou. Kromě příbuzných nikdy nikomu nedala souhlas s trvalým pobytem. Přesto jednou přišla poštovní doručovatelka a předávala jí dopis pro nějakého muže s vietnamským jménem. Paní Macková nejprve nechtěla dopis přijmout, ale nakonec změnila názor. Skutečně – adresa správná, jen to jméno jí nic neříkalo. Během času začaly chodit další dopisy na další jména. A tak navštívila vedoucího odboru evidence obyvatel Vladimíra Kotála a chtěla vědět, kdo je vlastně u ní přihlášený. Dozvěděla se, že na tomto odboru jí jako majitelce nic neřeknou, protože prý musejí chránit osobní data obyvatel. Bylo to absurdní. Majitelka prý nemá nárok se dozvědět, kdo údajně u ní bydlí. Vydala se na policii, kde podala oznámení o tom, že se k ní hlásí bez jejího vědomí neznámí lidé a také navštívila cizineckou policii. Dozvěděla se, že je u ní přihlášeno 44 lidí – Vietnamci, Srbové, Ukrajinci, ale také Němci a Angličané. Tak to byl šok!
„Jak je to možné,“ divila se paní Macková. I předložili jí „nájemní smlouvu“ a její „souhlas“ s pobytem. Paní Macková materiály zkontrolovala. Všechno bylo falešné, kromě rodného čísla. „No jistě, rodné číslo s adresou si každý najde na Katastrálním úřadě hlavního města Prahy, to přece není žádný problém!“ Cizinecká policie začala jednat. Jednat začala i Policie ČR. Výsledek žádný. Ostatně – jak chcete sehnat někoho, o kom víte pouze to, že bydlí v domě paní Mackové a přitom tam vůbec nebydlí!
Paní Macková byla zoufalá. Bála se, že jednoho dne přijde domů a bude mít vypáčené dveře, protože exekutoři se neptají, zda to, co je v domě, patří majiteli nebo tomu, kdo tam oficiálně má trvalé bydliště. Exekutoři nejprve jednají a potom se majitel musí domáhat vyloučení svých věcí z exekuce. Nakonec – opět náhodným dopisem – paní Macková zjistila, že u ní nejsou přihlášeni k pobytu pouze cizinci, ale dokonce i jedna vietnamská firma, která na její adrese údajně podniká. V tomto okamžiku začalo naše natáčení.

Nejprve jsme se vypravili na úřad za Vladimírem Kotálem. Zcela popřel, že by nechtěl paní Mackové říct, kdo je u ní přihlášený, „je to tvrzení proti tvrzení,“ pravil. Samozřejmě, protože paní Macková na tuto informaci ze zákona nárok má, musí jen doložit, že je skutečně majitelkou domu. Potom jsme zavítali na Policii ČR. Mluvčí Ladislav Bernášek nám potvrdil, že se případem zabývali, zjistili, že všichni cizinci se přihlásili na základě falešných podkladů, ovšem skutek vyhodnotili jako přestupek a nakonec vše odložili, protože se jim nepodařilo zjistit pachatele.
Na Cizinecké policii ČR jsme si znovu ověřili, že všichni cizinci byli přihlášeni na základě zfalšovaných podkladů, dále jsme zjistili, že zrušení jejich pobytu byl problém, který se však vyřešil v lednu tohoto roku změnou zákona a že nyní mohou už bez přítomnosti cizince trvalý pobyt zrušit a dokonce že mohou jednat o zrušení povolení k pobytu. Nakonec nás zástupce ředitele Oblastního ředitelství cizinecké policie Praha Aleš Benedikt ujistil, že u paní Mackové už nikdo přihlášený není. Tedy prozatím, protože vše se může opakovat. Přece není možné, aby cizinci sami našli paní Mackovou a hlásili se k ní? Někdo to musel organizovat. Prý se na tom pracuje, jak jsme byli ujištěni, takže uvidíme.
Navštívili jsme ještě Městský soud, abychom zjistili, co s údajem v obchodním rejstříku. I tam se vietnamský podnikatel přihlásil na základě zfalšované nájemní smlouvy a souhlasu paní Mackové. Zajímavé je, že tyto podklady nemusejí být ani notářsky ověřeny. Zjistili jsme, že onen podnikatel je fyzickou osobou, a proto musí paní Macková zajít na živnostenský odbor svého úřadu a podat návrh na zrušení sídla podnikání. Paní Macková to udělala. Ke svému zděšení zjistila, že u ní doma podniká ne jeden, ale hned několik cizinců. A tak, i když se už zbavila těch, kteří u ní trvale bydlí, musí u všech přihlášených k podnikání zahájit řízení o zrušení sídla.

