Spotřebitelská práva: On-line podvody

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 4/2011

Nakupování na internetu je pohodlné, šetří čas a hlavně je mnohdy levnější než v kamenných obchodech. A stejně tak jako v klasických obchodech, tak i v těch internetových berou občas zákazníky zkrátka a upírají jim jejich práva. Na internetu však může spotřebitel spadnout i do webových pastí. Co vědět a co dělat napoví naše příběhy.

Dostali jsme se do svízelné situace. Pustili jsme se do koupě auta ze zahraničí (Velká Británie) přes přepravní službu EDS Worldwide. Všechno se zdálo perfektní až do té doby, než jsme jim poslali potvrzení o uskutečněné platbě a přepravní společnost poslala další požadavek na zaslání peněz na údajné pojistné, které měl platit prodejce auta. Sám prodejce se neozval týden. Tak jsme začali rychle jednat a s bankou zrealizovali storno platby. Teď čekáme na odpověď banky, kde se aktuálně platby nachází, a modlíme se, aby se peníze navrátily zpět. Prosím, poraďte co dál, pokud se nepodaří platbu stornovat.

- Anna S.

Bohužel, vše nasvědčuje tomu, že jste se stala obětí podvodu. Způsob jednání protistrany vykazuje obvyklé znaky internetových podvodů (špatná jazyková úprava, platby předem, další požadavky na platby pod smyšlenou záminkou atd.). Společnost EDS WORLDWIDE LIMITED skutečně ve Velké Británii existuje, nicméně sídlí na jiné adrese; na adrese uvedené protistranou se dle satelitních snímků nachází pouze obytná čtvrť s rodinnými domy. Tato místa jsou vzdálena 170 mil. V případě pochybností je dobré adresu prověřit, např. na serverech s mapami, které nabízejí i fotografie daných lokalit.

Je velmi nestandardní, aby byly peníze zasílány na soukromý účet zaměstnance a nikoliv společnosti. Dále pak skutečná internetová adresa EDS Worldwide je www.edsworldwide.co.uk, nikoliv www.edsworldwide.co.cc; doména.cc je národní doménou Kokosových ostrovů (australské teritorium v Indickém oceánu). Krom exotičnosti země je navíc podezřelé, že webová adresa www.edsworldwide.co.cc byla registrována teprve nedávno (12. prosince), a to osobou z USA, nicméně s polskou e-mailovou adresou. Při zadání této e-mailové adresy do vyhledávače se objeví odkazy na bankovní podvody. Je tak pravděpodobné, že někdo zneužil jména existující společnosti a založil web s podobným označením. Doporučujeme podat trestní oznámení u Policie ČR.

 

Na dánském webu s elektronickými přáníčky jsem se zaregistroval do soutěže o iPhone a po třech měsících mi přišla faktura na 98 eur za členství na webu. Mohu se z toho nějak vykroutit, když oni tvrdí, že jsem registrací v soutěži souhlasil s jejich obchodními podmínkami, ale já o ničem takovém nevím a žádnou placenou smlouvu jsem uzavřít nechtěl? Chtěl jsem to nechat být, ale teď poslali i upomínku s navýšením o poplatek z prodlení a vyhrožují mi exekucí.

- Ladislav B.

Na internetu je důležité opatrně nakládat se svými osobními údaji a ověřit si, komu je poskytujeme, např. pomocí internetových vyhledávačů. Tento krok se může hodně vyplatit, protože vaše údaje se dají v mnoha směrech zneužít.

V tomto konkrétním případě jde o známý fenomén tzv. webových pastí, které využívají protizákonných nekalých obchodních praktik, kdy vás provozovatel záměrně oklame tím, že vás láká na soutěž a přitom od vás chce peníze za členství, aniž o tom dostatečným způsobem informuje.

Smlouva dle našeho názoru platně nevznikla. Doporučujeme neplatit a s provozovatelem vůbec nekomunikovat. Reagujte, až pokud by přišla písemně poštou žaloba od soudu, např. platební rozkaz. Proti němu případně do 15 dnů podejte odpor. Mimochodem, exekuci může nařídit pouze soud. Evropské spotřebitelské centrum (ESC) poskytuje spotřebitelům informace o jejich právech na jednotném evropském trhu. Právníci ESC bezplatně pomáhají spotřebitelům řešit jejich problémy s obchodníky z jiných zemí EU, Norska či Islandu. Více na www.coi.cz/esc.

