Co se skrývá v jogurtech

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 6/2011

Opravdu se pod víčkem jogurtů skrývají všechny ty zázračné vlastnosti, o kterých nás přesvědčují reklamy? Tvrzení výrobců prověřuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

Můj přítel bacil

Věřili byste tomu, že hovínka plně kojených nemluvňat mohou mít příznivý účinek na lidské zdraví? Zbystřit pozornost by teď měli hlavně lidé, kteří si kupují zakysané mléčné výrobky s bifidokulturou. Bakterii Bifidobacterium animalis subs. lactis objevil francouzský lékař Henry Tissier ve stolici svého vlastního sotva narozeného dítěte a začal ji používat k léčbě průjmů nemocných novorozeňat. Název vidlicovitě rozdvojené bakterie ve tvaru Y nebo V  je odvozen ze slov bi fidus neboli dvě ramena. Od Tissie-rova objevu uplynulo 111 let, ale potomci jím izolované bakterie jsou stále uchováváni v různých bankách mikroorganismů.

S příchodem nových léků upadly tyto bakterie načas v zapomenutí. Ale nakonec se probraly k novému životu, už nikoli jako léčivo, nýbrž jako surovina s potravinářským využitím. Pod různými obchodními názvy je připravují a množí různé firmy a prodávají je mlékárnám, které jimi vylepšují zakysané výrobky, například jogurty. Není bez zajímavosti, že za obchodním označením Bifidus ActiRegularis, které lze číst na obalu kysaného mléčného výrobku Activia od Danone, je určitý kmen oné Tissierem objevené bifidobakterie. Dánská společnost Christian Jensen bifidobakterii mlékárnám prodává pod komerčním názvem BB 12.

Bifidobakterie jsou pozoruhodné tím, že osidlují střeva a mění v nich složení mikroflóry. Tím se liší od klasických jogurtů, jejichž bakterie se rozkládají už v žaludku, takže se živé do střev nedostanou. Dodejme, že obdobné vlastnosti jako u bifidobakterií byly postupně objeveny také u dalších mikroorganismů a výrobci je na obalech výrobků souhrnně označují jako probiotika. Název evokuje protipól antibiotik. Zatímco antibiotika bakterie ničí, probiotika jsou založena na bakteriální aktivitě.

Účinek probiotik je však dočasný. Pokud se s potravou stále nedoplňují, ze střeva vymizí. Na tom výrobci zakládají svou marketingovou taktiku, když upozorňují, že jejich výrobky je nutno konzumovat pravidelně, aby tělo dostalo svou kýženou porci přátelských bakterií. Zdálo by se tedy, že kdo chce být opravdu zdravý, tomu obyčejný jogurt už nestačí. Jenomže Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) to vidí jinak. Kdo prohlašuje, že jeho potravina obsahuje složku, která ji ve srovnání s obdobnou potravinou činí hodnotnější, musí toto reklamní tvrzení před úřadem dokázat. Samotný fakt, že určité druhy bakterií přecházejí spolu s potravinou až do střev, totiž nemusí sám o sobě ještě nic pozitivního znamenat. Deklarované příznivé účinky probiotik se podle úřadu EFSA zatím nepodařilo prokázat žádnému z výrobců.

 

EFSA žádá důkazy

Výživová a zdravotní tvrzení, která potravináři používají k propagování svých výrobků, byla až do roku 2006 zcela liberální, jinak řečeno, každý si mohl na obaly psát, co chtěl. Tehdy Evropská komise vydala nařízení, že takováto argumentace musí být vědecky doložena, anebo z potravin a reklam zmizet. Firmy dostaly čas až do roku 2008, aby svoje žádosti předložily k posouzení již zmíněnému Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Ve stanovené době přišlo úřadu EFSA přes 44 tisíc žádostí.

„Kdokoli si mohl požádat o schválení čehokoli a podle toho to také vypadalo. Většinu z došlých žádostí EFSA označila za snůšku babských tlachů a rovnou je zamítla,“ uvedl MUDr. Jan Vavrečka, který se zabývá evropským podnikovým právem a přednáší tuto problematiku na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zbylých 4500 žádostí EFSA postupně zkoumá. Zatím vydala stanovisko k necelým dvěma tisícům žádostí. Definitivní seznam všech rozhodnutí měl být hotov loni, vzhledem k obtížnosti zkoumání se však očekává až letos, ale ani to není jisté.

