Černé ovce: Trvalé následky

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 3/2011

Jan Sejkora z Přibyslavi je vášnivým motorkářem. Žije se svou ženou v rodinném domě s velkou zahradou, má králíky, prase a slepice. To píšu proto, aby bylo jasné, že počítá s tím, že bude zdravý a plný síly. Jednou, bylo to v roce 2007, si jako obvykle vyjel na motorce.

Jel po hlavní a tu ho srazilo auto. Motorka byla zničená a pan Sejkora zůstal ležet na silnici. Přijela sanitka a odvezla ho do nemocnice v Jindřichově Hradci. Jeho noha nevypadala vůbec dobře. Mnohočetná zlomenina a otevřená rána – no, spíše rozpáraná noha.

Lékaři zpočátku moc nevěřili, že se jim podaří nohu zachránit. Proběhlo pět operací a transplantace kůže, protože na holeni žádná nezůstala. Panu Sejkorovi nakonec noha zůstala, ale se značným omezením. Jeho život se změnil. Léčba nohy do současného stavu trvala téměř dva roky a on nebyl schopen se příliš starat o dům, zahradu a hospodářství. Situace není o moc lepší ani nyní, ale už si zvykl a snaží se.

Řidič auta, který dopravní nehodu zavinil, měl povinné ručení u Kooperativy a z něho by se veškerá škoda měla uhradit. Zpočátku vše vypadalo docela dobře. Pan Sejkora požádal krátce po nehodě nejen o náhradu škody na motorce, ale také o bolestné. Pojišťovna platila. Brzy po nehodě zaplatila i ztížení společenského uplatnění. Po delším dohadování zaplatila i za sekání velké zahrady, tedy za práci, na kterou si pan Sejkora musel najmout lidi, protože sám to nemohl zvládnout.

Spory začaly dva roky po úraze, kdy bylo jasné, že už není šance na nějaké zlepšení zdravotního stavu. Jan Sejkora požádal o odškodné za trvalé následky. Zašel do Kooperativy, dostal formulář, od ošetřujícího lékaře si do něj nechal napsat hodnocení zdravotního stavu a formulář pojišťovně odevzdal. Pojišťovna mu však napsala, že žádost podal na špatném formuláři, že nejde o formulář trvalé následky, ale opět o ztížení společenského uplatnění. Pan Sejkora tedy znovu zajel za svým ošetřujícím lékařem, znovu si nechal potvrdit další formulář a poslal ho pojišťovně. Kromě zprávy a bodového ohodnocení od ortopéda měl i vyjádření z psychiatrie, kde se po autonehodě léčil, a požadoval také náhradu za psychickou újmu.

Po několika měsících dostal zprávu z pojišťovny, že jeho žádost byla zamítnuta. Zdůvodnění? Spolupracující lékař pojišťovny jeho nároky neuznal. Pan Sejkora se nevzdal. Ještě třikrát pojišťovně napsal a žádal o přehodnocení záporného stanoviska. Marně. V té době se už obrátil na naši redakci.

Atak jsme do Přibyslavi zajeli. Mluvili jsme i s ošetřujícím lékařem pana Sejkory, který nám potvrdil, že on sice napíše bodové ohodnocení, ale pojišťovna může výslednou částku k proplacení upravit. Téměř vždy v neprospěch poškozeného.

Navštívili jsme pojišťovnu Kooperativa. Mluvčí Milan Káňa nám vysvětlil, že podle jejich smluvního lékaře nemá pan Sejkora na další náhrady nárok. Snažila jsem se mu vysvětlit, že pana Sejkoru jejich smluvní lékař neviděl, že neví, jaké trvalé následky po úraze vlastně má. A že je skutečně má, protože jsme to viděli na vlastní oči. Dozvěděla jsem se, že smluvní lékař pojišťovny klienta vůbec nevidí, že vychází ze zdravotní dokumentace a to mu stačí. A pokud se to panu Sejkorovi nelíbí, má jedinou šanci – podat žalobu k soudu. Protože pouze soud může rozhodnout, zda panu Sejkorovi po úraze nějaké trvalé následky zůstaly.

 

  • Maria Křepelková, pořad Černé ovce, který informuje a chrání nejenom spotřebitele

 

 

Slovo advokáta

Vprvní řadě je třeba zdůraznit, že pojišťovna je podnikatelský subjekt, kterému jde o maximalizaci zisku (tj. vybrat co nejvíce na pojistném) a o minimalizaci nákladů (tj. plnit pokud možno co nejméně). S přihlédnutím k tomuto faktu je zřejmé, že pojišťovna nebude sama aktivně zjišťovat, co všechno ještě poškozený chce a nebude mu nabízet další a další peníze nad rámec toho, o co sám poškozený požádal, naopak využije každé možnosti, jak se plnění vyhnout či jak jej pokud možno snížit.

Limitem toho, co všechno si pojišťovna ještě může dovolit ve vztahu ke svým klientům, respektive k osobám, jimž její klienti odpovídají za škodu, je na jedné straně její zájem na ochraně dobré pověsti, neboť samozřejmě vynakládá nemalé prostředky na reklamní kampaně a na další formy budování svého dobrého jména a nechce, aby byla považována za pojišťovnu, která odmítá plnit; u takové pojišťovny by se pak málokdo pojistil.

Na straně druhé pak bude případné soudní rozhodnutí, které jí uloží povinnost zaplatit, jsou-li k tomu dány zákonné předpoklady, zejména prokáže-li poškozený, že došlo ke škodě a jaká je její výše.

U odškodnění tzv. trvalých následků, slovy občanského zákoníku „odškodnění za ztížení společenského uplatnění“, je třeba počítat s tím, že ke stabilizaci zdravotního stavu, umožňující určit skutečný rozsah zdravotního poškození a tedy i výši náhrady, dojde až po určité době od úrazu, nelze tedy hovořit o tom, že by se přijetím jednorázové částky poškozený zbavil možnosti požadovat více, pokud se později ukáže, že jeho zdravotní stav je ve skutečnosti mnohem horší.

Vdaném případě zřejmě pojišťovna uspokojila nároky poškozeného z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou na zdraví provozem motorového vozidla pouze částečně a zbylou část plnit odmítá. V takovém případě má tedy pan Sejkora jako poškozený na vybranou – buď se s tím smíří a spokojí se s tím, co již dostal, nebo své nároky uplatní žalobou u soudu.

Doporučoval bych mu, aby se obrátil na některého z advokátů a po konzultaci s ním aby zvolil spíše druhou variantu, neboť v jeho případě existuje vysoká pravděpodobnost toho, že by mohl uspět; základ nároku je dán, pojišťovna již dokonce částečně plnila, zpochybňováno je „pouze“ další odškodnění tzv. trvalých následků úrazu jako jedné ze složky odškodnění, které lze v takovém případě požadovat.

Není-li tedy poškozený po dopravní nehodě spokojen s tím, co mu pojišťovna dobrovolně přiznala, doporučuji více než u jiných věcí konzultaci s advokátem, neboť se jedná se o problematiku složitou, kterou raději nebudu zobecňovat, neboť každý jednotlivý případ je jiný. Z vlastní zkušenosti vím, že pojišťovny v mnoha případech své původní stanovisko přehodnotí, jedná-li s nimi poškozený prostřednictvím advokáta – jednak se nechtějí vystavovat soudnímu sporu, jednak ví, že takový poškozený na svá práva rezignovat nehodlá.
 

JUDr. Martin Sochor, advokát


Přihlásit