Zahradní drtiče se dělí podle typu pohonu na modely se spalovacím nebo elektrickým motorem. Benzinové drtiče jsou velmi výkonné, což se však odráží i v jejich vysokých cenách. Modely poháněné elektřinou ze zásuvky jsou pro běžné uživatele obvykle dostačující, neboť většinou přístroj používají v blízkosti domu, chaty nebo chalupy. V následujícím textu se budeme zabývat pouze drtiči elektrickými.
Zahradní drtiče se dále liší systémem drcení. Rozšířené jsou přístroje, které drtí materiál pomocí rychle rotujících nožů, čím dál větší roli hrají na trhu také modely osazené válci s ostrými hroty. Na jednotlivé typy se nyní podíváme blíže.
Nožové drtiče
Klasické zahradní drtiče vybavené noži se v podstatě podobají sekačkám na trávu: materiál rozsekávají rychle rotující nože. Dřevo a zeleň je namleto na poměrně drobné kousky. Nevýhodou nožových drtičů je jejich velká hlučnost. Drticí výkon je v porovnání s válcovými modely nižší. Hodí se spíše do zahrad, ve kterých převládá měkký zelený dopad a tenčí větve, ačkoliv si poradí i s těmi silnějšími. Častěji se ucpávají.
Válcové drtiče
Tyto drtiče jsou vybaveny rotujícím válcem s ostrými hroty, větve jsou drceny v prostoru mezi válcem a přítlačnou deskou. Výhodou je samočinné vtahování materiálu, takže na rozdíl od nožových drtičů jej není třeba do přístroje tlačit. Mají vysoký drticí výkon a obecně si lépe poradí se silnějšími větvemi. V případě jejich ucpání pomůže funkce zpětného chodu. Dalším kladem je, že válcové drtiče nejsou tak hlučné jako modely s noži. I proto se někdy označují jako „tiché drtiče“.
Drtič se speciálním válcem
Tento typ drtiče je vybaven dutým válcem, po jehož obvodu jsou umístěny nožové pláty. Systém bývá též nazýván jako turbínový. Nařezané úlomky materiálu vypadávají skrz dutinu válce do sběrného boxu. Turbínové drtiče jsou velmi výkonné, problém nepředstavují ani poměrně silné větve. Materiál je dovnitř vtahován automaticky. V případě ucpání pomůže zpětný chod, nicméně vzhledem k použité technologii ucpání příliš nehrozí. Turbínový drtič je zhruba stejně hlučný jako válcové modely.
Šnekové drtiče
Drtiče vybavené šnekovým mechanismem jsou méně rozšířené a ne tak univerzální, hodí se spíše na malé zahrádky. Jsou vhodné pro drcení tvrdého zeleného materiálu a větviček. Naopak pro drcení měkkého zeleného odpadu se příliš nehodí. Materiál je do přístroje vtahován automaticky, chod šnekového drtiče je relativně tichý.
Na co si dát pozor?
Obecně se při výběru zaměřte na několik základních parametrů: výkon drtiče (nižší výkon postačí na tenčí větévky, převažují-li silnější větve, sáhněte raději po výkonnějším), dále na rychlost neboli průchodnost materiálu (udávána je obvykle v kilogramech zpracovaného materiálu za hodinu) a v neposlední řadě na maximální průměr větví, kterou je přístroj schopen zpracovat.
Zjistěte si také doporučenou délku větví ke zpracování. Je-li doporučená délka větví kratší a do přístroje budete podávat delší větve, může se stát, že sebou budou v podávacím otvoru házet sem a tam a mohlo by dojít ke zranění obsluhy. Záleží také na konstrukci podávacího otvoru - některé drtiče mají otvor speciálně upravený, aby k mrskání větví nedocházelo.
Roli hraje i dodávané příslušenství. U válcových drtičů je standardem sběrný koš na rozdrcený materiál. Výběrem drtiče se sběrným košem si zajistíte větší bezpečnost práce; bezpečnostní mechanismus zajistí vypnutí přístroje při vytažení koše z držáku.
Zvlášť praktické jsou koše průhledné, které usnadní kontrolu stavu jejich naplnění. Nožové drtiče jsou zpravidla dodávány bez sběrného koše, někdy jsou vybaveny sběrným pytlem. Praktickou pomůckou je dále násypník či podavač, který usnadňuje plnění drtiče menšími větévkami a jiným drobnějším materiálem.
Při výběru se zaměřte také na umístění vypínače, přítomnost bezpečnostní pojistky i celkovou ergonomii přístroje. Zanedbatelná není ani hmotnost drtiče a možnosti jeho přenosu/převozu.