Z dosud zveřejněných rozhodnutí EFSA, který sídlí v italské Parmě a podléhá přímo Evropské komisi v Bruselu, vyplývá, že posuzovaná probiotika nejen že neposilují imunitu, ale také nezabraňují průjmům a dokonce ani neregulují zažívání. Lékařské studie, předložené výrobci, označila EFSA za neprůkazné (viz tabulka).

Co EFSA zamítla, už by se na potravinách nemělo objevovat. Termín podle Ministerstva zemědělství ČR vypršel 19. ledna 2010, odkdy lze používat pouze schválená tvrzení. Lékař Jan Vavrečka se domnívá, že zákaz platí už čtyři roky, od ledna 2008, kdy skončilo podávání žádostí o schválení výživových tvrzení. I ti, o jejichž žádostech dosud nebylo rozhodnuto, by je neměli uvádět, protože přechodné období dávno vypršelo. Zcela jinak na to pohlíží Michal Němec z Českomoravského mlékárenského svazu. Má za to, že dokud EFSA nevydá definitivní seznam schválených tvrzení, bylo by pro firmy předčasné ze svých pozic ustupovat.

„Kdyby potravinářská inspekce využila svého práva a začala tvrzení firem kontrolovat, mohlo by to mít pro potravinářský průmysl vražedné důsledky,“ soudí lékař Vavrečka. Jako příklad toho, co by se nemělo, uvádí televizní reklamu, kde se vedle mlčky běžícího sportovce objevuje věta „Miluj své srdce“ a obrázek rostlinného tuku. Podle něj je to typický příklad, kdy potravináři připisují svým výrobkům vlastnosti léčiv, ačkoli neprošly schvalovací procedurou.

 

Evropský úřad pro bezpečnost potravin ( EFSA) dosud vydal několik stanovisek k zdravotním tvrzením týkajícím se vlivu mikroorganismů na funkci střev, případně na imunitu. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulce. (Pramen ICBP Mze ČR.)

Mikroorganismus

Tvrzení zdravotního prospěchu

Stanovisko EFSA

Lactobacillus plantarum 299 (DSM 6595, 67B)

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů

negativní

Lactobacillus fermentumCECT5716

Zajištění obrany horního dýchacího traktu udržováním imunitní obrany

negativní

Lactobacillus reuteri ATCC 55730

“Přirozená obrana”

negativní

Směs kmenů Lactobacillus gasseri CECT5714 a Lactobacillus coryniformis CECT571

Přirozená obrana/imunitní systém

negativní

Lactobacillus rhamnosus LB21 NCIMB 40564 

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů, správné trávení a snížení streptokoků mutant v ústní dutině 

negativní 

Lactobacillus plantarum 299v (DSM 9843) 

„imunitní systém“

negativní 

Lactobacillus plantarum BFE 1685 

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů 

negativní 

Lactobacillus johnsonii BFE 6128 

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů 

negativní 

Bifidobacterium animalis Lafti B94 (CBS118.529) 

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů 

negativní 

Lactobacillus casei F19 (LMG P-17806) 

Fungování tlustého střeva 

negativní 

Lactobacillus paracasei 8700:2 (DSM 13434, 240HI) 

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů 

negativní 

Lactobacillus rhamnosus HN001 (AGAL NM97/09514) 

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů 

negativní 

Lactobacillus plantarum 299 (DSM 6595, 67B) 

Imunitní systém 

negativní 

Lactobacillus gasseri CECT5714 and Lactobacillus coryniformis CECT5711“ 

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů a zlepšení průchodu střevy 

negativní 

Lactobacillus plantarum 299v (DSM 9843) 

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů 

negativní 

Lactobacillus reuteri ATCC 55730 

Snižování potenciálně patogenních střevních mikroorganismů 

negativní 

 

Klasika nestárne

EFSA naopak rehabilitovala klasické jogurty s tím, že pomáhají lidem s poruchami trávení laktózy laktózu lépe trávit. Aby však měl jogurt tyto účinky, musí podle doporučení evropských strážců bezpečnosti potravin být v každém jeho gramu nejméně sto milionů mikroorganismů dvou různých bakterií mléčného kysání. Jsou to Streptococcus salivarius subsp. thermophilus a Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus. Česká vyhláška o mléku a mléčných výrobcích vyžaduje, aby jich v každém gramu jogurtu bylo desetkrát méně, tedy deset milionů.