Zdá se, že téměř rok bude paní Macková běhat po úřadech, aby v domě byla úředně jen ona se svou rodinou a pochopitelně se bojí, že ono „přihlašování“ bude pokračovat. Vždyť nebýt dopisů, vlastně by se to ani nedozvěděla. Copak majitel domu běhá po úřadech a zjišťuje, zda u něj náhodou někdo nemá trvalé bydliště, zda náhodou na jeho adrese nemá někdo přihlášenou svou firmu? To asi nedělá nikdo. Jak je vidět, určitě se vyplatí jednou za čas si zkontrolovat, zda je vše v pořádku, protože ti, kteří z neoprávněného přihlašování mají dobrý obchod, určitě nepřestanou. Nikdo – prozatím – nezjistil, kdo to všechno zařídil a jen oni cizinci vědí, co za „adresu“ zaplatili…

Maria KŘEPELKOVÁ
pořad Černé ovce, který informuje a chrání nejenom spotřebitele

Advokát radí

Problém paní Mackové není bohužel ojedinělý. To, že se mohou vyskytnout obdobné případy, které vlastníkům nemovitostí ztrpčují život, do jisté míry souvisí s mezerou v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Podle tohoto zákona se v evidenci obyvatel vedou údaje o státních občanech České republiky a o cizincích, kteří na našem území žijí trvale či přechodně na základě povolení k pobytu. Mimo jiných údajů se eviduje též adresa trvalého bydliště. Zmíněná mezera, která umožňuje nepoctivým lidem přihlásit se k místě pobytu v podstatě na jakoukoli adresu, spočívá v tom, že § 10 odst. 6 písm. c) zákona o evidenci obyvatel umožňuje, aby se při ohlášení změny místa trvalého pobytu oprávněnost užívání bytu dokládala například nájemní smlouvou, na které nemusí být podpisy pronajímatele, tedy vlastníka bytu či domu, úředně ověřeny. Dotyčný nepoctivec tak ohlašovně předloží nájemní smlouvu s padělaným neověřeným podpisem pronajímatele, kterou si k tomuto účelu poměrně snadno „vyrobí“ a do evidence obyvatel se dostane další nepravdivý údaj. Tento postup bych však nikomu nedoporučoval, neboť dříve nebo později pravda vyjde najevo a státní orgány mohou takovou osobu za její jednání postihnout.
Podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se přestupku proti pořádku ve státní správě dopustí ten, kdo úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody. Za takový přestupek může být uložena pokuta do 10 000 Kč. Podle § 157 odst. 1 písm. q) a r) zákona č. 236/1999 Sb., o pobytu cizinců se přestupku dopustí cizinec, který uvede v řízení podle cizineckého zákona nepravdivé nebo neúplné údaje, respektive který nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území nebo jeho změnu. Kromě uložení pokuty může být takový cizinec i vyhoštěn.
Pokud byla na základě padělaných dokladů (nájemní smlouvy či souhlasu s umístěním sídla) dokonce přihlášena adresa paní Mackové jako sídlo obchodní společnosti, pak se osoba, která podala takový návrh na zápis do obchodního rejstříku, mohla dopustit trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 2 trestního zákona, za který lze uložit i trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců až tří let.
Pokud by policie vypátrala konkrétní osobu, která stojí za přihlašováním třetích osob do bytu paní Mackové, může jí stíhat za trestný čin poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 trestního zákona. Tohoto trestného činu s trestní sazbou až do dvou let odnětí svobody se dopustí ten, kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl nebo využije něčího omylu. V daném případě zatím neznámý pachatel uvedl příslušné úřady v omyl a tím způsobil vážnou újmu na právech nešťastné majitelce objektu, která teď musí vše uvádět na pravou míru.

