dTest varuje: Výrobci jogurtů uvádějí neprokázaná tvrzení

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 13.7.2011   

Zajistí konzumace jogurtů přirozenou obranu organizmu a zlepší fungování tlustého střeva? Posílení zdraví deklaruje většina výrobců kysaných mléčných výrobků obsahujících probiotika. Jejich tvrzení prověřuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a velkou část z nich zamítl nebo označil za neprokázané.

Výrobci jogurtů v posledních letech obohacují své produkty o probiotika, tedy mikroorganismy, které osidlují střeva a mění v nich složení mikroflóry. Snaží se přitom spotřebiteli vnutit názor, že jedině takto obohacený jogurt mu zlepší zdraví a imunitu. Podle úřadu EFSA se ale deklarované účinky probiotik nepodařilo dosud žádnému výrobci prokázat. Probiotika sice úřad nezakázal, ale chce zabránit klamavé reklamě s nimi spojené.

Výživová a zdravotní tvrzení používaná potravináři byla až do roku 2006 zcela liberální. Následně ale Evropská komise vydala nařízení, podle kterého je nutné tvrzení vědecky doložit nebo je neužívat. Do roku 2008 přišlo úřadu EFSA přes 44 tisíc žádostí o schválení a naprostou většinu z nich zamítla. V zamítnutých žádostech se objevily mimo jiné i proklamace o přirozené obraně organizmu, regulaci zažívání či posílení imunity, které byly připisovány některým typům probiotických bakterií vyskytujícím se v jogurtech.

Jak vyplynulo z průzkumu časopisu dTest, i přes uvedené zamítnutí však tato tvrzení výrobci umísťují na kysaných mléčných výrobcích na českém trhu. Posílení imunity organismu slibuje například Bobík PROBIO kultura, rovnováhu zažívání zase jogurt Acidofilo, Meggle SR, příznivé složení střevní mikroflóry po konzumaci probiotických kultur pak Selský jogurt, pražené cereálie, s probiotickou kulturou BIFI, Hollandia, ČR.

Podle Ministerstva zemědělství ČR lze od 19. ledna 2010 používat na výrobcích pouze schválená tvrzení. Na základě výkladu jiných platí uvedené dokonce již od ledna 2008, kdy skončilo podávání žádostí o schválení výživových tvrzení. „Kdyby potravinářská inspekce využila svého práva a začala tvrzení firem kontrolovat, mohlo by to mít pro potravinářský průmysl vražedné důsledky,“ uvádí Jan Vavrečka, který přednáší evropské podnikové právo na VŠE v Praze. Také podle něj potravináři připisují svým výrobkům vlastnosti léčiv, ačkoliv neprošly schvalovací procedurou.

Pohled Michala Němce z Českomoravského mlékárenského svazu je ale odlišný. Firmy by dle jeho názoru neměly ze svých pozic ustupovat, pokud EFSA nevydá definitivní seznam schválených tvrzení.

Další informace naleznete na http://www.dtest.cz/clanek-1709/co-se-skryva-v-jogurtech

Kontakty:
JUDr. Ida Rozová rozova@dTest.cz, tel.: 241 404 922, 603519101
Mgr. Nikola Švábová, svabova@dTest.cz, tel.: 241 404 922, 731 789 110

Zajištění nezávislosti a objektivity testů: výrobky se nakupují v obchodech a analýzy probíhají v nezávislých laboratořích a zkušebnách. Na stránkách spotřebitelského časopisu nesmí být publikovány žádné reklamy či inzeráty. Náklady spojené s testováním výrobků hradí spotřebitelská organizace. Finanční prostředky získává prodejem časopisu, z grantů a státní dotace.

Občanské sdružení spotřebitelů TEST, založeno v roce 1992, je vydavatelem časopisu dTest. Na jeho stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů výrobků, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o právech, které chrání spotřebitele a posilují jejich postavení vůči prodávajícím a další rady. V letech 1994 až 2010 publikovalo sdružení na stránkách časopisu dTest informace o více než 10 000 výrobcích, varovalo před 507 nebezpečnými výrobky (většina byla určena dětem) a upozornilo na 522 nekvalitních a klamavých výrobků. Sdružení je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.


Přihlásit