Nákup na farmářských trzích

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 9/2011

Čerstvá vejce, drůbež nebo králíky přímo od drobných chovatelů lze koupit na tržištích, kde jsou veterinární předpisy mírnější, ale úplně zrušeny nejsou.

Tržnice neznamená Orient

Sezóna farmářských trhů právě vrcholí. Spotřebitelé především čekají, že tam najdou čerstvé potraviny, které nemusely prodělat dlouhou cestu v kamionech a pobyt ve skladech, protože jsou z nedalekého okolí. Prodávat se tam smí nejen ovoce, zelenina a květiny, ale i produkty chovatelů drobného zvířectva, například drůbeží a králičí maso, vejce nebo med. Zároveň je povolen také prodej sladkovodních ryb nebo zvěřiny. Na trhu lze koupit i živé sele, jehně nebo kůzle.

Ovšem i v improvizovaných podmínkách u stánků na náměstích musí být dodrženy určité hygienické zásady, aby bylo chráněno zdraví spotřebitelů. České tržiště není orientálním bazarem, přestože je na něm povoleno smlouvat. Byť jsou pravidla prodeje potravinového zboží na farmářských trzích mírnější než v běžné obchodní síti, i v tomto případě se řídí závaznými předpisy.

Připomeňme, že produkty živočišného původu se smějí prodávat pouze na schválených tržištích, která pro tento účel mají odpovídající zázemí, zejména přívod pitné vody a odtok vody odpadní do kanalizace. Nesmějí chybět ná-doby na potravinářský odpad a přístup k umývárně s WC. Podrobněji se pravidly tržištního prodeje řídí vyhláška Ministerstva zemědělství č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství.

Své povinnosti ale mají i zákazníci farmářských trhů. Co si spotřebitel na farmářském trhu koupí, to může použít pouze pro spotřebu ve vlastní domácnosti a nesmí to dále prodávat ani sousedovi odvedle. Jinak řečeno, maso, vejce a jiné živočišné produkty z farmářského trhu nesmí sloužit třeba jako surovina pro přípravu jídla v restauraci. Je to kvůli dohledatelnosti v případě zdravotních komplikací.

 

Vždy doložit původ

Zmíněná vyhláška umožňuje drobným chovatelům, lovcům a rybářům legálně prodat přebytky, aniž by museli projít zdlouhavou schvalovací procedurou úřadů. Hlavní zásadou v tomto případě je, že drobní chovatelé smějí prodávat pouze produkty z vlastního chovu a rybáři s lovci vlastní úlovek. I na farmářských trzích má však Státní veterinární správa právo kontroly jako všude jinde.

Prodávané zboží v drobném musí splňovat určité podmínky. Prodávající musí být vždy schopen na místě doložit původ produktů.

Čerstvá vejce na farmářských trzích nemusí mít na skořápce identifikační kód, jako je tomu v běžné obchodní síti. Chovatel však musí mít při prodeji viditelně umístěnou tabulku se svým jménem a adresou. Vejce mohou být stará nanejvýš 21 dní od snůšky, uchovávaná při nekolísavé teplotě v rozmezí 5 až 18 °C. Chovatel může jednomu zákazníkovi prodat maximálně 60 vajec. Doplňme, že neoznačená vejce od vlastních slepic smí drobný chovatel prodávat i přímo u sebe doma, tzv. ze dvora, opět jen do 60 kusů jednotlivému zákazníkovi. Šedesát vajec týdně může také nabídnout do místní maloobchodní prodejny, kde se taková vejce prodávají po prosvícení zákazníkům k vlastní spotřebě.

Čerstvé drůbeží maso, tedy nejen kur domácí, ale i krůty, perličky, kachny, husy a holubi z vlastního chovu, musí být vykuchané a uchovávané při teplotě do 4 °C. Maso musí být čitelně označeno nápisem: „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“. Drůbež smí chovatel v drobném rovněž dodávat do místní prodejny, a to nejvýš deset kusů týdně pro vlastní spotřebu zákazníkům.

Maso králíků se při prodeji na tržišti řídí obdobnými pravidly, nesmí však být oddělená hlava. Jeden chovatel smí prodat nejvýš deset králíků týdně. Nařízená teplota pro uchovávání jsou 4 °C, za stejných podmínek se smí prodávat i drobná divoká zvěř včetně pernaté.

Selata, jehňata a kůzlata lze prodávat na tržišti pouze živá, a to jen do hmotnosti 15 kg. Pokud to umožňuje tržní řád, může je prodejce porazit přímo na místě.

Ryby se prodávají živé a jsou-li na prodejním místě také zabíjeny, kuchány a por-covány, musí k tomu být odpovídající podmínky. Tedy dostatečný přívod pitné vody, omyvatelný pult, nástroje a nepropustná uzavíratelná nádoba na odpad. Prodávat lze i čerstvé chlazené ryby při teplotě 0 °C, což je teplota tajícího ledu. Prodej živých ryb, stejně jako jejich usmrcování a další opracování musí být nahlášeno sedm dní předem příslušné Krajské veterinární správě.