Podobné nepříjemnosti se mohou teoreticky přihodit každému vlastníku domu s přiděleným popisným číslem nebo samostatné bytové jednotky či nebytového prostoru, zapsané v katastru nemovitostí, což však samozřejmě neznamená, že se něco podobného stát musí. Opatrnější majitelé nemovitostí se mohou čas od času přesvědčit, zda u nich náhodou někdo „nebydlí.“ Tento postup bych doporučoval zejména těm, kteří třeba pronajímali svůj byt nebo dům problematickým nájemcům. Podle § 10 odst. 8 zákona o evidenci obyvatel je ohlašovna povinna sdělit vlastníkovi objektu nebo jeho vymezené části na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese jím vlastněného objektu nebo jeho vymezené části. Ohlašovnou je obecní úřad, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a na území vojenských újezdů jsou ohlašovnami újezdní úřady. Na takovou informaci má každý majitel objektu právo přímo ze zákona a jeho žádosti příslušný úřad vyhovět musí.
Pokud výše uvedeným dotazem nebo z doručované pošty zjistíte, že ve vašem domě či bytě je hlášena třetí osoba, která tam fakticky nebydlí, podejte ohlašovně návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu podle § 12 zákona o evidenci obyvatel. Není to sice vaší povinností, avšak předejdete tím dalším možným nepříjemnostem. Pokud tyto doporučené kroky neučiníte a budou vám třeba několik měsíců či let do poštovní schránky chodit upomínky věřitelů a soudní obsílky, které patří někomu jinému, aniž byste na to jakkoliv zareagovali a odesílatele upozornili, nedivte se možným důsledkům. Exekutor sice nemá právo vstoupit do bytu, ve kterém dlužník nebydlí a kde nemá své věci, avšak pokud takovou věc nebudete již od počátku řešit, velice obtížně mu budete vysvětlovat, že s dlužníkem nemáte nic společného.

Jak se s tímto problémem vypořádat do budoucna? Zavedením povinného ověřování podpisů u nájemních smluv, případně ověření podpisu na písemném souhlasu pronajímatele s přihlášením k trvalému pobytu by četnost podobných případů možná klesla, avšak nedošlo by k jejich vymizení, neboť i razítko s úředním ověřením podpisu lze padělat (což je samozřejmě trestným činem). Takový požadavek by ovšem neúnosně zatížil všechny účastníky nájemních vztahů, neboť úřední ověřování podpisů není bezplatné, navíc by bylo třeba ke každé smlouvě předkládat výpis z katastru nemovitostí či jinak zjišťovat, zda osoba, na smlouvě uvedená jako pronajímatel, skutečně pronajímatelem je.
Pokud už stát vyžaduje po svých daňových poplatnících, aby mu uváděli místo svého trvalého pobytu, bylo by od něj zdvořilé, aby každého majitele domu či bytu alespoň nějakou formou upozornil na to, kdo se mu v jeho nemovitosti k trvalému pobytu přihlásil. Prostředky, které by byly vynaloženy na jeden dopis nebo jen elektronickou či textovou zprávu pronajímateli, by se státu bohatě vrátily, neboť evidence obyvatel by byla díky této zpětné vazbě přesnější. Díky rozvoji informačních systémů si dovedu představit i takové řešení, kdy dojde k propojení evidence obyvatel a obchodního rejstříku s údaji katastru nemovitostí. Každý vlastník by tak mohl získat možnost ověřit si, kdo je u něj v domě přihlášen.

JUDr. Martin SOCHOR, advokát

Přihlásit