Historie obou jogurtových bakterií je spojena se jménem ředitele Pasteurova ústavu v Paříži Ilji Mečnikova, který za jejich objev dostal v roce 1908 Nobelovu cenu. Šárka Horáčková z Ústavu technologie mléka a tuků Vysoké školy chemickotechnologické v Praze říká, že vědec ruského původu si je přivezl z cest po Bulharsku a Kavkazu, kde se snažil přijít na kloub dlouhověkosti tamních horalů. Předpokládal, že to souvisí s konzumací kvašených mléčných produktů. Jogurt se stal nesmírně populárním. Prvotní nadšení ochladlo počátkem dvacátých let minulého století, když se zjistilo, že obě zmíněné bakterie neprocházejí celým trávicím traktem a rozkládají se v žaludku.

Ale po čase se jogurt zase dočkal své renesance, a jak Šárka Horáčková ujistila, dodnes se vyrábí s použitím stejných bakterií jako v dobách Mečnikova. Změna je pouze v tom, že jogurt nemusí zrát pouze ve sklenicích, jako tomu bylo dříve. Mléko, očkované kulturou, dnes většinou zraje v obřích tancích, což umožňuje při dalším zpracování docílit krémovitou konzistenci. Přesto lze i dnes koupit jogurt, který zraje přímo v nádobce, ve které se prodává. Různě se také mění poměr dvou bakterií, které dělají jogurt kyselejším nebo sladším.

Kdo chce koupit jogurt, ve kterém nebude žádný škrob nebo želatina, tak si koupí bílý jogurt bez příchuti. Ten se totiž smí vyrábět skutečně jen z mléka a bakterií bez dalších zahušťovadel, která se do některých jogurtů přidávají místo tuku. Škrob je daň za pocit, že si pochutnáme a neztloustneme. Lidé z mlékárenské branže považují za nejlepší jogurt, který má tzv. přirozenou tučnost mléka, to znamená 3,5 procenta.

Jogurt je jedna z mála mléčných potravin, jejichž spotřeba u nás rok od roku roste. Ročně jich každý z nás sní takřka 19 kilogramů, zatímco v roce 1989 to bylo asi pět kilogramů, jak vyplývá ze statistiky Ministerstva zemědělství. Milovníci jogurtů jsou z pohledu mlékáren perspektivní rozšiřující se cílová skupina. Výrobci se rozhodli dodat do jogurtu nové bakterie, ale nepodařilo se jim dokázat, že by se tím stal lepším. Jisté je, že EFSA probiotika nezakázala, ale zatrhla dryáčnickou reklamní kampaň s nimi spojenou.

 

Firma Danone podala žádost o schválení těchto zdravotních tvrzení (použité údaje jsou z veřejně přístupných zdrojů EFSA).

Žadatel 

Tvrzení zdravotního prospěchu 

Stanovisko EFSA 

Danone Produits Frais France
Podáno: Francie

Fermentovaný mléčný nápoj Actimel® obsahující Lactobacillus casei (Lc) DN-114 001 and snížení přítomnosti toxinů Clostridium difficile ve střevech, což snižuje výskyt akutního průjmu

Nedostatečný důkaz
Publikováno: 8.12.2010

Danone Baby Nutrition  
Podáno: Nizozemí 

Immunofortis® a posílení imunitního systému dětí 

Nedostatečný důkaz  

 

Danone France  
Podáno: Francie 

Danacol® a snižování cholesterolu v krvi 

Vědeckému důkazu odpovídá text  
„Ukázalo se, že fytosteroly snižují krevní cholesterol. Vysoký krevní cholesterol je rizikový faktor vývoje koronárního onemocnění srdce   

Danone S.A.  
Podáno: Španělsko 

Čerstvý sýr (dairy fresh cheese) a růst kostí 

Vědeckému důkazu odpovídá text  
„Vápník je potřebný pro normální růst a vývoj kostí u dětí“;  
„Vitamin D je potřebný pro normální růst a vývoj kostí u dětí“   

 

O schválení zdravotního tvrzení týkajícího se probiotických mikroorganismů požádaly i jiné firmy s následujícím výsledkem.

