Jak vybrat tresčí játra

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 10.2.2011   

Konzervovaná tresčí játra ve vlastním oleji nebo šťávě jsou nejenom vhodným zpestřením jídelníčku, ale i v mnoha aspektech prospěšná lidskému zdraví. Obsahují především vitamíny D a A a omega-3 mastné kyseliny. Jejich konzumace by však neměla mít každodenní či nadměrný charakter.

Než dáte do vozíku, čtěte

Konzervovaná tresčí játra patří mezi delikatesy a jejich výběr by se tedy neměl řídit cenou. Dvě rozhodující skutečnosti, zda koupit či nikoliv, najdete na obalu konzervy.

Datum minimální trvanlivosti vypovídá nejenom o tom, do kdy má být výrobek spotřebován, ale také o jeho čerstvosti. Čím delší, tedy vzdálenější datum, tím čerstvější výrobek si odnesete domů.

Informace o zemi původu, případně o mořích či oceánech, kde byly tresky uloveny, souvisí se zdravotním aspektem – vyloučením zbytečné toxické zátěže organismu. Tresky, jejichž domovinou je Baltské moře, jsou kontaminovány dioxiny a polychromovanými bifenyly s dioxinovým efektem. Důkazem jsou nejenom častá varovná hlášení kontrolních orgánů – Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ale i náš test tresčích jater. Nejčastěji se baltské tresky objevují v konzervách pocházejících z Polska. Ačkoliv nemusí představovat akutní riziko pro zdraví, pro konzumaci jsou nicméně naprosto nevhodná.

Dodejme, že ani oceánské vody nejsou prosty toxických látek, stopy dioxinů a polychlorovaných bifenylů vykázaly v našem testu i další výrobky. Z pohledu denního příjmu člověka a s ohledem na to, že tresčí játra nepatří mezi každodenní potraviny, se však jedná o zanedbatelné množství.

 

Balt - stoka Evropy

Největší podíl na jeho kritickém stavu má bývalý Sovětský svaz a země bývalého východního bloku; neexistence ekologických pravidel umožňovala vypouštět odpady jak průmyslové, tak komunální do vodních toků ústících do moře a samozřejmě i přímo do moře.

Znečištění Baltu se začalo vážněji projevovat v šedesátých letech minulého století, vzrůstalo a bohužel stále vzrůstá. Vedle odpadů, které v něm končí, dostalo smrtící ránu v roce 2003. Z potopené čínské nákladní lodě Fu Shan Hai skončilo v jeho vodách 66 tisíc tun umělých hnojiv a 1600 tun nafty, byť následně částečně odčerpané. Další zátěž Baltu se váže k intenzivní lodní dopravě; uvádí se, že dánskými úžinami ročně proplouvá přibližně 160 tisíc lodí.

Baltské moře má několik přírodních nevýhod. Je poměrně mělké, udávaná průměrná hloubka cca 50 až 60 metrů, největší 459 metrů. Teplota jeho vod je nízká, což vede k extrémně pomalému odbourávání chemikálií. Obtížně se přirozeně čistí, neboť s otevřeným Atlantským oceánem je jen úzce spojeno, takže nedochází k žádné výrazné výměně vody. Odhaduje se, že Baltické moře by se mohlo uzdravit tak za 35 let za předpokladu, že nebude dále znečišťováno.


Přihlásit