Jak vybrat kečup

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 21.9.2011   

Kečup je potravinářský výrobek ze zpracované zeleniny, zejména z rajčat. Na jeho oblibě není nic špatného, spolu s rajčaty do kečupu přechází přírodní barvivo lykopen, které posiluje cévy, srdce i mozek. Dvě polévkové lžíce kečupu mají více lykopenu než čerstvé rajče střední velikosti, dle tabulky Informačního centra bezpečnosti potravin. Jde o to, zda je zpracovaných rajčat v kečupech skutečně tolik, kolik jich být má.

  • Falšování má zabránit vyhláška Ministerstva zemědělství s číslem 157/2003 Sb. v platném znění, která výrobcům ukládá, jaký podíl rajčatové suroviny musí do kečupu přijít. Když je jí méně, pak už se výrobek nesmí nazývat kečupem.
  • Závazný název kečup se někteří výrobci „šetřílci“ snaží obejít hrou se slůvky, aby zmátli méně všímavé spotřebitele a přitom měli krytá záda před kontrolními orgány. Pozor proto na různé „kečupové omáčky“, které lze na pultech najít a pro které neplatí žádné jakostní limity.
  • Pro výběr: Kečupy se standardně dělají jako jemné (sladké) nebo ostré (pálivé). Kečupy, které mají v názvu slova „prima“, „extra“ nebo „speciál“ obsahují více rajčatového podílu než standardní kečupy.
  • Ve skle nebo v plastu? Z plastového obalu se kečup lépe dávkuje na talíř. Tradiční sklo by mohlo být signálem, že kečup nebude konzervovaný chemicky, umožňuje totiž sterilaci teplem přímo v láhvi. Skrz čiré sklo navíc poznáme, jak sytou má kečup barvu, která je sama o sobě příznakem kvality, neboť signalizuje přítomnost vyzrálých rajčat, zatímco pod červeně zbarvený plast nevidíme.
  • S konzervanty či bez? Kečupy se ošetřují třemi různými způsoby. Dva z nich, pasterace a tzv. horký rozliv, jsou založeny na tepelné sterilaci. Třetí možností je chemická konzervace.  Pro ni se smí používat jen schválené konzervanty, jejichž seznam podléhá pravidelné revizi. Konkrétní použitý konzervant je vždy uveden na etiketě. Chemicky konzervovaný kečup vydrží v otevřené láhvi déle než sterilovaný (pasterovaný).
  • S cukrem nebo glukózo fruktózovým sirupem? Kalorická hodnota obou přírodních sladidel je obdobně vysoká. Pro výrobce je praktičtější sirup, protože se na rozdíl od cukru nemusí rozpouštět.
  • Sůl kamenná nebo mořská? Předpisy povolují použít k výrobě kečupu maximálně 3,5 procenta soli, v přepočtu 3,5 gramu na sto gramů výrobku. Mořský původ má i kamenná sůl, protože se její ložiska nacházejí v místech někdejších prehistorických moří a kamenná sůl se běžně obohacuje jódem.
  • Jak dešifrovat slovo koření na etiketě? Výrobci nemusejí rozkrývat svoji recepturu. Umožňuje to předpis, podle něhož není nutné uvádět přesně složení u suroviny do 2% obsahu ve výrobku. Pokud je ve výrobku použit celer, musí to tam být uvedeno kvůli alergikům.
  • Bez přidaných barviv? Ta se do kečupů dávat vůbec nesmějí. Tímto údajem se tedy výrobce chlubí předností, která se rozumí sama sebou.
  • Bio či nebio? Ekologický původ potravin, tedy i kečupů, dokládá na obalu pouze jednotné unijní logo zeleného lístečku, složeného z 12 hvězdiček, případné český certifikát zelenobílé zebry s nápisy „bio“ a „produkt ekologického zemědělství“.
  • Do kdy spotřebovat? Na obalu musí být datum minimální trvanlivosti, do kterého má být kečup zkonzumován. Čím delší, tedy vzdálenější datum, tím čerstvější výrobek si odnesete domů.

Přihlásit