O advokátech

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Kdo je advokátem

Advokátem může být pouze osoba zapsaná v seznamu advokátů, který vede Česká advokátní komora (ČAK). Na základě žádosti komora zapíše do seznamu každého, kdo splňuje dané podmínky. Těmi jsou především bezúhonnost, ukončené magisterské studium na právnické fakultě, tříletá koncipientská nebo jiná uznatelná praxe a úspěšně vykonaná advokátní nebo jiná uznatelná zkouška. Pro advokátní praxi je dostatečné, aby měl advokát titul Mgr., nemusí mít akademický titul JUDr., jak se někteří mylně domnívají. Titul JUDr. se váže na sepsání a obhájení rigorózní (vědecké) práce, která je po ukončení studia dobrovolná (tzv. malý doktorát).

Jak správně vybrat advokáta

Výběr advokáta by měl záležet především na problému, se kterým potřebujeme poradit nebo pomoci. Pokud se věc týká spotřebitelské oblasti, většinou budeme hledat odborníky na občanské právo. Dalším kritériem bude také dostupnost advokátní kanceláře z našeho bydliště či pracoviště, vzdálenost od příslušného soudu a dobré reference. Je určitě výhodou, pokud advokáta doporučil někdo, kdo s ním má dobrou zkušenost. Další možností, jak nalézt vhodného advokáta, je vyhledávání v databázi České advokátní komory. Seznam advokátů specializujících se na právo ochrany spotřebitele je dostupný také na našich stránkách

Není-li sjednáno jinak, může se advokát nechat při poskytování právních služeb zastoupit jiným advokátem, advokátním koncipientem nebo dalším svým zaměstnancem. Máte-li proto zájem o využití předností určitého advokáta, je třeba na to pamatovat již při sjednávání smlouvy o poskytování právních služeb (tento nadstandardní požadavek se pochopitelně může promítnout do výše jeho odměny).

Máte-li problém s vyhledáním advokáta (minimálně dva advokáti poskytnutí právní služby odmítli) a nesplňujete podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů soudem, máte právo podat žádost k ČAK, aby vám advokáta sama určila – více informací získáte zde. Odůvodňují-li to vaše majetkové nebo příjmové poměry, může komora současně rozhodnout, že právní služba bude určeným advokátem poskytnuta bezplatně nebo za sníženou odměnu.

Odměna advokáta

Odměna advokáta za poskytování právních služeb se řídí zpravidla jeho smlouvou s klientem (smluvní odměna); není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

Smluvní odměna může být stanovena pevnou částkou (např. za zastoupení v určité věci či za provedení dohodnutých úkonů) nebo i časovou sazbou, kdy advokát pouze určí, kolik si bude účtovat například za hodinu práce. Při sjednání časové (hodinové) odměny advokáta je vhodné trvat na stanovení odhadu časové náročnosti poskytovaných služeb. Nebyl-li klient advokátem předem písemně upozorněn na podstatné překročení odhadu, není klient povinen rozdíl v ceně služeb hradit. Vyplacení odměny může být také po dohodě vázáno na dosažení určitého výsledku (úspěchu) věci. V občanskoprávních záležitostech se výše hodinové smluvní odměny pohybuje obvykle v rozmezí 1000 až 2000 korun, ale i více, a to podle odborné či jazykové náročnosti, počtu účastníků, eventuálně soudního řízení, předpokládaného počtu úkonů a také lokality, kde se právní služba poskytuje (na malém městě jsou obvykle sazby nižší než v hlavním městě).

Způsob výpočtu odměny by vám měl advokát sdělit již při první (např. i telefonické) konzultaci a tento způsob by měl být uveden ve smlouvě o poskytování právních služeb nebo v samostatném dokumentu, který podepíšete. Kromě odměny advokáta vznikají i náklady za hotové výdaje advokáta (místní přepravné, náklady za poštovní a telekomunikační služby – není-li dohodnuto jinak, pak v paušální výši 300 korun za jeden úkon) a náklady za promeškaný čas ve výši dle advokátního tarifu. Důležité je se také informovat, zda je advokát plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), protože ta v odměně advokáta není obsažena, proto je třeba ji připočítat.

Pozor také na výši sjednané smluvní odměny advokáta. V případě úspěchu ve věci v soudním řízení vám soud přizná náhradu za zastoupení jen ve výši určené advokátním tarifem, i když jste si s advokátem dohodli smluvní odměnu vyšší. Případný rozdíl tak hradí klient, pokud si s advokátem nedohodl něco jiného.

