Žaludek a zažívání

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 7/2011

Je až s podivem, kolik nejrůznějších nemocí a zdravotních komplikací nás sužuje. Některé vyžadují vysoce odbornou pomoc, jiné můžeme ovlivnit více či méně sami. Někdy si ovšem takovou svépomocí nepomůžeme vůbec, nebo si dokonce zdraví ještě více poškodíme. Příčinami, projevy nejčetnějších lidských neduhů, jejich domácí léčbou, odbornými i lidovými radami a mnohými dalšími věcmi se budeme zabývat v tomto seriálu.

Hned z kraje nutno podotknout, že česká tradiční kuchyně společně s neustávajícím zájmem o fastfoody v podobě hamburgerů a podobných pochoutek rozhodně nepatří k ideální stravě. A to nejen co se rizika nadváhy a obezity týče, ale také co do snadné stravitelnosti a bezproblémového zažívání. S přihlédnutím k faktu, že alkohol a cigarety u nás také rozhodně nestrádají počtem přívrženců, se nelze divit, že nouze není ani o četné žaludeční obtíže a o problémy spojené s trávicím traktem obecně.


Od narození…

Ačkoliv se nehodláme podrobně zabývat zažívacími obtížemi kojenců a malých dětí, zmínka o tom, že tyto problémy postihují i ty nejmenší, je rozhodně na místě. Vždyť dědičnost, vývoj trávicího traktu, význam kojení a unikátní složení mateřského mléka, rozvoj stravovacích návyků či skladba potravy malých dětí, to vše (a nejen to) jsou faktory, které se podílejí na budoucím zdraví trávicího systému a obecně na přístupu každého člověka v péči o něj.

Celkově se samozřejmě jedná o složitý komplex orgánů a dějů, které mohou být, stejně jako řada jiných součástí lidského těla, postiženy nejrůznějším způsobem.


Zdravotní komplikace trávicího traktu

Není třeba listovat odbornými lékařskými knihami a pátrat po vzácných onemocněních trávicího systému. S minimálně jednou zdravotní komplikací tohoto druhu pocházející z klasického čtyřlístku: pálení žáhy – zvracení – průjem – zácpa se jistě většina lidí již setkala. Ač zdánlivě triviální, jde mnohdy o silně obtěžující a v některých případech i život ohrožující stavy.


Pyróza

Pálení žáhy se projevuje se jako palčivý, bolestivý pocit v oblasti za hrudní kostí, někdy pálení zasahuje i do krku nebo nadbřišku a může být doprovázeno pocitem kyselosti v ústech. Často se objevuje, případně stupňuje v době po jídle, po konzumaci tučných nebo výrazně kořeněných jídel, obdobně například po česneku, cibuli, sladkých pokrmech apod., po konzumaci alkoholu, zejména bílého vína, ale i nealkoholických nápojů (káva, džusy aj.). Výskyt potíží můžeme pozorovat také v závislosti na poloze těla, častěji se objevuje vleže nebo při předklonu.

Příznaky se objevují v závislosti na proniknutí žaludečního (event. dvanáctníkového) obsahu zpět do jícnu. Povaha žaludečních látek pak způsobuje dráždění jícnu a výskyt příznaků pálení žáhy.

Co s tím? První pomocí je poloha vsedě a vypití sklenice vlažné vody. Volně dostupné přípravky (žvýkací pastilky, rozpustné prášky atd.), které zmírňují příznaky pyrózy a působí proti „překyselení“, pomáhají velmi dobře, vhodná je však předchozí porada s lékařem či alespoň s lékárníkem. Významná je změna stravovacích návyků a to i v rovině preventivní. Časté pálení žáhy by mělo být konzultováno s lékařem pro vyloučení vážnější příčiny (žaludeční vředy, nádorová onemocnění, aj.)

 

Zvracení

Podnětem může být přejedení, konzumace dráždivých látek (např. kořeněná jídla, silná káva, alkohol, ale i kouření cigaret), průběh infekce. Krom toho může podnět ke zvracení vycházet i z oblasti vnitřního ucha (rovnovážný systém), např. při cestovní nevolnosti, „mořské“ nemoci (houpavé pohyby, pouťové atrakce), četné je i zvracení v průběhu těhotenství. Epizody vícečetného zvracení s delším průběhem mohou výrazně narušit příjem živin a podobně jako u průjmových onemocnění hrozí dehydratace organismu.

Co s tím? V rámci prevence úprava stravovacích návyků. Jako první pomoc příjem vody či černého mírně oslazeného čaje po lžičkách. Doporučuje se i malé množství kokakoly, opakovaně na lžičce. Pokud organismus již akceptuje tekutiny a nedochází po jejich požití ihned k opětovnému zvracení, klademe důraz na dostatečný příjem vhodných tekutin (čaj, voda, minerální voda neperlivá) a na prevenci dehydratace.

