Ke kauze nevrácených modemů UPC

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 8/2011

Čas od času se – pokud na internetu zabloudíme do diskusí pod články informující o obětech léček na spotřebitele – setkáváme se striktními zastánci tak zvané smluvní autonomie, kterým nějaká ochrana spotřebitele není moc po chuti. „Podepsals to? Tak mi tady teď nefňukej!“ zní kyberprostorem.

Silácká prohlášení jsou zbytečná, i hlasateli takového názoru se může stát jednoduchá věc: vypoví smlouvu se svým poskytovatelem internetu a ve zmatku souvisejícím třeba se stěhováním mu zapomene do několika málo dnů vrátit zapůjčený modem. Nebo jej vrátí, ale po takřka dvou letech, kdy se druhá strana neozývala, to již nemá jak prokázat. Zejména první případ je aktuálním problémem mnoha bývalých klientů společnosti UPC, která postoupila pohledávky (včetně těch ze sporných smluvních pokut za nevrácená zařízení) společnosti Český inkasní kapitál (ČIK), která pak zákazníkům připraví nemilé překvapení: platební rozkaz na částku dosahující někdy až k 20 000 korunám.

Právě tato kauza je krásnou ukázkou smysluplnosti práva na ochranu spotřebitele. Smluvní podmínky, které spotřebitelé odsouhlasili jako součást smlouvy s UPC, skutečně za nevrácení použitého, většinou dva roky starého zařízení do sedmi dnů od ukončení smlouvy účtují smluvní pokutu 5000 Kč, zatímco zcela totožného nového zařízení si tatáž společnost podle svého ceníku považuje patnácti sty korunami, tedy částkou méně než třetinovou. Smluvní pokuta je v souladu s podmínkami splatná hned osmý den po ukončení smlouvy, za každý den navíc narůstá o úroky z prodlení ve výši 0,1 % dlužné částky, tedy o 36,5 % ročně.

Údajnou pohledávku pak UPC postoupí vymahačské společnosti, která v době, kdy úroky již začínají být zajímavé, podá k soudu návrh na vydání platebního rozkazu. Povinnost vymáhat po vás částku mimosoudními upomínkami nemá a motiv tak činit také ne. A soudy především na základě předložené smlouvy a podmínek bohužel často bez většího zkoumání platební rozkazy skutečně vydávají. Očekávají totiž, že ukřivdění se budou aktivně bránit a oprávněně žalovaní raději rezignují a ušetří jim práci. Ví ale tohle spotřebitel, který se se soudy potýká třeba poprvé?

Průměrný spotřebitel se navzdory odstrašujícím případům z médií i svého okolí a vší možné osvětě v dnešním světě pohybuje s vírou ve férové jednání druhé strany. Protistraně přisuzuje podobné záměry, které má on sám – a on přece rozhodně nechce nikomu ublížit. Je to logické: spotřebiteli, který sám nemá možnost podnikatele výrazněji poškodit, nějaké „škození“ ani nepřijde na mysl. Kdyby přišlo a on v důsledku toho nějakou tu nekalost od protistrany spíše očekával, jeho psychické pohodě by to dvakrát neprospělo. Ať již pro klid své duše, či z nedostatku času tak smlouvy a nekonečné smluvní podmínky zvláště raději nečte. Někdy to klapne, někdy to skončí bezcennou plastovou krabičkou na dně sklepa a pravomocným platebním rozkazem na 20 000 Kč.

 

Jelikož si případy poškozených spotřebitelů byly podobné jako vejce vejci, rozhodli jsme se poskytnout poškozeným účinnou ochranu ve formě vzorového odporu proti platebnímu rozkazu, který je nutný podat do 15 dnů od doručení platebního rozkazu. Základem naší obrany je namítání neplatnosti ujednání o smluvní pokutě z důvodu její nepřiměřenosti k výši skutečně vzniklé škody; smluvní pokuta je podle nás stanovena ve výši odporující dobrým mravům, čemuž zákon ochranu neposkytuje. Vše podkládáme judikaturou i materiály přibližující skutečnou hodnotu používaného zařízení od samotné společnosti UPC. Stejně tak je nezákonné se spotřebiteli smlouvat úroky z prodlení ve výši 36,5 % za rok, ty dokonce pětinásobně převyšují aktuální zákonnou výši 7,75 % za rok.

Máme nesmírnou radost z toho, že nyní, nedlouho po vydání tohoto nesmírně populárního vzoru, se již můžeme pochlubit s prvními úspěchy u soudu, když v květnu tohoto roku naši argumentaci v celém rozsahu přijal Obvodní soud pro Prahu 2. Ten v případě slečny Pavlíny, která od nás získala vzor odporu, který si přizpůsobila své situaci, rozhodl zcela v její prospěch. Navíc pokud by slečna Pavlína byla zastoupena advokátem, přiznal by jí soud i náklady zastoupení. Ukazuje se tedy, že s aktivním přístupem lze uspět a nic není nutné vzdávat předem.

Několik užitečných rad, více o případu slečny Pavlíny a především náš úspěšný vzor odporu proti platebnímu rozkazu naleznete na www.dtest.cz/upc.


Přihlásit