Léčivá síla rostlin: Andělika lékařská (Archangelica officinalis)

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 13.11.2007    Publikováno v časopise 11/2007

Ve vyšších polohách na vlhčích místech můžeme vzácně objevit statnou, až dva metry vysokou anděliku. Pro léčebné účely se používá její řepovitý a silně aromatický oddenek. Ve volné přírodě se však jedná o ohrožený druh, zpracovávají se pouze pěstované rostliny na konci druhého roku růstu. Při sběru v přírodě navíc hrozí záměna s velmi podobnými příbuznými rostlinami, které však mohou být jedovaté.
Andělika oplývá řadou léčivých látek, jejichž účinek je na přecitlivělé jedince až příliš razantní, proto se v moderním přírodním léčitelství upřednostňuje homeopatická forma podávání nebo se užívá ve směsích s podobně působícími rostlinami. Při předávkování nebo potřísnění pokožky šťávou z rostliny dochází k přecitlivělosti na sluneční svit a k alergickým kožním příznakům. Aplikace byliny se nedoporučuje v těhotenství a při zánětech ledvin a vředových chorobách v zažívacím traktu. Nejčastějšími lékovými formami jsou nálev, prášek v množství „na špičce nože“ a oblíbené je též víno. Andělikový kořen je i častou složkou hořkých bylinných likérů.
Kořen anděliky patří mezi tzv. hořké drogy (amara aromatica), které zvyšují vylučování žaludečních, žlučových a pankreatických šťáv a tím pomáhají při problémech s trávením a zlepšují chuť k jídlu. Protože některé látky obsažené v andělice uvolňují hladké svalstvo, používá se i při tlumení menstruačních bolestí, potlačuje též příznaky migrén a stimuluje činnost srdce. Je močopudná a potopudná, takže bývá i součástí tzv. krev čistících čajových směsí. Odedávna byla andělika důležitou složkou směsí uklidňujících a zároveň posilujících nervovou soustavu. V minulosti se hojně pěstovala v klášterních zahradách jako lék proti moru.

Přihlásit