Ostatní náklady civilního soudního řízení

V případě, že se jedná o věc, která bude řešena soudem, vznikají další náklady, například na zaplacení soudního poplatku (za každý stupeň řízení) ve výši podle přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Výše poplatku je obvykle 5 % z ceny předmětu řízení, minimálně však 1000 korun; u návrhu na nepeněžité plnění (uložení povinnosti žalovanému něco vykonat apod.) 2000 korun; u návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného se zaručeným elektronickým podpisem výhradně prostřednictvím ePodatelny Ministerstva spravedlnosti pak 4 % z ceny předmětu řízení, minimálně 800 korun, u žalované částky do 10 tisíc korun dokonce pouze 400 korun. Poplatek je třeba zaplatit současně s podáním žaloby (do částky 5000 korun se hradí vylepením kolku na prvním listu žaloby) nebo vás k úhradě po podání žaloby vyzve soud. Nebude-li poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, soud řízení zpravidla zastaví.

Účastník řízení může požádat o osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho majetkové nebo příjmové poměry (§ 138 zákona č. 99/963 Sb., občanského soudního řádu). Dále je třeba počítat s možnými náklady na cestovné účastníků a jejich zástupců, s případnými náklady dokazování (za znalecký posudek, svědečné), eventuálně tlumočné, je-li účastníkem nebo svědkem cizinec. Existuje i riziko, že bude účastník povinen při neúspěchu ve věci nahradit náklady zastoupení protistrany, pokud byla zastoupena advokátem. Jejich výše je opět stanovena advokátním tarifem podle počtu úkonů.

Pokud jste žalovanému nejméně sedm dnů ještě před podáním návrhu k soudu zaslali předžalobní výzvu k plnění a budete v řízení před soudem úspěšní, soud zpravidla současně rozhodne o tom, že protistrana je povinna vám náklady soudního řízení nahradit. Naopak při neúspěchu budete muset hradit náklady protistraně vy. Pro orientační výpočet nákladů civilního soudního řízení navštivte naši kalkulačku nákladů soudního řízení.

Co dělat, když jste účastníkem civilního soudního sporu a nemáte prostředky na advokáta

Pokud se do takové situace dostanete, je možné obrátit se na soud s písemnou žádostí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů s odvoláním na § 30 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. V takovém případě hradí náklady advokáta stát, soud však není povinen žádosti vyhovět. Advokát vám bude ustanoven pouze v případě, že soud uzná, že to nezbytně vyžaduje ochrana vašich zájmů a prokážete, že finanční prostředky objektivně nemáte.

Odpovědnost advokáta

V případě, že nejste s advokátem spokojeni proto, že advokát porušil své povinnosti, je možné se obrátit se stížností na Českou advokátní komoru, která může advokáta za prohřešek potrestat kárným opatřením od napomenutí přes pokutu až po vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Advokát vedle toho odpovídá za újmu, kterou klientovi způsobil výkonem advokacie, a to i svými pracovníky, pokud neprokáže, že újmě nebylo možné zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Pro tyto účely má každý advokát ze zákona sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Tohoto nároku je třeba se v případě sporu proti advokátovi domáhat soudní cestou, ČAK do vztahu mezi advokátem a klientem nevstupuje.

Alternativa pro zastupování advokátem

Základní informace o vhodném právním postupu lze zdarma získat při konzultaci s advokátem v rozsahu cca 15 minut v rámci regionálně dostupného programu ČAK na bezplatné právní poradenství. Zastoupení advokátem je povinné pouze v řízení před Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem České republiky.

V případě, že se rozhodnete v soudním řízení využít samostatný postup a domáháte se zaplacení peněžní částky, doporučujeme se podívat na náš vzor Návrh na vydání platebního rozkazu. Procházet soudním řízení bez zastoupení advokátem lze však s ohledem na složitost právních (nejen procesních) předpisů považovat v dnešní době spíše za hazard.

Určitou alternativou je zvolit si zástupcem na základě udělené plné moci některou jinou osobu, nejlépe práva znalou. Soud zastoupení tímto obecným zmocněncem nemusí připustit, pokud zástupce není k řádnému zastupování zjevně způsobilý nebo pokud vystupuje v různých věcech opětovně. Na výši případné odměny takového zástupce se pak advokátní tarif nevztahuje a soud o její náhradě nerozhoduje. I zde je třeba počítat stále s ostatními náklady řízení, včetně soudního poplatku.

Přihlásit