Nehleďte jen na počet bakterií
Jedním z nejvýraznějších údajů na obalu probiotik bývá počet živých mikroorganismů. Uvádí se většinou jako CFU (v češtině KTJ), tedy počet kolonie tvořících jednotek. Spotřebitel se může setkat s hodnotami v miliardách bakterií v jedné kapsli nebo denní dávce.
Vyšší počet mikroorganismů ale automaticky neznamená lepší výrobek. Účinek probiotik není založen pouze na množství bakterií, ale především na vlastnostech konkrétního kmene. Při výběru proto nestačí sledovat pouze údaj o počtu miliard bakterií. Důležitější je, zda výrobce uvádí také přesné označení použitých kmenů.
Probiotické bakterie se označují ve třech úrovních. Nejprve je uveden rod, například Lactobacillus nebo Bifidobacterium, dále druh a nakonec konkrétní kmen.
Právě kmen je pro vědecké hodnocení nejdůležitější. Pokud studie například prokázala účinek určitého kmene Lactobacillus rhamnosus, nelze automaticky předpokládat stejný účinek u všech ostatních bakterií stejného druhu.
Výrobky, které uvádějí pouze názvy druhů, poskytují spotřebiteli méně informací než přípravky s přesným kmenovým označením. U kvalitně označených výrobků lze lépe dohledat, zda byl konkrétní mikroorganismus zkoumán v klinických studiích. Mezi dobře prozkoumané probiotické kmeny mikroorganismů patří například:
- Saccharomyces boulardiiCNCM I‑745 – prevence průjmu spojeného s antibiotiky (AAD). Nejlépe doložený probiotický kmen pro tuto indikaci. U dospělých lze S. boulardii silně doporučit pro prevenci AAD i cestovatelského průjmu a na prevenci recidivujících infekcí C. difficile.
- Lactobacillus rhamnosusGG (LGG) – prevence AAD u dětí, respirační infekce
- LGG: Patří k nejrozsáhleji prozkoumaným kmenům.
- Bifidobacterium longum35624 (dříve B. infantis35624) – zlepšení symptomů syndrom dráždivého tračníku (IBS). Starší studie s 362 pacienty zjistila, že účinek závisí i na dávce. K významnému snížení symptomů vedla jen střední koncentrace tohoto kmenu 1×10⁸ KTJ.
- Lactiplantibacillus plantarum299v – zlepšení symptomů IBS.
- Saccharomyces cerevisiaeCNCM I‑3856 a Bacillus coagulans (Unique IS2/MTCC 5260) – zlepšení symptomů IBS.
Zvažte, proč probiotika užíváte
Probiotika nejsou univerzálním prostředkem na všechny zažívací potíže. Účinek závisí na konkrétním problému a použitém kmeni.
Nejčastěji lidé užívají probiotika v souvislosti s antibiotiky. V takovém případě volte přípravky určené přímo pro tuto situaci, u kterých výrobci používají specifické mixy kmenů. Přípravky určené pro děti či jiné účely jsou postaveny na jiných druzích a kmenech.
Kontrolujte datum spotřeby a skladování
Probiotické bakterie musí zůstat živé, aby mohly být označovány jako živé mikroorganismy. Jejich počet se ale může během skladování postupně snižovat.
Důležitý je proto údaj o tom, kolik živých kultur výrobek obsahuje ke konci doby použitelnosti, nikoliv pouze při výrobě. Výrobce by měl také uvádět podmínky skladování. Některé přípravky vyžadují uchovávání v chladu, jiné jsou díky technologii výroby stabilní při pokojové teplotě.
Při nákupu je vhodné vybírat výrobky s dostatečně dlouhou dobou použitelnosti a dodržovat doporučené skladování i doma.
Sledujte složení, nejen bakterie
Kromě samotných mikroorganismů obsahují probiotické doplňky často další látky. Některé přípravky kombinují probiotika s prebiotiky, tedy člověkem nestravitelnými živinami, které mohou sloužit jako potrava pro některé střevní bakterie. Typickým příkladem je inulin nebo fruktooligosacharidy.
Přítomnost prebiotické složky může být výhodou, ovšem u citlivých lidí může větší množství fermentovatelné vlákniny způsobovat nadýmání nebo jiné obtíže.
Kdy se poradit s lékařem
Pro většinu zdravých lidí jsou běžně používaná probiotika považována za bezpečná. Nejsou ale vhodná automaticky pro každého.
Opatrnost je namístě zejména u lidí s výrazně oslabenou imunitou, u těžce nemocných pacientů nebo u některých rizikových skupin. Pokud má člověk dlouhodobé nebo výrazné zažívací obtíže, neměl by jejich řešení odkládat a spoléhat pouze na užívání doplňků stravy.
Užívejte je raději s jídlem
Účinnost probiotik může také výrazně ovlivnit způsob, jakým se užívají. V časopisu Foods v roce 2024 vyšla studie zkoumající vliv různých podmínek užívání probiotických přípravků na míru přežití mikroorganismů. Výzkum přinesl několik praktických rad:
- Užívejte probiotika společně s jídlem (ideálně s obsahem mléka či bílkovin). Výzkum prokázal, že probiotické bakterie dosahovaly nejvyšší míry přežití, pokud byly konzumovány s pokrmem (v testu šlo o ovesnou kaši připravenou s plnotučným mlékem). Mléčné bílkoviny a tuky vytvářejí přirozený pufrační štít, který chrání buňky před agresivní žaludeční kyselinou a žlučí.
- Nezapíjejte probiotika ovocnými džusy. Při současném podání s pomerančovým džusem klesla míra přežití bakterií na nejnižší hodnotu. Kyselé prostředí džusů a přítomnost organických kyselin zvyšují stres a úhyn citlivých bakteriálních buněk již v počáteční fázi trávení.
- Vyhněte se horkým nápojům a alkoholu. Vysoká teplota i ethanol živé bakteriální kultury ničí, proto by se doplňky stravy neměly zapíjet teplými nápoji ani konzumovat s alkoholem.
- Dodržujte odstup od antibiotik. Pokud užíváte antibiotika, probiotika konzumujte s odstupem 1 až 3 hodin před nebo po podání antibiotik, aby nedošlo k jejich okamžité likvidaci léčivem.
- Sypké formy nejprve aktivujte. U doplňků stravy ve formě prášku v sáčcích se doporučuje provést jednominutovou aktivaci ve vodě před vypitím.
- Nenechte se zmást nepřesnými pokyny na obalu. Studie odhalila, že i když někteří výrobci uvádějí doporučení užívat produkt na lačno, v simulovaném trávicím traktu bakterie přežívaly výrazně lépe, pokud byly užity společně s jídlem.
Citace studie
Treven, P., Paveljšek, D., Bogovič Matijašić, B., & Mohar Lorbeg, P. (2024).The Effect of Food Matrix Taken with Probiotics on the Survival of Commercial Probiotics in Simulation of Gastrointestinal Digestion. Foods, 13(19), 3135.