 

Z evropského průzkumu
V loňském roce 40 % Evropanů alespoň jednou nakoupilo na internetu. Zvýšil se hlavně podíl lidí nakupujících online ve svém domovském státě, zatímco obchodníky z jiných zemí EU si vybírali daleko méně. Průzkum Evropské komise nicméně ukázal, že většina spotřebitelů má už po prvním přeshraničním nákupu v tyto obchodníky stejnou důvěru jako v domácí prodejce.
V roce 2010 nakupovalo od domácích prodejců po internetu 36 % evropských spotřebitelů. Přeshraniční elektronický obchod vzrostl z 8 na 9 %, a to navzdory jeho nepopiratelným výhodám z hlediska úspor a výběru zboží. Doma nejčastěji nakupují Britové (64 %) a v zahraničí Lucemburčané (53 %). Jinde v Unii nakoupila loni online pouze 2 % Čechů, přičemž z nabídky domácích e-shopů si vybral každý čtvrtý český spotřebitel.
Zdá se, že hlavní překážkou přeshraničního elektronického obchodování jsou obavy spotřebitelů. 62 % lidí, kteří si po internetu z jiné země nikdy nic neobjednali, se bojí podvodného jednání, 59 % přiznává nejistoty, co dělat v případě problémů, a 49 % odrazují předpokládané problémy s dodáním zboží. Problémy s doručením zboží z jiné země EU jsou ve srovnání s českými interneto-vými nákupy o něco méně časté. Zboží není doručeno pouze v 5 % přeshraničních nákupů, zatímco u domácích nákupů je to 6 %. Doručení zboží ze zahraničí bylo loni zpožděno v 16% případů, na rozdíl od domácích 18 %.
Spotřebitelé, kteří už někdy jinde v Evropě nakoupili, v 61 % důvěřují řeshraničním obchodům stejně jako domácím, přičemž v případě všech spotřebitelů je tomu tak pouze ve 33 % případů.

 

Z praxe českých internetových obchodů

Pan Karel, nadšený akvarista, objevil v internetovém obchodě sadu designových akvárií, která by se jeho rybičkám určitě velmi zamlouvala. Cena nebyla lidová, ale protože na svém koníčku nehodlal škudlit, neváhal a objednal si ji. Obchodník se s ním obratem spojil a potvrdil, že při přepravě zásilky dopravcem, kterého si při nákupu zvolil, se nemá ani v případě tak choulostivého nákladu čeho obávat. Následující den byl informován o tom, že zásilka byla předána dopravci a že již ve večerních hodinách může očekávat její předání. Bylo mu jemně naznačeno, že by bylo dobré, kdyby si zásilku při předání zkontroloval, a pokud by měla poškozený obal, nechť ji odmítne převzít.

Ve večerních hodinách opravdu dorazil velmi uspěchaný přepravce. Předal zboží v napohled nedotčeném obalu a pak se uctivě, ale o to rychleji rozloučil. Pan Karel, který se již nemohl dočkat, až akvária vyzkouší, se nad tím nějak nepohoršoval, poděkoval a dal se do rozbalování zásilky. Jaké pak bylo jeho překvapení, když zjistil, že jedno z akvárií je naprasklé. Spásu hledal na stránkách e-shopu, pokoušel se dovolat na číslo zákaznické podpory. Kvůli pozdní hodině a následnému pracovnímu vytížení se dovolal až popozítří...

Znuděný mladík na druhém konci linky sdělil, že „je to vaše blbost, páč každej ví, že zásilku si musí hned při předávání zkontrolovat, jinak má smůlu. Je to ostatně i v našich podmínkách. My sme to předávali v pořádku, tak si to když tak vyřiďte s dopravcem.“

 

Situace rozhodně není tak beznadějná, jak se na první pohled může jevit. Prodejce totiž odpovídá za vady, které má zboží v okamžiku převzetí, přičemž okamžikem převzetí není okamžik jeho předání přepravci, ale okamžik předání zboží zákazníkovi. Prodejce tedy odpovídá i za poškození, které vznikne během přepravy.

S přepravcem zákazník není v žádném smluvním vztahu a prodávající tudíž nemůže zákazníka s řešením problému odkazovat na přepravce.

