Koňské maso podléhá přísným pravidlům, která mají zajistit jeho zdravotní nezávadnost a dohledatelnost původu. Alespoň teoreticky. Zločinecká síť působící v několika evropských zemích podle vyšetřovatelů vybudovala rozsáhlý systém, jenž se mohl týkat tisíců koní určených na porážku.
Každý kůň má vlastní identifikační číslo, pas a elektronický čip zavedený pod kůží. Tyto údaje umožňují sledovat zvíře od narození až do smrti. Podvodníci však měli pasy padělat a údaje na čipech upravovat, aby koním vytvořili novou identitu. Tím zakrývali jejich původ, zdravotní minulost i informace o tom, zda vůbec smějí být využiti k výrobě potravin.
Cílem bylo dostat do potravinového řetězce i zvířata, která z něj měla být z různých důvodů vyřazena, a jejich maso následně prodat za podstatně vyšší cenu.
Zásah ve čtyřech zemích
Rozsáhlá operace se uskutečnila 8. a 9. září pod vedením belgických úřadů a ve spolupráci s Europolem. Zapojilo se do ní téměř 200 vyšetřovatelů. Policejní razie proběhly v Belgii, Irsku, Nizozemsku a Francii. Ve Francii zasahovalo 65 četníků v šesti obvodech. Prověřili devět míst, mezi nimi jezdecká centra i kanceláře a další provozovny spojené s obchodem s koňmi. Zkontrolovali 580 koní a 70 z nich zabavili. Objevili také nelegální léčiva, veterinární vybavení a zařízení související s identifikačními čipy.
Vyšetřovatelé nyní zjišťují, zda maso podezřelých zvířat skutečně skončilo na talířích spotřebitelů. Prověřují rovněž možnost, že nebylo prodáváno pouze jako koňské maso, ale mohlo být pod jiným označením použito také v hotových pokrmech.
Případ připomíná skandál společnosti Spanghero z roku 2013. Tehdy bylo koňské maso v hotových lasagních vydáváno za hovězí a potravinový podvod zasáhl několik evropských zemí.
Spotřeba koňského masa přitom ve Francii dlouhodobě výrazně klesá. V roce 2025 ho Francouzi snědli necelých 4 700 tun, přičemž přibližně třetina pocházela z dovozu. V roce 2000 dosahovala spotřeba ještě zhruba 30 000 tun. Mladší generace se tomuto druhu masa už téměř úplně vyhýbají.
Proč některá zvířata nesmějí skončit na talíři
Než se maso dostane do prodeje, musí splnit řadu hygienických a veterinárních požadavků. Důsledná identifikace má z potravinového řetězce vyřadit například nemocná zvířata, jedince s nejasným původem nebo zvířata, u nichž nebyla dodržena ochranná lhůta po podání léků.
V takovém případě mohou v mase zůstat rezidua léčiv. Ta představují zdravotní riziko a mohou přispívat také ke vzniku a šíření bakterií odolných vůči antimikrobiálním látkám.
Z potravinového řetězce bývají často trvale vyloučeni zejména jezdečtí, sportovní a dostihoví koně, protože během života dostávají léčiva, jejichž použití porážku pro lidskou spotřebu znemožňuje. Ve Francii žije přibližně 250 000 těchto koní a tvoří asi 83 % tamní populace koňovitých. Zbytek připadá především na tažná plemena, osly a muly.