 

Průjem

Při průjmu je porušeno vstřebávání vody a některých dalších látek ze střeva zpět do krevního oběhu, navíc dochází k nenormálnímu vylučování vody do střeva. Projevem je časté nucení na stolici (více než 3x denně), její vodnatý či kašovitý charakter. Jde o doslova „zničující“ zdravotní komplikaci, dvojnásob pokud se připojí i epizody zvracení. Extrémní důraz je třeba klást na pitný režim, protože úporný průjem odvádí z organismu značné množství vody a hrozí dehydratace. Dvojnásobný problém nastává při kombinaci průjmu a zvracení, kdy žaludek není prakticky schopen udržet jakoukoliv potravu ani tekutiny.

Co s tím? Úporné průjmy konzultovat s lékařem, sledovat možný výskyt krve ve stolici. Užívání lékařem doporučených léčiv, striktně dietní strava, dostatečný příjem tekutin pro vyrovnání vodních ztrát organismu. Při projevech středně těžké a těžké dehydratace převoz do nemocniční péče. Stupeň dehydratace se hodnotí v závislosti na věku dle procenta ztráty tělesné hmotnosti a dalších klinických příznaků (zapadlé oči, nízké napětí kůže, méně četné močení, tmavá barva moči, zástava močení, aj.).

 

Zácpa

Příčiny zácpy mohou být různorodé. Od snížené pohyblivosti tlustého střeva, přes metabolické poruchy, účinky některých léků, anatomické příčiny (např. zúžení střeva) až po samozřejmě tradiční nevhodné složení stravy a nedostatečný pitný režim.

Co s tím? Prvotně je třeba lékařským vyšetřením zjistit příčinu zácpy a zvolit odpovídající léčbu. Projímadla jsou sice často účinným prostředkem, nutno však podotknout, že často používaným zcela nevhodně (nadužívání). Co se lidové moudrosti týče, jsou za přírodní projímadla považovány např. švestky, jablka, či jahody.

 

Nadýmání

Nadýmání, či lidověji řečeno plynatost v odborné terminologii označujeme výrazem meteorismus. Definováno je nadměrným hromaděním plynů v trávicím ústrojí, zejména ve střevě, a to z důvodu jejich nadměrné tvorby či vinou poruchy jejich distribuce a odchodu z organismu. Přítomnost hromadících se plynů vede k rozepnutí tlustého střeva, které zvětšováním svého objemu může utlačovat orgány uložené v dutině břišní, což se mimo jiné projevuje nepříjemnými bolestivými stavy.

Zvýšení množství plynů v trávicím traktu může mít několik různých příčin. Do žaludku se plyny dostávají například v průběhu konzumace potravy, kdy společně s jednotlivými sousty dochází i k polykání vzduchu. Svůj podíl má také příjem nápojů sycených oxidem uhličitým. Zmiňuje se i riziko tvorby plynů v žaludku v souvislosti s reakcí žaludečních kyselin a jedlé sody, která je stále často užívaným prostředkem proti pálení žáhy. Do střev se dostává část spolykaného vzduchu z žaludku, kromě toho zde však dochází i k samotné tvorbě plynů. Ty mohou jednak vznikat v souvislosti s poruchami trávení (dyspepsie), kdy se plyny uvolňují během procesu hnití či kvašení přijaté potravy.

Významné množství plynů vzniká zejména v tlustém střevě v případech, kdy se do této oblasti dostávají špatně stravitelné nebo nestravitelné složky potravy. Jde zejména o obtížně stravitelné cukry (např. oligosacharidy) a jejich následnou reakci s bakteriální flórou tlustého střeva. Při tomto procesu vzniká oxid uhličitý, vodík a v některých případech také metan. Kromě těchto plynů je ve střevě a v zažívacím traktu všeobecně přítomný také kyslík a dusík.

Další příčinou nadýmání pak může být nadměrné pronikání plynů z krevního řečiště do střeva, nebo naopak snížené vstřebávání plynů ze střeva do krevního oběhu.

Kromě výše uvedených možností se může nadýmání projevovat v závislosti na průběhu rozličných onemocnění zažívacího traktu (dráždivý tračník, střevní neprůchodnost).

Co s tím? Nejčastěji jsou nadýmání i zvýšená plynatost způsobeny konzumací určitého druhu potravin. V tomto ohledu jsou reakce trávicího systému jednotlivých lidí individuální, stejně jako míra obtíží, které „nadýmavé“ potraviny způsobují.

 

Dráždivý tračník

Bývá často provázen nadýmáním. Jde o funkční poruchu tlustého střeva neboli tzv. střevní neurózu. Postihuje značné množství lidí (až 25 % obyvatelstva). Dráždivý tračník je definován změnou motility (hybnosti) střevní stěny ve smyslu jejího zvýšení, nebo naopak snížení; jde tedy o nepřiměřenou reakci střev. Střevní obsah (včetně plynů) je tak posouván směrem ke konečníku neúměrně pomalu, což se projevuje nejčastěji zácpou a kolikovitými bolestmi břicha. V opačném případě, kdy je střevní obsah posouván příliš rychle, patří k častým příznakům průjem, časté nucení na stolici, atd.

