Test tresčích jater 2011

Publikováno v časopise 2/2011

Rádi si dopřáváte tresčí játra? V poslední době se objevují varování před některými výrobky. Jak je to s jejich kvalitou? Které výrobky jsou v pořádku a kterým se raději vyhnout? Náš TEST vám poradí.

Státní veterinární správa reaguje na test tresčích jater

odkaz: TISKOVÁ ZPRÁVA - Zase závadná tresčí játra

 

Riziko přetrvává

Konzervovaná játra z tresek ulovených v Baltském moři a zpracovávaných polskými výrobci nemají dobrou pověst. Příliš často se objevují ve varovných hlášeních s tím, že nejsou vhodná ke konzumaci. Důvodem je nadlimitní obsah toxických dioxinů a polychlorovaných bifenylů.

Poslední velký záchyt nevyhovujících tresčích jater z Polska, která pronikla na český trh, se podařil Státní zemědělské a potravinářské inspekci v červenci loňského roku. Varovala před výrobky značek Albert Quality (Nekton-Vrňata), Dle Gusta (Hamé), Five Star (ND Impex), Giana (Gaston) a Nekton (Nekton-Vrňata).

Na jaře 2009 odhalila Státní veterinární správa na trhu jednu závadnou šarži polských tresčích jater. Častěji jsou však při kontrolách zastavovány zásilky „obohacené“ o dioxiny a polychlorované bifenyly přímo ve skladech příjemců, aniž by tedy vstoupily do tržní sítě; takové zásilky se buď vracejí zpět dodavatelům do země původu, nebo jsou u nás neškodně odstraněny v asanačním podniku. Informace o nevyhovujících potravinářských výrobcích se odesílají do evropského systému RASFF, aby byly varovány ostatní členské státy EU, a samozřejmě je i přímo informována kompetentní autorita v zemi, odkud závadný výrobek pochází.

Stoka Evropy

Takové nelichotivé označení si vysloužilo Baltské moře. Jeho zamoření jde na vrub industrializovaným zemím a zemím s intenzivním zemědělstvím. Největší podíl na stavu Baltu má bývalý Sovětský svaz a země bývalého východního bloku; neexistence ekologických pravidel umožňovala vypouštět odpady jak průmyslové, tak komunální do vodních toků ústících do moře a samozřejmě i přímo do moře.

Znečištění Baltu se začalo vážněji projevovat v šedesátých letech minulého století, vzrůstalo a bohužel stále vzrůstá. Vedle odpadů, které v něm končí, dostalo smrtící ránu v roce 2003. Z potopené čínské nákladní lodě Fu Shan Hai skončilo v jeho vodách 66 tisíc tun umělých hnojiv a 1600 tun nafty, byť následně částečně odčerpané. Další zátěž Baltu se váže k intenzivní lodní dopravě; uvádí se, že dánskými úžinami ročně proplouvá cca 160 tisíc lodí.

Baltské moře má několik nevýhod. Je poměrně mělké, udávaná průměrná hloubka je cca 50 až 60 metrů, největší 459 metrů. Teplota jeho vod je nízká, což vede k extrémně pomalému odbourávání chemikálií. A hlavně – obtížně se přirozeně čistí, neboť s otevřeným Atlantským oceánem je Balt jen úzce spojen, takže nedochází k žádné výrazné výměně vody. Odhaduje se, že Baltické moře by se mohlo uzdravit tak za 35 let za předpokladu, že nebude dále znečišťováno.

Živočichové žijící v Baltském moři jsou kontaminováni. Taková je skutečnost. Z ní vyplývá i poučení – zajímat se o to, odkud ryby a produkty z nich pocházejí, aby se vyloučila zbytečná toxická zátěž vlastního organismu.

Opět Giana

Od nálezu nevyhovujících polských tresčích jater uplynulo půl roku. A protože se v mezidobí neobjevila žádná další varovná hlášení, rozhodli jsme se udělat test tresčích jater, zda na ně spotřebitelé již bez obav mohou vsadit.

První náš poznatek se vázal k šíři nabídky. Není příliš velká, stěží jsme dali dohromady osm výrobků. Dalším poznatkem je, že na trhu dominuje značka Giana, zastoupena v testu třemi výrobky. Pouze jedna tresčí játra pocházela z Polska, ostatní z Islandu a Norska. Že by příznivý důsledek zvýšených kontrol?