Med a včelí produkty smějí pocházet ze včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh. Musí být označené jménem, příjmením a adresou včelaře chovatele, u medu druhem a množstvím.

Maso velkých hospodářských zvířat z domácí porážky a výrobky z ní je na tržišti nepřípustné prodávat.

 

Šidí se i pod stánky
Spotřebitelé by měli vědět,že i pod plátěnou střechou stánků na tržištích s farmářskými produkty platí stejné zásady pro poctivý prodej jako v tzv. kamenných obchodech. To znamená dodržování správné hmotnosti prodávaného zboží či poctivé míry nápojů, vydávání řádně vyplněných účtenek, informace o zboží a údaje o identifikaci prodejců. Na dodržování zákona o ochraně spotřebitele na farmářských trzích se zaměřila Česká obchodní inspekce, jejíž pracovníci v průběhu letošního dubna až června uskutečnili celkem sto kontrol ve všech krajích České republiky. Závady našli celkem u 35 prodejců, za což na místě udělili 26 pokut a v devíti případech ji vyměří ve správním řízení. Nejvíce prohřešků, v 57 procentech případů, kontroloři ČOI shledali v Praze a Středočeském kraji a také v kraji Jihočeském a na Vysočině. Naopak v kraji Libereckém a Ústeckém byly závady jen v 11 procentech případů. Nejčastějším nedo-statkem bylo používání úředně neověřených měřidel. Zákon o ochraně spotřebitele nedodrželi prodejci také tím, že neumožnili kupujícím zkontrolovat si správnost uváděných údajů, případně jim vydali neúplný doklad o nákupu, tedy bez uvedení ceny, data prodeje, informace o druhu zboží nebo identifikačních údajů o prodejci.

 

Větší přísnost pro velká zvířata

Na rozdíl od masa králíků a drůbeže, které smí pocházet z neregistrovaných a neschválených chovů, musí produkce potravin a surovin z velkých hospodářských zvířat pocházet jen ze schválených a registrovaných podniků. Povinností prodejců je udržovat toto zboží při stanovených teplotách a průběžně je kontrolovat.

Maso vepřové, hovězí, skopové a maso velké divoké zvěře je nutné uchovávat při teplotě 7 °C. Vnitřnosti se udržují v prodeji při teplotě 3 °C. Mléčné výrobky s krátkou dobou použitelnosti se prodávají při teplotě v rozmezí od 4 do 8 °C. Ostatní výrobky se řídí teplotou uloženou výrobcem.

Prodávající u zboží této náročnější kategorie živočišných produktů musí mít viditelně umístěnou informaci o názvu potraviny, jejím množství a datu použitelnosti nebo minimální trvanlivosti. A samozřejmě být vždy schopen na místě doložit původ produktů.

Po celou dobu prodeje musí být potraviny chráněné před znečištěním a přímým vlivem povětrnosti. Prodávající musí mít čistý oděv, čisté nástroje a pult. Při styku s nebalenými potravinami, zejména masem, i čisté ruce – proto musí mít k dispozici zdroj pitné vody k jejich mytí. Prodávat zboží s prošlou použitelností je zakázané. Špatné zkušenosti s prodejem zboží živočišného původu na tržištích mohou spotřebitelé oznámit místně příslušné Státní veterinární správě. Kontrolou produkce rostlinného původu se zabývá Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

 

Padělaná rajčata
Rusové milují ázerbajdžanská rajčata, a tak není divu, že obchod s nimi na moskevských tržištích jen kvete. Ale opravdu všechna vyrostla jen na polích Ázerbajdžanu, což je jedna z bývalých sovětských republik? Redaktoři ruského televizního kanálu TV 1 zakoupili u různých stánků několika moskevských tržnic rajčata zmíněného původu a neprodleně se s nimi vydali letadlem přímo do Baku, hlavního města republiky. V budově tamního ministerstva zemědělství se televizní štáb dočkal studené sprchy. Ukázalo se, že žádné z rajčat nemělo ázerbajdžanský původ. Sama Ruská zemědělská inspekce podle svých poznatků odhaduje, že skutečně ázerbajdžanský původ má jen sedm procent takto deklarovaných rajčat na ruském trhu, ostatní jsou za ně pouze vydávána. Za oblibou chutných plodů z Ázerbajdžanu je specifické klima – na tamní rajčatové plantáže pod širým nebem nepřetržitě svítí slunce od dubna až do října, celkem sto slunečních dní. Proto jsou rajčata tak sladká a šťavnatá, ale také tak často „padělaná“.

Přihlásit