Příčiny vzniku jsou dodnes nejasné, nicméně prokazatelně se na vzniku a tíži projevů může podepisovat působení stresu.
Změna citlivosti stěny tlustého střeva a rozvoj obtíží dráždivého tračníku bývají rovněž připisovány dříve prodělané střevní infekci, nevhodnému složení jídelníčku, možným potravinovým alergiím, nevhodným dietám, atp. Jednoznačně však není možné určit vyvolavatele této poruchy. Diagnóza dráždivého tračníku se tak určuje vyloučením jiných onemocnění a absencí střevního nálezu, který by poukazoval na odlišný původ obtíží pacienta.  

 

Ileus

Ileus neboli střevní neprůchodnost představuje závažný stav, který v mnoha případech vyžaduje hospitalizaci. Tento druh náhlé břišní příhody, při kterém dochází k zástavě průchodu trávených složek střevem, může vznikat z různých příčin.

V základě se rozlišuje:

- ileus mechanický, způsobený překážkou ve střevě, jeho stlačením, zauzlením apod.,
- ileus cévní, který vzniká na podkladě zaškrcení cév zásobujících střevo, případně při embolii či trombóze,
- ileus funkční, též paralytický, vzniklý „obrnou“ střevní svaloviny, ke které dochází např. v závislosti na pooperačních stavech, případně užívání některých léčiv.

Příznaky se různí podle lokality střeva, ve které k neprůchodnosti došlo. Typické jsou kolikovité či trvalé bolesti břicha, nevolnost, zvracení a samozřejmě též vzedmutí břicha způsobené zástavou plynů. Ve střevě se hromadí trávenina, může docházet k hypoxii (nedostatek kyslíku) střevní stěny pomnožením bakterií. Při mechanickém a cévním ileu je na místě včasný operační zákrok.  

Vznik střevní neprůchodnosti naštěstí není častou zdravotní komplikací. Příčiny nadýmání ovšem bývají zpravidla mnohem prozaičtější. V největším množství případů jsou totiž nadýmání i zvýšená plynatost způsobeny konzumací určitého druhu potravin.

V tomto ohledu jsou reakce trávicího systému jednotlivých lidí individuální, stejně jako míra obtíží, které „nadýmavé“ potraviny způsobují. Přesto lze ovšem z naší stravy vytknout některé potraviny, jejichž konzumace je zpravidla spojena s vyšším rizikem nadměrné tvorby plynů v trávicím traktu a s rozvojem meteorismu a jeho projevů.
 

Filip Kopecký

 

Trávicí systém
Ústní dutina: Že trávení počíná již v ústech, ví asi každý. Zuby rozmělní potravu, chuťové pohárky na jazyku rozlišují její chuť a slinné žlázy produkují sliny složené z vody a enzymů, které již počínají štěpit některé látky (např. škrob).
Trávicí trubice: Již nabízí nepoměrně složitější problematiku. Zahrnuje hltan, jícen, žaludek, tenké střevo a tlusté střevo.
  • Hltan tvoří přechod mezi ústní dutinou a jícnem. Představuje společnou část trávicích a dýchacích cest. V tomto ohledu je významná funkce hrtanové příklopky v dýchacím systému, která se za normálních okolností uzavře při každém polknutí. Tím je zajištěno zamezení vstupu potravy z hltanu do hrtanu. V případě průniku potravy či jiného tělesa do hrtanu (vdechnutí) hrozí vážné komplikace s rizikem smrti.
     
  • Jícen je 25 až 30 centimetrů dlouhá trubice tvořena hladkou svalovinou, jejíž pravidelné pohyby posouvají každé sousto přijaté potravy směrem do žaludku.
     
  • Žaludek je rozšířením trávicí trubice. Jeho objem je asi 1 až 2,5 litru, někdy je uváděno až 5 litrů. Probíhá zde jak trávení mechanické, zajištěné stahy žaludku, tak trávení chemické, na němž se podílí zde přítomná kyselina chlorovodíková a některé enzymy (zejména pepsin). Vnitřní stěny žaludku jsou chráněny před poškozením hlenovou vrstvou, jejíž porušení vede zpravidla k rozvoji zdravotních komplikací (zejména žaludeční vředy).
     
  • Tenké střevo má délku 3 až 6 metrů a průměr okolo 3 centimetrů. Probíhá zde zejména chemické trávení potravy za pomoci střevních šťáv, šťáv slinivky břišní a žluči.
     
  • Tlusté střevo je místem, kde dochází k zahušťování natrávené potravy (vstřebávání zbylé vody, soli a vitamínů). Silné bakteriální osídlení zajišťuje průběh kvasných a hnilobných procesů, společně s tvorbou některých vitamínů.
     
Žlázy trávicího systému: Zejména játra, kde dochází ke tvorbě žluči, a slinivka břišní, která mimo jiné produkuje řadu významných enzymů nosných pro proces trávení.
  • Žluč neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku, umožňuje lepší vstřebávání tuků, stupňuje peristaltiku střeva, umožňuje vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích a odvádí některé škodlivé látky a toxiny. Žluč je žlučovodem odváděna do žlučníku, kde se ukládá a dále upravuje, a také do tenkého střeva.

Přihlásit