Z průzkumu smluvních podmínek e-shopů, který dTest uskutečnil a publikoval v zářijovém čísle časopisu, vyplývá stále se opakující vzorec nedostatků a nezákonností, které prodejci - ať již schválně či z neznalosti - páchají při sepisování obchodních podmínek svých e-shopů. Nezákonná ustanovení smluvních podmínek jsou ovšem bez dalšího neplatná i přesto, že jste je jako spotřebitel odsouhlasil. Posoudit neplatnost takových ustanovení však není snadné a ani kontrolní orgán není všemocný a všudypřítomný (jen pro zajímavost: Česká obchodní inspekce letos při kontrolách e-shopů shledala pochybení v alarmujících 71,8 % případů). Nechcete-li si svá spotřebitelská práva nechat pošlapávat a omezovat, musíte se tedy s trochou nadsázky stát svým vlastním kotrolním orgánem. Sami uvídíte, kolik nervů a peněz ušetříte, když budete číst vše, s čím souhlasíte či co podepisujete. A především když budete vědět, co tam hledat.
Proto jsme se soustředili na nešvary ve smluvních podmínkách v ČR působících e-shopů. Proč jsou zrovna podmínky pro vás tak důležité? Poměrně dobře indikují jednání a argumenty prodejce, které můžete očekávat v případě řešení problémů třeba s doručením zboží či reklamací. Jsme toho názoru, že lepší než se s prodejcem handrkovat o platnost či neplatnost daného ustanovení je zvolit toho, který má podmínky v souladu se zákonem rovnou.
Nejčastější nešvary a nezákonnosti OP českých e-shopů
-
Nezákonná výhrada změny kupních cen po uzavření smlouvy: změní se směnný kurz, dodavatelé zvýší ceny či to prodejce prostě jen blbě zadá do systému… A kdo (na) to „doplatí“? Podle mnohých prodejců v rozporu se zákonem vy. Pamatujte, že po uzavření smlouvy je cenu možné měnit jen s vaším souhlasem.
-
„Zkontrolujte si to, nebo bude zle!“ aneb nezákonné přehazování odpovědnosti za doručení bezvadné zásilky z prodejce na spotřebitele. Ocitnete-li si v této situaci, jistě se vám bude hodit náš vzor pro odstoupení u poškozené zásilky.
-
Absence správných informací o právech spotřebitele z tzv. rozporu s kupní smlouvou podle § 616 občanského zákoníku, který stanoví pro spotřebitele výhodný režim při uplatňování reklamací v prvních šesti měsíců od převzetí zboží.
-
Syndrom „Důrazně doporučujeme“ aneb víme, že je nezákonné to tam dát „natvrdo“. Jde o situace, kdy prodejce namísto stanovení (nezákonné) povinnosti kýžené jednání pouze výslovně doporučí. Právně na tom není nic špatného, v praxi však často dochází k zamítátní nároků zejména z reklamací poškozených zásilek právě pro nedodržení onoho "doporučení". Doporučení navíc za povinnost často zamění sám spotřebitel a z toho důvodu třeba neuplatní své oprávněné nároky.
-
Nejasné informování o vašich právech formou „je-li kupujícím spotřebitel“ či „je-li smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku“ bez vysvětlení toho, kdo či co vlastně spotřebitelem či oním prostředkem je. Velmi užitečné jsou i informace typu „Na výrobky z obchodu XY se vztahuje záruční doba stanovená platným občanským zákoníkem.“
-
Nepřehlednost podmínek, které jsou důsledkem pokusu o jakousi kompilaci práv a povinností jak v případě, kdy smlouvu uzavírá spotřebitel, tak v případě, kdy je kupujícím podnikatel v jednom sáhodlouhém dokumentu. Z dokumentu pak většinou není možné dostat relevantní informaci, neboť se hemží výrazy a spojení jako "kupující podnikatel", "kupující spotřebitel", jen "kupující" nebo "předchozí 4 body neplatí, v případě, kdy je kupujícím kupující podnikatel".
-
„Strašeníčka“, která mají za cíl odradit spotřebitele od uplatnění jeho práv: „Je možné vrátit i zboží použité, avšak dodavatel má opět právo na úhradu nákladů spojených s uvedením zboží do původního stavu. Tyto náklady mohou teoreticky dosáhnout i plné ceny zboží." „V případě úplného zrušení objednávky kupujícím již potvrzené prodávajícím, a to i po výše zmíněné důvodné neakceptaci změny závazné objednávky ze strany prodávajícího, může prodávající po kupujícím podnikateli požadovat smluvní pokutu (storno poplatek) ve výši 10% z ceny zboží.“
...a také nějaká pozitiva, aby to nebylo tak smutné
- Problémy většinou nejsou s informováním o délce záruční doby. Internetové obchody se vám většinou nesnaží vnutit, že na baterii máte záruku jen 6 měsíců a na software vůbec. Někteří vás dokonce poinformují i o tom, že se vám záruka prodlouží o dobu strávenou v reklamaci či při výměně součástky.
- Prodejci uvádějí údaje, na základě kterých je lze identifikovat.
- Prodejci v souladu se zákonem příliš netouží po „poplatcích“ za podle nich neoprávněné reklamace.