Tělo si cholesterol vytváří samo – z potravy pochází přibližně čtvrtina, zatímco játra ho denně syntetizují 700 až 1250 mg. Cholesterol je součástí buněčných membrán, slouží jako výchozí látka pro některé hormony a podílí se na tvorbě žlučových kyselin i vitamínu D.
„Dobrý“ a „špatný“ cholesterol by měl být v rovnováze
V krvi se cholesterol přepravuje pomocí lipoproteinů. Částice LDL přenášejí cholesterol a jejich nadbytek podporuje ukládání cholesterolu ve stěnách tepen a vznik aterosklerotických plátů. Částice HDL naopak cholesterol zachycují v periferních tkáních a dopravují ho k orgánům, kde je potřeba, případně k jeho odstranění. Zjednodušeně se proto LDL označuje jako „špatný“ a HDL jako „dobrý“ cholesterol. Důležitá je však především jejich rovnováha. Ani samotný cholesterol není jedovatý. Příliš nízká hladina může být dokonce známkou poruchy funkce jater.
Rizikových faktorů je více
Zvýšená hladina cholesterolu se označuje jako hypercholesterolémie. Zvýšené LDL patří mezi významné ovlivnitelné rizikové faktory infarktu a ischemické cévní mozkové příhody. Při jeho hodnocení proto nestačí sledovat jedinou hodnotu z krevního testu. Posuzuje se celkový cholesterol, HDL a LDL, ale také krevní tlak, hladina cukru, stravovací návyky, pohyb nebo kouření. I člověk s nízkou hladinou LDL cholesterolu může mít kvůli jiným faktorům vysoké kardiovaskulární riziko.
Jak cholesterol snížit
Při snižování hladiny cholesterolu nezáleží jen na množství tuku ve stravě. Na jeho tvorbu má vliv také nadměrná konzumace cukru, alkoholu a celkové přejídání. Vhodným vzorem je středomořská strava s dostatkem zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů a olivového oleje, doplněná rybami a s omezením červeného masa, uzenin a sladkostí. Studie Predimed navíc ukázala, že středomořská strava obohacená o olivový olej nebo ořechy vedla po téměř pěti letech k nižšímu riziku infarktu a mrtvice než nízkotučná dieta.
V jídelníčku můžete nechat bez obav zařazená také vejce. Cholesterol přijímaný potravou není hlavní příčinou zvýšené hladiny cholesterolu v krvi.
Důležitý je také pravidelný pohyb. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace je vhodné věnovat alespoň 150 minut týdně středně intenzivní pohybové aktivitě. Zároveň je třeba omezovat sedavý způsob života – francouzská agentura ANSES v tomto ohledu doporučuje přibližně pět minut pohybu každých 30 minut.
Pomůžou léky?
Statiny jsou léky na předpis snižující hladinu „špatného“ cholesterolu. Ani ony však nejsou automatickým řešením každé zvýšené hodnoty. Při rozhodování o jejich nasazení by měl lékař vždy zohlednit celkové kardiovaskulární riziko. U lidí, kteří již prodělali infarkt nebo mrtvici, snižují pravděpodobnost opakování. V primární prevenci mají přínos především u lidí s velmi vysokým rizikem.
Cholesterol nelze posuzovat izolovaně. O celkovém kardiovaskulárním riziku rozhoduje souhra více faktorů a samotná zvýšená hodnota cholesterolu ještě neznamená nemoc.