V podmínkách e-shopu bylo ustanovení, podle kterého si zákazník musí zboží při přebírce zkontrolovat a zjištěné nedostatky nejpozději do 24 hodin namítnout prodejci, jinak ztrácí možnost úspěšně uplatňovat nároky z vad, které věc v okamžiku převzetí měla. Toto ustanovení sice pan Karel odsouhlasil, to však nic nemění na tom, že ustanovení je bez dalšího neplatné.

Občanský zákoník pro namítání vad dává 24 měsíců, z toho v prvních šesti měsících od převzetí můžete využít tuto domněnku: nedostatky, které namítnete v této lhůtě, se považující za nedostatky, které věc má od počátku a za které tedy odpovídá prodejce. Této odpovědnosti se může zprostit jen tehdy, prokáže-li, že v okamžiku převzetí na věci vada nebyla, a to ani třeba ve skryté formě.

Internetový obchodník z našeho příběhu by tedy měl proškolit přepravce, aby zásilku rozbalil z vlastní iniciativy a pak se zákazníkem sepsal prohlášení o absenci zjevných vad, případně i výrobek vyzkoušet. Nemůže tedy toto břemeno přenášet na spotřebitele, neboť ten žádnou povinnost kontroly nemá. Takto omezující podmínky jsou neplatné a pan Karel se může domáhat nároků z odpovědnosti za vady i nadále. Navíc může i odstoupit od smlouvy ve čtrnáctidenní lhůtě, která počíná běžet okamžikem převzetí zásilky.

 

Nejčastější omyly

  • Mám povinnost si zboží ihned při převzetí zkontrolovat a s případnými nedostatky se rychle ozvat?
    Nelze to samozřejmě než doporučit, ale všichni víme, jak takové předávky většinou vypadají. Nicméně... Prodejce odpovídá za vady, které má zboží v okamžiku převzetí, přičemž okamžikem převzetí není okamžik jeho předání přepravci, ale okamžik předání zboží zákazníkovi. Prodejce tedy odpovídá i za poškození, které vznikne během přepravy.
     
  • Od každé smlouvy uzavřené přes internet mohu odstoupit do 14 dnů od převzetí.
    Právo odstoupit do 14 dnů od převzetí se nevztahuje např. na audio a video nahrávky, u nichž porušíte originální obal. Dále na věci upravené speciálně pro vaši potřebu. A především na smlouvy o ubytování, dopravě či využití volného času, pokud dodavatel poskytuje tato plnění v určeném termínu nebo době (např. lístky na koncert či do divadla, různé výlety).
     
  • Zvolím-li osobní odběr, nemohu do 14 dnů od převzetí odstoupit od smlouvy.
    Vždy záleží na způsobu uzavření smlouvy. Pokud k tomu došlo přes internet, následný osobní odběr na toto právo nemá vliv.
     
  • Prodejce z jiné země EU může stanovit kratší lhůtu pro odstoupení od smlouvy.
    Uzavřená smlouva se v případě, že zahraniční obchodník v ČR působí či se na české spotřebitele zaměřuje (např. tím, že zboží zasílá do ČR), řídí českým právem. Týká se vás tedy minimálně 24měsíční záruka a 14denní lhůta pro odstoupení od smlouvy.
     
  • Zboží, které vybalím či použiji, už nemohu ve 14 dnech vrátit.
    Není to pravda, rozhodně však nedoporučujeme toho zneužívat. V případě poškození či výrazného opotřebení si prodejce může strhnout částku odpovídající snížené ceně vráceného zboží.

 

Nejčastější chyby

  • Nezkontrolujeme si, zda prodejce splnil svoji informační povinnost, tedy zda uvádí své obchodní jméno a IČ s adresou sídla či bydliště, zda informuje o způsobu uplatňování reklamací a možnosti odstoupení od smlouvy aj. Důležitý je i důvěryhodný kontakt. Pouhé uvedení čísla na ICQ opravdu nepůsobí dobře.
     
  • Nezkontrolujeme si recenze prodejce na internetu; zkušenosti zákazníků hodně napoví.
     
  • Uvěříme příliš výhodným cenám.
     
  • Svěříme se do rukou prodejci, který vyžaduje výhradně platbu předem.
     
  • Nevyzvedneme si zásilku, protože si nákup rozmyslíme. V případě změny názorů je potřeba prodejce co nejrychleji informovat, aby zásilku, pokud ještě není pozdě, ani nezasílal. Nevzniknou nám tak náklady spojené s odesláním a vracením zboží.

Přihlásit