Petržel nemusí být jen ozdobou na talíři. Díky výrazné chuti může částečně nahradit sůl. Nadměrná konzumace soli zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, který souvisí s kardiovaskulárními onemocněními. V Německu průměrný denní příjem soli přesahuje 9 g, zatímco Německá společnost pro výživu doporučuje nejvýše 6 g. Snížení příjmu na 5 až 6 g denně může snížit riziko mrtvice přibližně o 10 %.
Petržel navíc obsahuje vitamín C, vitamín K, železo, vápník a rostlinné látky s antioxidačními vlastnostmi. Chuť pokrmům však mohou dodat i další bylinky a koření, například kopr nebo rozmarýn.
Zelenina stále na očích
Chcete jíst více zeleniny? Pomoci může i jednoduchý trik: umístěte na viditelné místo například rostlinu rajčete. To, co máme na očích, si totiž častěji vybíráme.
Rajčata obsahují řadu rostlinných látek, mimo jiné lykopen. Tento červený pigment má silné antioxidační účinky a neutralizuje volné radikály, tedy vysoce reaktivní molekuly kyslíku, které mohou poškozovat buňky i DNA, a urychlovat tak proces stárnutí.
V jedné rozsáhlé observační studii byla konzumace více než 110 g rajčat denně spojena s o 36 % nižším rizikem vzniku vysokého krevního tlaku.. Rajčata však nejsou jedinou vhodnou zeleninou. Důležitá je především pestrost.
Každý den hrst ořechů
Velké observační studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně konzumují ořechy, žijí v průměru déle než ti, kteří je nejedí. Německá společnost pro výživu proto doporučuje 25 g ořechů denně, což odpovídá přibližně 10 až 15 mandlím nebo pěti až šesti půlkám vlašských ořechů.
Ořechy jsou zdrojem především nenasycených mastných kyselin, které příznivě ovlivňují krevní lipidy a kardiovaskulární systém.
Ukliďte si spíž
Jedním z problémů mnoha domácností je cukr, který se ukrývá v řadě vysoce zpracovaných potravin. Když je ve spíži vůbec nemáme, můžeme ji zaplnit vhodnějšími potravinami, například ovesnými vločkami, celozrnnou rýží, cizrnou nebo ořechy.
Nežádoucí jsou především volné neboli přidané cukry. Ženy jich podle dostupných údajů přijímají v průměru 61 g denně, muži 78 g, zatímco Světová zdravotnická organizace doporučuje nejvýše 50 g. Volný cukr se dostává rychle do krve, zvyšuje hladinu cukru a stimuluje slinivku k uvolňování inzulinu. Dlouhodobě to může vést k inzulinové rezistenci, která představuje významný rizikový faktor diabetu 2. typu.
Dopřejte tělu pauzu od jídla
Mnoho lidí dnes jí po dobu 14 až 16 hodin denně. Organismus je tak téměř neustále v režimu trávení a ukládání energie. Jednou z možností, jak mezi jídly vytvořit delší přestávku, je celodenní půst (například jednou měsíčně).
Po 12 až 24 hodinách bez jídla přechází játra z metabolismu glukózy na metabolismus tuků. Půst také aktivuje autofagii, při níž buňky rozkládají poškozené součásti a znovu je využívají. Tento mechanismus je ve výzkumu spojován s procesy souvisejícími s dlouhověkostí – s takzvanou detoxikací však nemá nic společného.
Doplňky slibují více, než dokážou
Kromě stravy se v souvislosti s dlouhověkostí často mluví o různých látkách v podobě kapslí a tablet. Slibné výsledky však byly dosud zaznamenány především ve studiích na buňkách a zvířatech. Kvalitních studií u zdravých lidí je málo.
Podle profesora Martina Smollicha z Institutu nutriční medicíny Univerzitní nemocnice Šlesvicko-Holštýnsko v současnosti neexistuje žádná látka, u níž by bylo možné u zdravých lidí prokazatelně potvrdit zpomalení nebo dokonce zvrácení procesu stárnutí.
Malé změny místo drahých zázraků
Vědecké poznatky týkající se různých látek podporujících dlouhověkost jsou podle podkladu ve srovnání s jejich reklamními sliby poměrně střízlivé. Pro zdravé stárnutí proto nemusí být nejdůležitější drahé kapsle ani složité procedury. Větší smysl mohou mít jednoduché změny každodenních návyků – méně soli a cukru, více rozmanité zeleniny, pravidelná konzumace ořechů a rozumné přestávky mezi jídly.
