Stres nejen doby vánoční

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 12/2010

Jsou-li Vánoce ideálně svátky klidu, míru a pohody, pak o době předvánoční lze s jistotou tvrdit, že přináší jevy spíše opačné. Řečeno jinými slovy: klid, mír a pohoda u stromečku bývají obvykle vykoupeny nepoměrně delším obdobím, během kterého sloupec rtuti na pomyslném „stresoměru“ stoupá nezadržitelně vzhůru.

Ačkoliv asi nejde o všeobecné pravidlo, je stresová zátěž v předvánoční a vánoční době u řady lidí skutečně vyšší. Paradoxně bývá často na vině právě zesílená snaha o „dokonalé svátky“, naplněné výše zmíněnými atributy. Zatímco dětské oči již nedočkavě vyhlížejí Ježíška, osoby dospělé jsou obvykle zavaleny povinnostmi. Stres, nervozita, vyčerpání a povolující nervy rozhodně nebudou daleko.

 

Co je stres?

Nemůžeme samozřejmě vinit pouze vánoční svátky. Každodenní stres kráčí ruku v ruce s rozvojem moderní civilizace. Uspěchaný životní styl a vysoké nároky na uplatnění v soudobé společnosti tvoří ideální prostředí pro vznik stresových situací. Jenže jak vlastně stres definovat?

Slovníkové definice obvykle ve svém základu uvádějí: stres – stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž, ať už tělesnou nebo duševní. Onou výrazně působící zátěží, tedy stresovým podnětem, může být prakticky cokoliv. Zdůraznit můžeme třeba snahu o naplnění vysokého očekávání (svého i ostatních), potřebu uspět (zkoušky, pohovory), náročné aktivity kladoucí zvýšenou zátěž, onemocnění, významné životní situace a události (svatba, úmrtí v rodině, narození dítěte), ale například i neustálý životní či pracovní stereotyp. Obecně jde tedy o vše, co se nás výrazněji dotýká, co na nás „dopadá“ z vnějšího i vnitřního prostředí a narušuje harmonii organismu.

Do určité hladiny, která je u každého individuální, je naše tělo schopno stresové podněty kompenzovat. Překročení této hladiny pak již vede k projevu symptomů varujících před možným rozvojem vážných zdravotních komplikací v případě, kdy se stresovou zátěž nepodaří zmírnit.

 

Reakce organismu

Reakce organismu na zátěž má kořeny již v samém počátku lidstva. Jde o souhrn dějů, jejichž cílem je mobilizace sil organismu sloužících k „boji či útěku“, obecně řečeno k přežití. Výsledkem je například přechodné zrychlení srdeční činnosti, prohloubení dýchání, zvýšení krevního tlaku, vyplavení energetických zásob (cukry, tuky), tlumení bolesti, zvýšení svalové síly i psychických schopností.

Někdy můžeme hovořit i o „pozitivním stresu“, a to v případech, kdy jde o přiměřenou pozitivní zátěž, která svým působením stimuluje člověka k podání lepšího výkonu.

 

Zdravotní komplikace

Jak reaguje organismus na stresovou zátěž? Projevy mohou být různorodé. Typická je zvýšená nervozita a úzkost, podrážděnost, napětí, ale i zlost či zvýšená únava.

Život zatížený výraznějším stresem, zejména dlouhodobým či často opakovaným, vede často k výskytu nejrůznějších zdravotních komplikací a nežádoucích projevů. Kromě negativních dopadů na psychiku, které mohou vyústit mimo jiné ve vážnou depresi, můžeme namátkou jmenovat poruchy trávení, vznik žaludečních vředů, nadměrné vypadávání vlasů, bolesti hlavy, migrény, bolesti svalů a mnoho dalších.

 

Zbavte se stresu

Naučit se účinně bojovat se stresem je úkolem ne zrovna lehkým. Někteří lidé mají to štěstí, že všemi nástrahami života proplouvají hladce a schopnost odolávat stresové zátěži je jim, dá se říci, vrozena. Bývají to lidé optimističtí, cílevědomí, s každým problémem si vědí rady nebo je pro ně vítanou výzvou.

Bohužel, my ostatní takové štěstí nemáme a stresová zátěž nás nejednou dostává do kolen. Pokud jde o zátěž déle trvající, je samozřejmě prvním předpokladem k jejímu odstranění určení zdroje. Často jím bývá zátěž v zaměstnání, rodinná disharmonie nebo životní nejistota.

Každý člověk je unikát a každému nejlépe pro zvládání stresu pomůže něco jiného. Důležité je si v prvé řadě uvědomit, kdy stresová zátěž již překračuje únosnou mez a začíná výrazně ovlivňovat náš život. Pokud se nedaří najít kompenzační řešení, které vám pomůže stres patřičně zvládat, rozhodně se nebojte vyhledat pomoc odborníka. Naučit se zvládat lépe stres a zlepšit tak svůj život přece stojí za to.

 

Antistresová doporučení

Relaxujte a bavte se. Obvykle není času nazbyt, ale je důležité si vyhradit chvíli na odpočinek a zábavu. Někomu pomůže horká koupel s voňavými přísadami, jinému půlhodinka intenzivního boxování do podomácku vyrobené figuríny nadřízeného. Je povoleno prakticky vše, v mezích zákona samozřejmě.

Jezte zdravě a pravidelně. Snídejte, dodržujte pitný režim.

Mluvte o svých problémech. Ventilujte své pocity a mluvte otevřeně o svých problémech s blízkým člověkem.

Nestyďte se za city. Je normální nezadržovat vší silou pláč. Pláč samotný pomáhá vyrovnat se se zármutkem a uvolnit nahromaděný stres. Obdobně působí i smích.


Přihlásit