Spotřebitelské organizace upozorňují na několik typů tvrzení. Prvním jsou obecná tvrzení o ekologičnosti a udržitelnosti, jimiž společnosti propagují „zelené“ energetické produkty, které přitom zahrnují zemní plyn. Zároveň společnosti často zdůrazňují své investice do obnovitelných zdrojů, přestože tyto investice podle stížnosti představují pouze okrajovou část jejich celkové činnosti a nevedou k postupnému ukončování využívání fosilních paliv.
Dalším problémem jsou tvrzení týkající se budoucího vývoje. Společnosti například hovoří o dosažení uhlíkové neutrality, přestože současně pokračují ve významných investicích do rozšiřování aktivit spojených s fosilními palivy.. BEUC kritizuje také tvrzení o kompenzaci emisí. Jako příklad uvádí společnost ENGIE, která má emise z plynu prezentovat jako kompenzované investicemi do klimatických projektů, například výsadbou lesů. Podle stížnosti však taková tvrzení o kompenzaci emisí nejsou vědecky podložená.
Pozornost se věnuje také srovnávacím tvrzením. TotalEnergies například propaguje fosilní plyn jako ekologický nebo jako palivo s nižšími emisemi oxidu uhličitého než jiná fosilní paliva. Takové sdělení však podle BEUC pomíjí skutečnost, že při spalování fosilního plynu stále vzniká značné množství CO₂. Jeho výroba a přeprava navíc vedou k únikům metanu, který je velmi účinným skleníkovým plynem. Celkový dopad tak podle organizace může být srovnatelný nebo dokonce vyšší než u uhlí či ropy.
Zelené nabídky mohou stát více
Greenwashing podle BEUC nepoškozuje pouze životní prostředí. Může ztěžovat spotřebitelům orientaci při výběru dodavatele energie a rozlišování mezi společnostmi, které skutečně omezují využívání fosilních paliv, a těmi, které tak činí jen pomalu nebo vůbec. Organizace zároveň upozorňuje, že spotřebitelé mohou za produkty označované jako zelené platit vyšší cenu, přestože jejich ekologický přínos nemusí odpovídat tomu, co marketing naznačuje.
Podle BEUC může zavádějící ekologický marketing také odrazovat spotřebitele od přechodu k čistým technologiím, jako jsou tepelná čerpadla nebo solární panely. Greenwashing tak podle organizace zpomaluje energetickou transformaci a přispívá k tomu, že spotřebitelé zůstávají závislí na drahých a cenově proměnlivých fosilních palivech.
Co požadují spotřebitelské organizace?
BEUC a jeho členské organizace vyzývají příslušné orgány, aby společnostem nařídily ukončit používání zavádějících ekologických marketingových tvrzení. Požadují také jejich kontrolu a ukládání pokut, pokud by společnosti v těchto praktikách pokračovaly.
Dalším požadavkem je kompenzace spotřebitelům, kteří podle organizací zaplatili vyšší cenu za energetické smlouvy označované jako zelené nebo za produkty založené na fosilních palivech, pokud byly prodávány na základě zavádějících ekologických tvrzení. Organizace rovněž požadují, aby byli spotřebitelé informováni, že investice do projektů na ochranu klimatu nemají být prezentovány jako způsob kompenzace emisí společnosti nebo jejích fosilních produktů.
Stížnosti se přitom netýkají pouze uvedených čtyř společností. Výzkum BEUC totiž ukazuje, že greenwashing představuje problém celého energetického sektoru. Členské organizace proto současně podaly stížnosti také na dodavatele energií působící na národní úrovni.
Spotřebitelé chtějí být ekologičtější
Zájem o ekologická tvrzení souvisí také s rostoucí snahou spotřebitelů omezovat dopady jejich jednání na životní prostředí. Podle průzkumu BEUC z roku 2023 uvedlo 79 % respondentů, že se snaží snižovat svou ekologickou stopu, mimo jiné v oblasti spotřeby energie. Současně věnují větší pozornost ekologickým tvrzením. Energetické společnosti proto stále častěji využívají zelený marketing k ovlivňování spotřebitelských rozhodnutí.
Podle BEUC je při používání tvrzení o udržitelnosti právě u energetických společností nutná zvláštní opatrnost. Jde totiž o sektor s významným dopadem na životní prostředí, jehož společnosti jsou stále ve značné míře závislé na fosilních palivech, která významně přispívají ke změně klimatu.