Žadatel 

Tvrzení zdravotního prospěchu 

Stanovisko EFSA 

Yakult Europe B.V.
Podáno: Nizozemí

Lactobacillus casei kmen Shirota a udržení obrany horního respiračního traktu proti patogenům zajišťováním imunitní obrany

Neprokázalo se
 

Synbiotec S.r.l.
Podáno: Itálie

Synbio, spojení Lactobacillus rhamnosus IMC 501® a Lactobacillus paracasei IMC 502® a udržení a zlepšení pohody střev

Neprokázalo se
 

Probi AB  
Podáno: Švédsko 

Lactobacillus plantarum 299v (DSM 9843) a lepší absorpce železa 

Neprokázalo se  
 

Valio Ltd.  
Podáno: Finsko 

LGG® MAX a zmírňování gastro-intestinálních obtíží 
* LGG® MAX je směs čtyř probiotických mikroorganismů: Lactobacillus rhamnosus GG (LGG®, ATCC 53103), L. rhamnosus Lc705 (DSM 7061), Propionibacterium freudenreichii subsp. shermanii JS (DSM 7067) a Bifidobacterium animalis subsp. lactis Bb12 (DSM 15954) nebo Bifidobacterium breve 99 (DSM 13692)

Neprokázalo se  
 

 

Rozumy přicházejí z Moskvy

Dozvuky onoho zákazu se šíří po internetu v obdobně překroucené formě, jaká byla shledána u propagačních sloganů. V článku Nebezpečný moderní jogurt, který se objevil na různých českých webech a odvolává se na server Medpulse, se píše, že jogurty jsou zcela neprospěšné. A že podle výzkumu Evropského střediska pro potravinovou bezpečnost nemají jogurty žádný pozitivní vliv na imunitní systém. Článek se podrobněji rozepisuje o mnoha případech, kdy byli v Moskvě hospitalizováni lidé vedoucí zdravý způsob života, ale v nemocnici jim zjistili pankreatolýzu a jiná nebezpečná onemocnění. Po dotazu na jejich jídelníček řekli, že konzumovali jogurtové nápoje Danone jako Actimel a další. Když takové jogurty kupujete, jen vyhazujete peníze a ničíte si zdraví, uzavírá článek, převzatý z Medpulsu.

Není nad to se přiblížit co nejblíže ke zdroji informací, které vyvolaly nekritický i kritický ohlas čtenářů včetně lékařů, Společnosti pro výživu, Státní veterinární správy i samotné firmy Danone. Nedalo nám ani moc práce zjistit, že Medpulse je zdravotní a výživovou rubrikou ruského deníku Pravda. V něm původně vyšel v ruštině krátký a vcelku nezávadný článek, který se asi za dvě hodiny na to objevil v anglickém vydání deníku, ovšem rozšířený o ta nejdivočejší tvrzení. Nejmírnější z nich bylo to, že moderní jogurt je pouhou atrapou toho, co před několika tisíci lety vymysleli v Bulharsku. Není nad tradiční ruský kefír, před kterým se všechny zahraniční moderní jogurty mohou schovat, zní závěr redaktora ruské Pravdy Dmitrije Sudakova.

Původní krátká verze článku v ruštině uvedla, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin prozkoumal takřka tisíc vzorků výrobků různých společností, vyrábějících jogurty. Ty ve většině případů neměly žádný zázračný terapeutický efekt a o zvýšení imunity se nedalo vůbec mluvit. Jiné společnosti, jejichž produkce šťastnou náhodou unikla hodnocení, stále pějí spotřebitelům starou písničku. Nicméně prozíravější výrobci pro jistotu odvolali své žádosti o potvrzení prospěšných vlastností jogurtů.

Tak či tak, krátká verze v původním ruském znění v podstatě odrážela realitu. Zázračné účinky probiotických jogurtů na lidskou imunitu se výrobcům zatím skutečně nepodařilo prokázat. EFSA loni v prosinci například odmítla tvrzení Danone, že její jogurtový nápoj Actimel účinně bojuje proti průjmu. Firma už předtím stáhla žádost o souhlas pro dvě tvrzení – že Actimel posiluje imunitní systém a jogurtový výrobek Activia podporuje trávení.

Má ale cenu probiotika zatracovat? Šárka Horáčková z pražské VŠCHT nevidí jejich budoucnost tak černě. Jenom je třeba tyto mikroorganismy podrobněji prozkoumat. Vědci o nich dosud vědí málo. Ač od objevu v úvodu zmíněné bakterie bifidus z kojenecké stolice uplynulo více než století, stále není jasné, zda se s ní dítě už narodí, nebo do jeho organismu přechází až sáním mateřského mléka, případně průchodem porodními cestami. Obdobné vlastnosti má bakterie stejného rodu, izolovaná z gastrointestinálního traktu včel a čmeláků. Jiný mikroorganismus s probiotickými účinky je příbuzný s pekařskými kvasnicemi a vědci ho izolovali z plodů východoasijských švestek.

