Léčivá síla rostlin: Vrba bílá (Salix alba L.)

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 3/2005

Rozšířený český strom, který roste na březích potoků a rybníků nebo na vlhkých místech. Na začátku jara se slupuje z mladých (dvou- až tříletých) větví kůra, která obsahuje známý glykosid salicin. Jeho vyráběná chemická forma – kyselina acetylsalicylová je hlavní účinnou součástí známých léků proti chřipce (acylpyrin, aspirin). Asi málokoho překvapí, že proti syntetickým preparátům má přírodní droga mnohem komplexnější účinky. Přesto ale užívání vrbové kůry vytlačily produkty farmaceutického průmyslu.
Při horečnatých onemocněních z nachlazení působí odvar z vrbové kůry jako analgetikum a antipyretikum (snižuje horečku). Zajímavý je uklidňující účinek při lehké neuróze, nespavosti nebo mírné depresi. Protože odvar z vrbové kůry zvyšuje vylučování moči, aniž by zbytečně dráždil, doporučuje se i při chorobách ledvin a močového ústrojí. Svíravé a desinfekční účinky vrbové kůry lze využít i zevně při hnisavých kožních onemocněních a vyrážkách nebo při pocení nohou na koupele. Vnitřně se vrbová kůra dříve užívala i proti revmatismu.
Odvar se připravuje z prášku z vrbové kůry tak, že na 1 decilitr vody použijeme gram prášku. Maximální doporučená dávka je 0,6 litru v průběhu celého dne. Při přecitlivělosti na salicyláty, vředových chorobách zažívacího traktu, při zvýšené krvácivosti a v těhotenství se vrba nesmí používat. Při léčbě vrbovou kůrou je dobré zvýšit příjem vitaminu C.

Přihlásit