Náš test se zaměřil pouze na obsah toxických dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem. S dioxiny jste se již mohli seznámit v samostatném článku, který jsme jim věnovali. Polychlorované bifenyly (PCB) v minulosti sloužily k výrobě tiskařských barev, impregnačních materiálů, barev, lepidel, aditiv do cementů a omítek, pesticidů, těžkých olejů, balicích papírů atd., v současné době se používají v uzavřených systémech, např. jako chladicí kapaliny v transformátorech, di-elektrické kapaliny v kondenzátorech, dále jako teplonosné antikorozní hydraulické kapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách atd. V roce 1978 doporučila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, aby se s PCB zacházelo jako s látkami karcinogenními a teratogenními.

Nadlimitní obsah toxických látek jsme našli pouze v jednom výrobku – Giana, tresčí játra ve vlastním oleji (trvanlivost do 31.12.2013), země původu Polsko. Takže opět polský výrobce a tresky ulovené v Baltském moři. Pro jistotu uvádíme, že uvedená játra nepředstavují akutní riziko pro zdraví, pro konzumaci jsou však naprosto nevhodná.

A protože ani oceánské vody nejsou prosty toxických látek, stopy dioxinů a polychlorovaných bifenylů vykazují i ostatní testované výrobky. Z pohledu denního příjmu člověka se jedná o zanedbatelné množství (tresčí játra navíc nepatří mezi každodenní potraviny), které je vyváženo pozitivem zejména v podobě omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Raději „lovte“ v jiných vodách

Nezříkejte se pochoutky, kterými tresčí játra bezesporu jsou. Abyste šli na větší jistotu, raději vybírejte mezi výrobky, které nepocházejí z Baltu. Jak je vidno, na polské výrobce není velké spolehnutí, že dostatečně ohlídají jejich zdravotní bezpečnost.

Když jsme se probírali staršími případy nevyhovujících výrobků, narazili jsme i na snahu jednoho odhaleného polského výrobce (AJTEL Spółka Jawna, Gdańsk), který se snažil udat své výrobky, ačkoliv věděl, že obsahují nadlimitní hodnoty dioxinů a polychlorovaných bifenylů. V červnu 2009 zachytila Státní veterinární správa nevyhovující tresčí játra výše uvedeného výrobce. Následně se ozval polský inspekční orgán s informací, že byl odebrán vzorek jiné šarže tresčích jater ve vlastním oleji od stejného výrobce a i tato šarže nevyhověla v parametru suma dioxinů a PCB s dioxinovým efektem. Nevyhovující výsledek laboratorního vyšetření byl ze dne 7. 5. 2009, přesto dne 13. 5. 2009 bylo z Polska odesláno toto zboží do České republiky. Jak se to mohlo stát? Neví se. Otázkou je, zda se jednalo o pouze ojedinělý případ.

Trojlístek pro zdraví
Tresčí játra, zpravidla konzervovaná v oleji, jsou pro mnohé oblíbenou delikatesou. Jak je to však s jejich vlivem na lidské zdraví, představují pro nás v tomto směru nějaký přínos? Odpověď je samozřejmě ano. Tresčí játra obsahují zejména...
Vitamín A: má příznivé účinky na proces vidění, podílí se na růstu epitelových buněk a ovlivňuje činnost pohlavních žláz. Nedostatek vitamínu A se projevuje nejprve suchostí a loupáním kůže, lámavostí nehtů, postupně dochází k poškození rohovky, v nejhorším případě i k oslepnutí. V ledvinách se snáze tvoří kameny, poruchy střevní výstelky mohou způsobit průjmy
Vitamín D: lidé, kteří se nevyhýbají slunečnímu záření, obvykle nedostatkem tohoto vitamínu netrpí. Ohroženou skupinu tvoří zejména malé děti a staří lidé. U dětí vede nedostatek vitamínu D k rachitidě, která se projevuje deformacemi kostry, u dospělých k osteomalacii, charakterizovanou demineralizací a restrukturalizací již vyvinutých kostí.
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny: vysoce prospěšné látky, obsažené zejména v tuku mořských ryb, nad jejichž nedostatečným příjmem v naší populaci běduje nejeden odborník. Jejich příjem je významný i u budoucích matek již v období těhotenství, protože dostatečné pokrytí potřeby omega-3 kyselin v průběhu těhotenství má pozitivní vliv na řadu zdravotních i kognitivních aspektů dítěte. Krom toho hrají omega-3 nenasycené mastné kyseliny úlohu v řadě dalších zdravotních faktorů. Vykazují například pozitivní vliv na srdce a cévy, klouby, mozkové funkce, imunitní systém a mimo jiné snižují i riziko rozvoje atopických ekzému či astmatu u dětí.
Tresčí játra pocházející od spolehlivého výrobce jsou vhodným zpestřením jídelníčku a jsou v mnoha aspektech prospěšná lidskému zdraví, včetně dětské části populace. Jejich konzumace by však neměla mít každodenní či nadměrný charakter.

Přihlásit