Alice Olbrichová

 

Po čokoládě děti rostou
Některá zamítnutá tvrzení potravinářských firem byla tak kuriózní, až jsou úsměvná. Co byste například řekli tomu, že čokoláda pomáhá dětem lépe růst? Děti by takové dobrozdání na obalu čokolády nepochybně uvítaly, ale EFSA se postavila proti. Výrobci známé Kinder Chocolate se totiž nepodařilo dostatečně vědecky obhájit souvislost mezi konzumací čokolády, plněné sušeným mlékem, a růstem dětí a mladých lidí, ačkoli každá porce sladké pochoutky obsahovala 40 miligramů vápníku.
Skutečnou perlou byla žádost dvou německých autorů o schválení výroku, že pravidelné pití značného množství vody zabraňuje dehydrataci a s tím souvisejícího snížení výkonnosti, který ale Evropský úřad pro bezpečnost potravin zamítl. EFSA sice uznal, že ztráta nebo snížený obsah vody může vést k onemocnění, ale rozhodl, že nejsou splněny předpoklad pro použití tvrzení o snížení zdravotního rizika.
Posilou pro srdce a bičem na cholesterol se měly stát tabletky z pecek grapefruitu. Extrakt z brusinek spolu s D-manosou představovaly hlavní aktivní ingredienci potravinového doplňku Uroval proti rozvoji infekce močových cest. Posilu dětské paměti sliboval přípravek Eye q s unikátní kombinací mnoha patentovaných složek s přídavkem omega 3 mastných kyselin. Jiný složitý přípravek o mnoha zkratkách chemických vzorců měl zaručeně pomoci dětem ve snazším učení, další zase zaručit zdravou funkci mozku či přímo podporovat mentální rozvoj. To už raději tu čokoládu…
Pramen: EFSA Journal

 

Přečetli jsme na obalech

V průběhu května 2011 jsme koupili různé zakysané mléčné výrobky, na kterých bylo uvedeno, že obsahují probiotika. Výrobky různých výrobců měly společné to, že na obalu deklarovaly přítomnost speciálních bakterií či jejich jedinečnou kombinaci. Níže uvedené slogany jsou ukázkou toho, jaká tvrzení umísťují výrobci na obalu potraviny, aby si vybojovali přízeň kupujících. Našli jsme mezi nimi i úřadem EFSA neschválená tvrzení o pozitivním vlivu přítomných mikroorganismů na lidské zdraví. V jednom případě jsme objevili i výrobcem doporučenou konkrétní dávku pro denní konzumaci, která má pomáhat udržet zažívání v rovnováze.

Acidofilo, Meggle, SR

Acidofilo pomáhá udržet vaše zažívání v rovnováze! Lactobacillus acidophilus, která pozitivně ovlivňuje váš organismus. Acidofilo v rámci pestré a vyvážené stravy a zdravého životního stylu pomáhá udržet vaše zažívání v rovnováze při denní konzumaci již 225 g.

Activia jahoda, Danone

Při každodenní konzumaci v rámci vyvážené stravy a zdravého životního stylu. Unikátní Bifidus ActiRegularis.

Actimel jahodový, Danone, Polsko

Dobrý začátek každého dne.

Selský jogurt, pražené cereálie s probiotickou kulturou BIFI, Hollandia, ČR

Pravidelná konzumace jogurtů s přídavkem probiotických kultur příznivě ovlivňuje složení střevní mikroflóry.

Bobík, PROBIO kultura, vanilkový, Bohušovická mlékárna, ČR

Nejedná se o produkt ekologického zemědělství (uvedeno nezřetelným písmem pod nápadně vytištěným nápisem PROBIO – pozn. redakce). Aktivní Bifido. Probiotika jsou živé bifidobakterie, které posilují prospěšnou střevní mikroflóru. Prebiotika (např. vláknina inulin) jsou potravou pro živé bakterie a napomáhají jejich optimalizaci a rozvoji. Spojení probiotik a prebiotik přináší synbiotický efekt, který účinně potlačuje množení a aktivitu škodlivých bakterií, a tím posiluje imunitu organismu.

Florian Active, hruška–hřebíček plus tři probiotické kultury, Olma, ČR

Jedinečná kombinace tří kmenů probiotických kultur. 3 probiotické kultury – Bifidobacterium sp., Lactobacillus acidophilus a Lactobacillus rhamnosus.

Florian Active bílý, vápník plus probiotická kultura, Olma ČR

Nápis „Žiju aktivně“ pod fotografií tenisty Tomáše Berdycha s faksimilí jeho podpisu. Jedinečná kombinace.


Přihlásit