Na trhu najdeme quinou suchou, předvařenou v sáčku nebo konzervovanou. Prodává se také v různých směsích a hotových pokrmech. Suchá quinoa je univerzální a dobře se skladuje, vyžaduje však přípravu a přibližně 10 až 15 minut vaření. Předvařená varianta je výrazně pohodlnější. Stačí ji několik minut ohřívat, případně ji lze dle pokynů výrobce konzumovat rovnou. Za pohodlí se ale platí. Cena za kilogram je nejméně trojnásobná oproti suché variantě.
U hotových výrobků je navíc potřeba věnovat pozornost složení. Předvařená quinoa může obsahovat například sůl, olej nebo aromata. U konzervované varianty je také důležité sledovat skutečné množství quinoy po odstranění nálevu. V případě směsí zase samotný název nebo obrázek quinoy na obalu nemusí vypovídat o jejím skutečném podílu. Vyplatí se proto číst seznam složek a kontrolovat zejména deklarovaný podíl quinoy, obsah soli a případné přidané tuky.
Lákavé výživové hodnoty
Zkusme si porovnat quinou, rýži a těstoviny. Srovnání vychází z porcí o hmotnosti 80 g. U všech tří potravin jde o údaje pro výrobky v suchém stavu. Porce quinoy obsahuje 301 kcal, 12,3 g bílkovin a 9,8 g vlákniny. U rýže jde o 267 kcal, 5,4 g bílkovin a 0,8 g vlákniny, u těstovin 273 kcal, 10,8 g bílkovin a 1,4 g vlákniny. Quinoa tedy poskytuje více vlákniny a bílkovin než oba srovnávané produkty, její energetická hodnota je přitom jen o něco málo vyšší.
Zajímavý je také profil bílkovin. Quinoa obsahuje mimo jiné lysin, esenciální aminokyselinu, která se v obilovinách obecně vyskytuje v omezeném množství. Obsahuje rovněž některé minerální látky, například hořčík, železo, fosfor, draslík a zinek. Přesto není nutné považovat ji automaticky za lepší alternativu rýže či těstovin. Je vhodnou součástí pestré stravy a může pomoci střídat zdroje sacharidů a rostlinných bílkovin.
Ačkoli je quinoa přirozeně bezlepková, lidé s celiakií by měli podle údajů na obalu ověřit, zda je konkrétní výrobek vhodný pro bezlepkovou dietu a zda výrobce neupozorňuje na možnou kontaminaci lepkem.
Pozor na přípravu
Na povrchu semen se přirozeně nacházejí saponiny, které mají hořkou chuť. U prodávané quinoy bývá většina saponinů odstraněna už při zpracování. Pokud pokyny na obalu neurčují jinak, lze případné zbytky omezit propláchnutím pod tekoucí vodou v jemném sítku, a snížit tak riziko hořké pachuti. Důležité jsou také správné množství vody a doba vaření. Obvykle trvá asi 10 až 15 minut, vždy je však potřeba řídit se pokyny na obalu. Příliš mnoho vody nebo zbytečně dlouhé vaření může vést k měkké (rozvařené) quinoe.
