Ovocné nápoje: Pozor na obsah primárních surovin i cukru

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 2/2008

Chceme-li dosáhnout maximálního účinku pro organismus pozitivních látek, které jsou obsaženy v ovoci nebo zelenině, měli bychom tyto plody přírody konzumovat především v přirozené čerstvé a tuhé formě. Nápoji jakéhokoli typu nelze skutečné ovoce a zeleninu nahradit, nehledě na to, že některé rádoby ovocné nápoje kolem deklarované suroviny prošly opravdu jen ve velmi velké vzdálenosti.

Základní rozdělení

Zákon, respektive příslušná vyhláška týkající se nealkoholických nápojů, rozlišuje v zásadě tři kategorie ovocných a zeleninových nápojů podle obsahu ovocné složky.
Nejkvalitnější z tohoto pohledu jsou „stoprocentní šťávy“ (takhle by měl být správně výrobek označen), které musí být vyrobeny pouze z ovocných a zeleninových šťáv, do nichž nebyla přidána žádná voda a obsahují tak výhradně ovocnou nebo zeleninovou šťávu z jednoho nebo více druhů ovoce. Tyto nápoje se také označují jako 100%, juice nebo džus. Faktem ale je, že džus není žádný oficiální legislativní pojem, takže zmíněných 100 % ovocno-zeleninových šťáv v podstatě obsahovat nemusí.
Pokud je nealkoholický nápoj označen slovem „nektar“, pak musí – podle druhu použitého ovoce – obsahovat minimálně 25 až 50 procent ovocného podílu. Například citrónový nektar musí obsahovat nejméně 25 procent citrónové šťávy, zatímco pomerančový, hruškový nebo broskvový nektar 50 procent šťávy z příslušného ovoce.
Třetí kategorií jsou „ovocné nápoje“, u kterých je většinou obsah ovocné složky nižší než u ovocných šťáv a nektarů. Vyhláška přitom neurčuje konkrétní množství ovocné šťávy, které musí být v ovocném  nápoji obsaženo, ale ukládá výrobci povinnost uvádět na obale údaj o procentickém hmotnostním podílu ovocné nebo zeleninové složky v nápoji. Do ovocných nápojů lze při hodně přimhouřených očích zařadit také ovocné limonády. V nich je ovšem podíl ovocné šťávy prakticky zanedbatelný, řádově v jednotkách procent, ačkoli se prostřednictvím aromat a barviv opticky tváří, jako by to bylo ovoce samo. Nu, není.

Mošty a koncentráty

Drtivá většina ovocných a zeleninových nealkoholických nápojů je vyráběna z koncentrátu, dříve však byly na trhu také mošty, vyráběné stáčením ovocných šťáv z lisované suroviny. Stáčené nápoje přitom mají oproti výrobkům z koncentrátů základní výhodu ve vyšší nutriční hodnotě, i když záleží hlavně na použitých technologiích.
Obecně platí, že tepelným zpracováním ztrácí potravinářská surovina (v tomto případě ovoce nebo zelenina) část pro organismus prospěšných vlastností, což se týká zejména vitamínů a flavanoidů. Právě proto je nejvhodnější konzumovat čerstvou zeleninu a ovoce. Jenže i přímo stáčené šťávy z ovoce – mošty, mohou být technologicky upravovány s tím, že důsledkem je ztráta části původních nutričních hodnot suroviny.
V případě podomácku vyráběných moštů navíc přistupuje riziko, že byla k jejich výrobě použita surovina třeba i opticky nezřetelně napadená nějakou plísní. Plísně přitom tvoří zdraví a někdy i životu nebezpečné látky mykotoxiny. Jejich výskyt v průmyslově vyráběných produktech je kontrolován dozorovými orgány státu, to ale v případě domácích moštů neplatí. Tam je zárukou kvality jen a pouze zodpovědnost konkrétního moštaře.

Koncentrace ovocných surovin

na první pohled by se mohlo zdát, že stoprocentní šťávy jsou z hlediska výběru tohoto typu nealkoholických nápojů optimálním a nejdostupnějším řešením. Nic ale není černobílé.
Vysoká koncentrace ovocné a zeleninové složky v praxi znamená poměrně vysoký obsah cukrů, a to kolem deseti procent. Doporučená denní dávka sacharidů je přitom 60 gramů a toto množství tak pokryjeme při konzumaci zhruba půllitru stoprocentní šťávy. Dietologové proto doporučují ředit si tyto nápoje vodou. Mimochodem, zmíněnou doporučenou denní dávku cukrů můžeme překročit i jen jedním hodně oslazeným šálkem kávy. Klasická kostka cukru váží 7 gramů, sáčky s cukrem mají hmotnost 4, častěji však 5 gramů.

Petr HAVEL

Přihlásit