Léčivá síla rostlin: Heřmánek pravý (Chamomilla recutita)
Vydáno: 25.11.2006
Účinné látky jsou vědecky prozkoumány, identifikováno jich bylo více než sto. Nejvýznamnější jsou silice s modravými azulény a bisabolol. Heřmánek je rostlinou s účinky mimořádně všestrannými a to při užívání vnějším i vnitřním. To vše zejména díky silnému dezinfekčnímu a antibakteriálnímu účinku. Některé výzkumy potvrdily, že heřmánek podporuje tvorbu bílých krvinek a tím výrazně zvyšuje obrany-schopnost organismu. Připravuje se jako nálev, pokud možno vždy čerstvý, abychom zbytečně neztráceli cenné silice. Existuje nepřeberné množství receptur na široké spektrum potíží od léčby žaludečních a střevních chorob, přes výplachy očí při zánětech, koupele při zánětu nehtového lůžka, jako kloktadlo
při zánětu dásní, vnitřně při zánětech střev a močových cest. Užívá se k omývání při léčbě popálenin, pomáhá s obnovou žaludeční a střevní mikroflóry po chemických léčebných postupech. Má sedativní účinek, zmenšuje menstruační bolesti, tlumí křeče. Snad každý zná úlevu při inhalaci heřmánkových par během onemocnění chřipkou, rýmou, zánětem průdušek či nachlazením. Zajímavé jsou dva ruské recepty pro léčbu zánětu uší. Doporučují čistit uši silným nálevem z heřmánku nebo olejovým výluhem, který se připraví tak, že se dvě lžíce jemně rozdrobeného heřmánku rozmíchají ve skleničce horkého olivového oleje a nechají den louhovat. Pak se přecedí a do výluhu se namáčí tampony na čištění uší.